V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Deborah Lipstadt

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 20. 3. 2012, 09:16; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Deborah Ester Lipstadt (* 18. března 1947 v New York City) je americká historička židovského původu, profesorka moderního židovství a zkoumání holocaustu na Emory University, konzultantka United States Holocaust Memorial Museum a autorka knihy Popírání holocaustu. Sílící útok na pravdu a paměť (orig.: Denying the Holocaust: The Growing Assault on Truth and Memory).

Obsah

Popírání holocaustu

Celosvětovou proslulost jí přinesla právě výše zmíněná kniha o popírání holocaustu, v níž shrnula přehled údajných hlavních popíračů, jejich strategii a metody práce a jednoznačně vyjádřila názor, že dotyční jsou pseudovědci falšující historii a jako takoví by neměli dostávat prostor v seriózních novinách a diskusích. Jí označení popírači její postoj kritizují a viní Lisptadtovou z toho, že se bojí otevřené diskuse, ve které by si své názory nedokázala obhájit. S knihou je nerozlučně spojen soudní proces mezi Lipstadtovou a britským historikem Davidem Irvingem. Ten žaloval Lipstadtovou a vydavatelství knihy pro urážku na cti, kterého se měla dopustit tím, že jej v knize označila za popírače holocaustu, antisemitu a falšovatele dějin. V procesu, který upoutal pozornost celého světa, dosáhla Lipstadtová naprostého úspěchu, když soud odmítl Irvingovu žalobu s tím, že jej Lipstadtová tak označila zcela oprávněně. Na druhé straně Lipstadtová vyjádřila názor, že by popírání holocaustu nemělo být trestné, a kritizovala Irvingovo uvěznění na základně rozsudku rakouského soudu z roku 2005. V knize popírání holocaustu Lipstadtová tvrdí mimo jiné, že Jozef Tiso byl „nacistický válečný zločinec“[1] a navzdory tomu, že v úvodu považuje otázku „Je holocaust stejného druhu jako řada jiných aktů pronásledování a genocidy, například jako masakrování původních obyvatel Ameriky či „etnické čistky“ v Bosně?“ za zcela legitimní[2], tak v kapitole tak v kapitole „Stráž nad Rýnem“ obviňuje ty, kteří srovnávají genocidu Arménů po první světové válce s genocidou Židů za druhé světové války ze „stírání morálních rozdílů“[3] a považuje je za podobně nebezpečné jako ty, kteří holocaust či některé jeho větší části zpochybňují, a důsledky jejich interpretace holocaustu jako jedné z řady genocid za stejné jako důsledky popírání holocaustu.[4]

Knihy

Reference

Související články

Externí odkazy


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.