Cessna A-37 Dragonfly
Z Multimediaexpo.cz
| A-37 Dragonfly | ||
| ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | lehký útočný letoun | |
| Výrobce | Cessna | |
| Konstruktér | ||
| První let | říjen 1964 | |
| Zařazen | ||
| Vyřazen | ||
| Výroba | ||
| Vyrobeno | ||
| Varianty | ||
| Uživatel | United States Air Force | |
| Letectvo Vietnamské republiky Kolumbie Chile | ||
Cessna A-37 Dragonfly (někdy i Super Tweet), je americký lehký bombardovací a bitevní letoun, vyvinutý z cvičného letounu pro základní letecký výcvik Cessna T-37. Stroj, který byl vyráběn v 60. a 70. letech 20. století, se uplatnil především ve válce ve Vietnamu.
Obsah |
Vznik YAT-37D
Rostoucí americká zainteresovanost ve Vietnamském konfliktu počátkem 60. let, vedla k zájmu o lehké útočné letouny označené zkratkou COIN, které měly sloužit především k blízké podpoře vlastních jednotek a pozorování (předsunutí letečtí návodčí). Proto byly v roce 1962 v USA pro tento účel pokusně upraveny dva cvičné letouny Cessna T-37C.
Zkoušky prorotypů byly slibné, ale letectvo požadoval značně vylepšený stroj, který by měl větší nosnost, odolnost a lepší vlastnosti při provozu v polních podmínkách. Proto bylo nutné především použít silnější motory. V roce 1963 letectvo odjednalo stavbu prototypu letounu YAT-37D, který se od cvičných T-37 v mnohém lišil. Jednalo se především o pevnější křídlo, větší přídavné nádrže o obsahu 360 l na koncích křídel, rotační kulomet ráže 7,62 mm General Electric GAU-2B/A s kadencí 3000 ran za minutu a zásobou 1500 kusů střeliva, který byl instalován v pravé části přídě letounu. Dále letoun dostal lepší avioniku, navigační a komunikačný systémy a také zpevněný podvozek pro operace z polních letišť. Hmotnost letounu se výrazně zvýšila, stejně jako jeho nosnost. Pro udržení dobrých výkonů byly použity nové motory General Electric J85-J2/5 o tahu 10,7 kN, což bylo dvakrát více, než původní motory Continental-Teledyne J69.
Prototyp YAT-37D poprvé vzlétl v říjnu 1964 a o rok později začaly zkoušky i u druhého prototypu. zatímco první prototyp nesl po třech závěsnících pod každou polovinou křídla, druhý prototyp měl o dva více a první byl na tento standard také upraven. zkoušky letounu byly úspěšné, ale protože letectvo na nějaký čas ztratilo o letoun tohoto typu zájem, byla realizace projektu odložena na neurčito a druhý prototyp byl dokonce předán do muzea.
Obnovení projektu
Válka v jihovýchodní Asii však nadále eskalovala a ztráty letounů Douglas A-1 Skyraider, které tehdy byly hlavním letounem pro operace COIN, narůstaly. Letectvo tedy oprášilo projekt YAT-37D a rozhodlo se, že vhodnost typu ověří přímo v bojových podmínkách.
Firmě Cessna proto byla zadána výroba 39 předsériových kusů YAT-37D, jen mírně se odlišujících od prototypů. Všechny měly být přestavěny ze sériových cvičných T-37B. Letounu bylo původně přiděleno označení AT-37D, které se časem změnilo na A-37A. Součástí testovacího programu bylo znovuobnovení provozu muzeu mezitím předaného druhého prototypu, který byl upraven na standard A-37A.
Bojové stroje měly nosnost až 1200 kg zbraní a jelikož u nich bylo zachováno zdvojené řízení, bylo je i možné používat k operačnímu výcviku. Pokud letoun prováděl misi předsunutého leteckého návodčího, seděl na druhém sedadle pozorovatel, zatímco když se jednalo o přímou podporu jednotek, letěl se strojem pouze pilot a ušetřená hmotnost druhého člena posádky umožnila nést více zbraní.
Varianty
- YAT-37D - prototypy přestavěné z letounu Cessna T-37C.
- YA-37A - nové označení pro předchozí variantu
- A-37A - sériová varianta, upravené stroje T-37B, vybavené movými motory J85, novým křídlem s 8 pylony a rotačním kanónem.
- A-37B - motory J85 výkonnější varianty, nástavec pro doplňování paliva za letu, zvýšená kapacita palivových nádrží a zpevněná konstrukce letounu.
- OA-37B
Uživatelé
- Dominikánská republika - dodáno 8 kusů, všechny byly zničeny či odepsány do března 2001
- Ekvádor - dodáno 28 kusů (20 stále v provozu)
- Guatemala - dodáno 15 kusů (2 stále v provozu)
- Honduras - dodáno 17 kusů (10 stále v provozu)
- Chile - dodáno 44 kusů (14 stále v provozu)
- Jižní Korea
- Jižní Vietnam - dodáno 254 kusů
- Kambodža
- Kolumbie - dodáno 32 kusů (v roce 2008 mají být všechny vyřazeny)
- Peru - dodáno 53 kusů (10 stále v provozu)
- Salvador - dodáno 15 kusů (9 stále v provozu)
- Thajsko - dodáno 20 kusů
- Uruguay - dodáno 14 kusů (10 stále v provozu)
- USA
- Vietnam - při obsazení Jižního Vietnamu bylo zajato 95 kusů jihovietnamských A-37B.
Hlavní technické údaje
- Posádka: 2
- Rozpětí: 11,71 m
- Délka: 9,79 m
- Výška: 2,82 m
- Nosná plocha: 17,1 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 2816,7 kg
- Max. vzletová hmotnost: 6800 kg
- Maximální rychlost: 770 km/h
- Cestovní rychlost: 480 km/h
- Dostup: 12 700 m
- Stoupavost: 35,5 m/s
- Dolet: 1480 km
Pohonná jednotka
- 2× proudový motor General Electric J85-GE-17A
- Tah motoru: 12,7 kN
Výzbroj
- 1 x 7,62 mm rotační kulomet GAU-2B/A v nose letounu
- až 1200 kg výzbroje na 8 pylonech
Možnosti podvěsu výzbroje
- 30 mm kanón DEFA-553
- 20 mm kanón GPU-2/A
- 7,62 mm rotační kulomet SUU-11/A
- Raketomet LAU-32A pro 19 neřízených střel
- Pumy Mk.82
- Kontejnery s napalmem
- Kontejnery na submunici SUU-14
- Řízené střely AIM-9 Sidewinder
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |