COSPAR

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 8. 3. 2009, 22:32; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

COSPAR (anglický akronym z Committee on Space Research, volně česky Výbor pro kosmický výzkum) je mezinárodní organizace zaměřená na podporu a koordinaci vědeckého výzkumu kosmického prostoru prostředky kosmonautiky. Založen byl roku 1958.

Obsah

Úkoly organizace

Hlavním úkolem Cosparu je podpora kosmického výzkumu na mezinárodní úrovni s důrazem na volnou výměnu výsledků, informací a úvah a vytvoření fóra, umožňujícího všem vědcům diskutovat problémy spojené s kosmickým výzkumem. Za tím účelem COSPAR organizuje vědecká setkání (sympózia a pracovní setkání) a zajišťuje publikaci výsledků kosmického výzkumu.

Nezanedbatelnou součástí činnosti Cosparu je podíl na vytváření mnohonárodních projektů v oblasti kosmonautiky a podpora jejího rozvoje i v zemích třetího světa. V roce 1958 např.převzal patronaci nad výstavbou raketové základny v indické Thumbě.

Historie

COSPAR vznikl bezprostředně po vypuštění první umělé družice Země Sputniku 1 z rozhodnutí Mezinárodní rady vědeckých unií (ICSU, International Council of Scientific Unions, nyní Mezinárodní rada pro vědu, ICS, International Council for Science) na jeho zasedání roku 1958 v Londýně. První vědecké symposium uskutečnil COSPAR v lednu 1960 v Nice. V době studené války měl COSPAR nezastupitelnou roli při vytváření informačních kanálů mezi východními a západními vědci a umožňoval jim navázat i přes vojensko-politické bariéry spolupráci v oblasti kosmického výzkumu.

V současné době je COSPAR významným konzultantem pro Organizaci spojených národů (OSN) a další mezivládní organizace v otázkách souvisejících s kosmickým výzkumem a jeho aplikacemi v jiných oblastech vědy a výzkumu. Pomáhá tak při využívání výsledků kosmického výzkumu ve prospěch celého lidstva.

Cospar v Československu

Zásluhou především prof. E. Buchara, světově uznávaného zakladatele kosmické geodezie, jsme se do COSPARu rychle zapojili. (Profesor Emil Buchar zastupoval naši republiku v řadě mezinárodních organizací. Byl členem Mezinárodní astronomické unie a několika jejích komisí, clenem Mezinárodní astronautické akademie, členem byra a exekutivního výboru COSPAR a členem Mezinárodní astronautické unie). V roce 1960 byl národní výbor Cosparu vytvořen i v Československu.

V květnu 1969 se Valné shromáždění této organizace konalo v Praze.

V roce 2007 je české vedení Cosparu toto:

  • RNDr. Jan Laštovička, DrSc., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Praha, předseda
  • Mgr. Jiři Kroulik, Planetarium Praha, tajemník

členové:

  • RNDr. František Fárnik, CSc., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov
  • RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov
  • Ing. Čestmir Bárta junior, BBT, Doubická 11, Praha 8
  • Mgr. Aleš Bezděk, Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov
  • Doc. RNDr. Lubomir Prech, Dr, MFF KU, Praha
  • Doc. RNDr. Ondrej Santolik, Dr, Ústav fyziky atmosfery AV ČR, v.v.i., Praha
  • RNDr. Vladimir Truhlik, PhD., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Praha

Systém řízení

Sídlo sekretariátu je v Paříži. Nejvyšším orgánem výboru je sjezd jeho členů, kterými jsou prezident COSPARu, představitelé národních vědeckých institucí sdružených v COSPARu, představitelé mezinárodních vědeckých unií, předsedové vědeckých komisí COSPARu a předseda jeho finančního výboru. Řádné sjezdy se konají každé dva roky a volí prezidenta a členy řídicího výboru, kteří zajišťují běžný provoz výboru mezi sjezdy.

Řídicí výbor COSPAR

(volební období 2002-2006)

Prezident: Prof. R-M. Bonnet (Francie)

Viceprezidenti:

  • Prof. W. Hermsen (Nizozemsko)
  • Dr. E.C. Stone (USA)

Členové výboru:

  • Prof. J. Audouze (Francie)*
  • Dr. G. Horneck (Německo)
  • Prof. T. Kosugi (Japonsko)
  • Dr. M.E. Machado (Argentina)
  • Prof. G.G. Shepherd (Kanada)
  • Prof. J.B. Zielinski (Polsko)

Systém značení dle COSPAR

Pod záštitou komitétu COSPAR jsou také vypuštěným umělým kosmickým tělesům přidělována mezinárodní označení. V letech 1957-1962 byly startující objekty označeny letopočtem a pořadovým číslem řecké abecedy. Od roku 1962 byl systém změněn. Za rokem vypuštění následují pořadové číslice letů daného roku a písmena anglické abecedy. Písmena vyznačují fragmenty vzniklé za letu, např. takto získají svá písmena oddělené stupně nosné rakety. Příklad: z vojenské družice Transgate 6, označené při startu 1965-082A, se rozpadlé části označily jako 1965-082B až 82UJ.

Literatura

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.  

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/COSPAR“