Cévní mozková příhoda

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 13. 4. 2011, 11:38; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Cévní mozková příhoda (CMP, též ictus, iktus, mozková mrtvice nebo mozkový infarkt) je náhle se rozvíjející postižení určitého okrsku mozkové tkáně vzniklé poruchou jejího prokrvení na podkladě uzávěru mozkové tepny či krvácení při porušení celistvosti stěny některé z mozkových cév, provázené akutními neurologickými příznaky. Jedná se o akutní, život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Obsah

Příčiny

Postižení mozku, výskyt neurologických obtíží a nakonec i léčba a prognóza jsou ovlivněny příčinou vzniku CMP, jejím rozsahem i lokalizací v mozkové tkáni.

Ischemická cévní mozková příhoda

Ischemická cévní mozková příhoda (ICMP) je nejčastější typ. Vzniká na podkladě trombózy nebo embolie. Trombóza vzniká na podkladě aterosklerózy mozkových tepen. Embolie vzniká většinou utržením trombu vzniklého v jiném místě cévního řečiště a jeho zanesením do mozkových tepen. ICMP se projevuje nejčastěji postižením hybnosti různých částí těla. Při včasné léčbě (do 3–6 hodin) je možnost úplné úpravy těchto neurologických potíží. U ICMP se rozlišuje několik typů podle skupin symptomů.

  • Lakunární infarkt (LACI) – postižení je charakterizované motorickými a senzorickými poruchami.
  • Totální přední infarkt (TACI) – postižený vykazuje známky jako např. dysfázie (porucha tvorby a porozumění řeči), defekty zrakového pole, poruchy hybnosti a citu v nohou, rukou a obličeji.
  • Parciální přední infarkt (PACI) – u postižených se objevují podobné známky jako u TACI a lokalizovanější poruchy citu.
  • Zadní infarkt (ZACI, anglická zkratka POCI) – objevují se nekoordinované pohyby, poruchy svalového napětí, bezvědomí.

Hemoragická cévní mozková příhoda

Hemoragická cévní mozková příhoda (HCMP) je způsobena prasknutím (rupturou) cévy v dané oblasti. HCMP je způsobena většinou vysokým krevním tlakem. Následky bývají většinou závažnější, příznaky se rozvíjejí rychleji a stupeň postižení je větší. Společně s projevy CMP se totiž v lebeční dutině zvyšuje významně obsah tekutin daný výronem krve, který zvyšuje nitrolební tlak. Tento zvýšený tlak se podílí na rychlém rozvoji příznaků i jejich tíži. Při rozsáhlém krvácení může dojít velmi rychle k mozkovému otoku, útlaku centra pro dýchání a srdeční činnost a tím ke smrti postiženého. Při krvácení z některé porušené cévy v mozkových obalech dochází též k rozvoji neurologických příznaků, které jsou komplikovány působením krevních produktů, shlukujících se v krevní sraženinu (hematom). Krevní sraženina reaguje nadále s mozkomíšními tekutinami. Tato reakce představuje pro pacienta sekundární nebezpečí, protože se příznaky potvrzující tuto komplikaci objeví až v určitém odstupu (do 10 dní). Neurologické postižení se tak prohlubuje a původně zlepšující se stav pacienta se zhoršuje. Objevuje se tzv. opožděné ischemické postižení mozku.

Klinický obraz

Akutně se projeví:

  • slabost až ochrnutí nebo porucha citlivosti poloviny těla,
  • náhlá porucha ostrosti vidění, dvojité vidění,
  • jednostranná slepota,
  • náhlá porucha řeči, sluchu,
  • náhle vzniklá nevysvětlitelná závrať,
  • další neurologické poruchy podle lokalizace postižení.

U krvácení z cév probíhajících v mozkových obalech se typicky objevuje náhlá silná bolest hlavy s příznaky podráždění mozkových plen (bolest se zvyšuje při pokusu zdvihnout hlavu nad podložku). Při rozsáhlém poškození může všech typů CMP dojít k rychlému vzniku bezvědomí pacienta.

Diagnostika

Je nutná neodkladná hospitalizace (do 3 hodin) v nemocnici s iktovou jednotkou. Jedná se o nemocnici, která má odpovídající technické a personální vybavení pro akutní léčbu těchto stavů. Transport má být zajištěn rychlou záchrannou službou, která zajistí odpovídající životní funkce a jejich sledování. V nutných případech se při poruchách dýchání použije kyslíková podpora. V nemocnici je zásadní odlišit, zda neurologické projevy vznikly jako důsledek krvácení nebo jako následek ucpání některé mozkové cévy. V obou případech je léčba zcela odlišná! Ihned po přijetí má být provedena počítačová tomografie (CT) nebo magnetická nukleární rezonance (MRI). Neurologické vyšetření není pro jednotlivé typy CMP specifické. Dalšími vyšetřovací metody jsou používány ke zjištění příčin vzniku CMP a jejích následků. Jedná se zejména o elektrokardiogram, biochemické vyšetření, hemokoagulační vyšetření apod.

Léčba

Cévní mozková příhoda je léčena podle typu a rozsahu. ICMP může být léčena pouze léky (trombolytiky), které sraženinu v případě úspěšné léčby „rozpustí“. HCMP se většinou léčí chirurgicky, tj. operací. Oba typy vyžadují hospitalizaci od několika týdnů až po několik měsíců.

Ischemická cévní mozková příhoda

U CMP vzniklé z nedokrevnosti je léčba závislá na době, která proběhla od jejího vzniku. Proto je nutná časná a přesná diagnostika pomocí zobrazovacích metod. Cílem léčby je urychlit obnovu krevního oběhu v postižené části mozku a podpořit a ochránit tkáně přiléhající k postižené oblasti tak, aby zachovaly svou funkci přes snížené prokrvení.

  • Do 3 hodin od vzniku CMP: celotělová nitrožilní trombolýza (rozpouštění shluků krevních sraženin v cévách).
  • Do 6 hodin od vzniku CMP: intraarteriální trombolýza (rozpouštění shluků sraženin v tepnách).
  • Do 8 hodin od vzniku CMP: mechanické zprůchodnění příslušné mozkové tepny, spojené s odstraněním sklerotických plátů v krčních tepnách.

Hemoragická cévní mozková příhoda

U CMP vzniklé po krvácení je nutné identifikovat zdroj krvácení, poté následuje léčba farmakologická vedoucí k úpravě nitrolebního tlaku a prevenci komplikací. Neurochirurgická léčba je používána u krvácení do oblasti mozečku a u krvácení do povrchových oblastí mozku, při zhoršování místního neurologického nálezu. Při krvácení z cév vedoucích obaly mozku je nejdůležitější po zjištění zdroje krvácení jeho zastavení technikami, které využívají angiografické intervence. Jedná se o časnou operaci krvácejícího zdroje. Obvykle následuje odložený neurochirurgický zákrok, který definitivně odstraní možný vznik dalšího krvácení (mozkové aneurysma).

První pomoc

  • V případě jakéhokoli podezření na CMP okamžitě volejte rychlou zdravotnickou pomoc.
  • Do příjezdu sanitky pacienta uklidněte, položte na záda a zajistěte, aby byl při vědomí, v klidném prostředí a pokud možno dýchal čerstvý vzduch. Pokud pacient ztratí vědomí, položte jej na záda a zakloňte hlavu. Nikdy postiženému nepodkládejte hlavu např. dekou nebo polštářem!
  • Pokud pacient přestane dýchat, okamžitě začnete resuscitovat podle pokynů dispečera záchranné služby.

Incidence

Nárůst výskytu mozkového infarktu se zvyšuje v populaci o 1–1,5 % ročně. Příčinou je zvyšování počtu lidí s vyšším věkem, ale i častější výskyt mozkového infarktu u lidí v produktivním věku.

Literatura

  • Kalita, Z. a kol.: Akutní cévní mozkové příhody. Diagnostika, patofyziologie a management. Maxdorf, Praha 2006.

Související články

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/C%C3%A9vn%C3%AD_mozkov%C3%A1_p%C5%99%C3%ADhoda“