Chvaletická pahorkatina

Z Multimediaexpo.cz

Chvaletická pahorkatina je podřazeným geomorfologickým celkem Železných hor nacházejícím se na rozhraní Středočeského a Pardubického kraje.

Obsah 1 Geomorfologie 2 Významné vrcholy 3 Vodstvo 4 Vegetace 5 Komunikace 5.1 Silnice 5.2 Železnice 5.3 Vodní doprava 6 Stavby 6.1 Trvalé osídlení 6.2 Průmysl 7 Turistické trasy 8 Turisticky významná místa 9 Související články 10 Reference

Geomorfologie

Chvaletická pahorkatina se nachází v severozápadním zakončení Železných hor. Na jihovýchodě přibližně v linii Podhořany u Ronova - Heřmanův Městec na ní navazuje jejich sousední podřazený celek Sečská vrchovina. Ta má v místě styku asi o 150 metrů vyšší nadmořskou výšku a prostor jejího úpatí v nadmořské výšce okolo 400 m n. m. je zároveň nejvyšším místem Chvaletické pahorkatiny. Na ostatních stranách hraničí pahorkatina s jednotlivými podřazenými celky České tabule. Na západní straně je výškový rozdíl nad přilehlou Čáslavskou kotlinou výraznější, na ostatních stranách je klesání až na výjimky pozvolnější^[1].

Součástí Chvaletické pahorkatiny jsou dva lokální podřazené celky. Tzv. Týnecká část vznikla oddělením severozápadního výběžku pahorkatiny řekou Labe. Její převážná část je nyní pokrytá zástavbou Týnce nad Labem. Tzv. Stráně neboli Podhořanská část zahrnují část západního svahu nad obcemi Podhořany u Ronova, Semtěš, Brambory a Svobodná Ves^[1].

Významné vrcholy

Nadmořská výška vrcholů postupně roste ve směru od severozápadního zakončení k úpatí Sečské vrchoviny. Často nejsou vůči svému okolí dominantní a proto nenesou žádné jméno.

• Šibeník (236 m) - Týnecká část
• Vratiškovka (251 m)
• Na Vratech (265 m)
• Oklika (307 m)
• Višňovka (384 m)
• Černá skála (413 m)

Vodstvo

Západní svah hřebenu odvodňuje souběžně s ním tekoucí řeka Doubrava. Větší část pahorkatiny, díky pozvolnějšímu východnímu svahu, odvodňují potoky tekoucí severním směrem k řece Labi. Nejvýznamnější Struha, dále její pravý přítok Zlatý potok napájející rybník v rekreační oblasti Konopáč a Krasnický potok pramenící ve studánce Litocha. Na plochém hřebenu Chvaletické pahorkatiny se nachází i několik rybníků.

Vegetace

Chvaletickou pahorkatinu pokrývají lesní porosty přerušované poli v okolí jednotlivých obcí. Rozsáhlejší pole se nacházejí v severozápadním zakončení hřebenu jižně od řeky Labe.

Komunikace

Silnice

Napříč hřebenem Chvaletické pahorkatiny procházejí dvě silnice I. třídy. Jednak je to silnice I/2 Praha - Pardubice vedoucí lesnatým pásem mezi obcemi Bernardov a Zdechovice a silnice I/17 z Čáslavi do Chrudimi přecházející hřeben v blízkosti hranice pahorkatiny se Sečskou vrchovinou. Na mostu přes Labe v Týnci nad Labem se křižují dvě komunikace II. třídy. Silnice II/322 z Kolína do Pardubic přechází nejprve přes západní okraj Týnecké části u obce Lžovice a poté zakončení hlavního hřebenu u obce Kojice. Silnice II/327 Kutná Hora - Chlumec nad Cidlinou přechází Týneckou část při průjezdu centrem Týnce nad Labem. Od Čáslavi přichází na hřeben pahorkatiny silnice II/338, kde na křižovatce se silnicí I/2 jižně od města Chvaletice končí.

Železnice

Po jižním břehu Labe byla vybudována železniční trať Kolín - Česká Třebová. Při jejím zdvoukolejňování byly vyhloubeny dva hluboké zářezy skrz hlavní hřeben. Přeložka byla uvedena do provozu v roce 1956^[2]. Železniční trať Přelouč - Prachovice dotýká jihovýchodního okraje pahorkatiny.

Vodní doprava

Labská vodní cesta prochází i místem, kde řeka oddělila od hlavního hřebenu pahorkatiny Týneckou část. Splavnost řeky končí ve Chvaletickém přístavu ležícím pod jejím severním úpatím.

Stavby

Trvalé osídlení

V prostoru Chvaletické pahorkatiny se nachází větší množství vesnic, které jsou od sebe většinou odděleny lesními porosty. Města se nacházejí pouze na okrajích. Chvaletice na severním, Heřmanův Městec na jihovýchodním, Týnec nad Labem pokrývá Labem téměř celou oddělenou Týneckou část pahorkatiny.

Průmysl

Pod severními svahy pahorkatiny se nachází elektrárna Chvaletice, která jako odkaliště využívá bývalý rozsáhlý lom na těžbu pyritu^[3]. Jeho součástí bylo i rozsáhlé podzemní skladiště trhavin^[4]. Jižně od něj se nachází dvojice velkých kamenolomů.

Turistické trasy

Funkci hřebenové trasy zde má zelená turistická značka spojující Týnec nad Labem a Semtěš, kde na ní navazuje žlutá značka do Heřmanova Městce. Jižní částí pahorkatiny prochází souběžně rovněž žlutá značka odpojující se jižně od Zdechovic ze zelené a vedoucí Svojšic.

Turisticky významná místa

Bráno od severozápadu na jihovýchod:

• Románský kostel v Záboří nad Labem
• Středověká tvrz v Týnci nad Labem zvaná Hrad
• Zámek Zdechovice
• Skalní útvar Obří postele
• Památník padlým partizánům Krasnice
• Studánka Litocha u Litošic
• Středověká tvrz v Semtěši
• Barokní zámek v Cholticích
• Sportovní letiště v Novém Dvoře
• Rozhledna Borůvka
• Rekreační areál Konopáč
• Zámek v Heřmanově Městci

Související články

• Kozašický potok

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1} Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
2. ↑ Zdeněk Hudec - Atlas drah České republiky 2006-2007 (Malkus, 2006)
3. ↑ Historie těžby pyritu a provozu elektrárny v článku věnovaném zdejším vlečkám
4. ↑ Článek o skladišti trhavin ve Chvaleticích na ŽelPage

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii