Ego, superego a id
Z Multimediaexpo.cz
Pojmy ego, superego a id jsou v psychoanalýze, tedy psychologické teorii Sigmunda Freuda základní složky osobnosti člověka.
Obsah |
Id
Id neboli „ono“ (latinsky to) je podle teorie osobnosti jeho nejnižší složkou. Podle Sigmunda Freuda je u id všechno založeno na uspokojování slasti a id tento rys našeho nevědomí představuje a zastupuje. Je složkou vrozenou, primární je pro něj dosahování slasti – usilování o nebo vyhledávání toho, co daného člověka uspokojuje: může jít o základní podmínky nezbytné pro přežití (čistý vzduch, teplo, jídlo, voda), intenzivní zážitky (sexuální, adrenalinové, spirituální, zábavné) až po potřeby vlastní lidem coby vyšším společenským bytostem (peníze, touha po uznání, prestiž). Funguje v oblasti podvědomí (nevědomí) a to bez výjimky iracionálně. „Idem v akci“ můžeme označit novorozence.
V moderní psychologii je id názvem pro vášně, pudy, přání, touhy, spontánnost… a jeho protivahou je ego. Pokud dojde k nějakému vážnému narušení ve vývoji osobnosti (s krátkodobým i dlouhodobým trváním) následkem může být rozpolcení osobnosti na osobnost, kde převažuje id a osobnost, kde převažuje ego.
Ego
Pojem ego, neboli „já“, se řídí principem reality a vyrovnává působení složky sociální (superego) a pudové (id), je vědomé i předvědomé, a výsledkem jeho činnosti je naše chování.
V moderní psychologii se tímto pojmem označuje nejen ego podle Freuda, ale i složka, kterou vydělil jako superego. Jde o racionální složku, která se řídí principy svědomí, povinností a sociálních jistot. Její protivahou je stále Id. Pokud ve vývoji člověka dojde k nějaké chybě (krátko i dlouhodobě vznikající), může nastat porucha rozpolcení osobnosti.
Freudovský pojem „ego“ není zcela totožný s obecným významem slova „já“, které je chápáno jako označení lidské jedinečnosti a odlišnosti od ostatních lidí. Též rozpoznání a vnímání osobní identity, vnímané vlastními smysly a pocity.
Superego
Superego, neboli „nadjá“, je podle Freuda nejvyšší ze tří složek osobnosti.
Řídí se principem dokonalosti: „chce“ být dokonalé z hlediska společnosti a působí vědomě i nevědomě. Vzniká působením výchovy, neboli okolí, které na nás má vliv a snaží se nás civilizovat do standardů společnosti, ve které vyrůstáme. Prahne po ideálech a nutí osobnost snažit se jich dosáhnout. Je naší zažitou vnitřní morálkou, neboli svědomím.
V dnešní moderní psychologii se již pojem superego nepoužívá a nahradilo ho prostě ego, které však podle Freuda existuje také a má vlastní význam.
Příklady
- Karavanu, ve které se přes poušť vypravil mocný šáh, stihla písečná bouře, která umořila všechny kromě šáha samotného. Ten se nakonec, zbídačený a otrhaný, po několika dnech strádání dostal do nejbližší vesnice na trh, kde vidí prodavače s mlékem.
- Jeho id mu velí na nic se neohlížet, vrhnout se ke kádi s mlékem a pít, dokud neuhasí žízeň a neřeší, že prodavač asi bude odporovat a dožadovat se toho, aby mu za mléko zaplatil.
- Jeho ego ho uklidňuje v tom, že z nejhoršího je venku, a radí mu ovládnout se, pokusit se využít své sociální inteligence a zkusit dát na zažité konvence ve společnosti (jako třeba pomoc bližnímu) – snad pokud vysvětlí, co se mu stalo, je pravděpodobné, že se mu dostane pomoci.
- Jeho superego ho i přes urputnou potřebu okamžitě ukojit žízeň odrazuje vůbec ukázat se před ostatními lidmi v takto zuboženém stavu – něco takového je pro šáha jeho postavení naprosto nevhodné.
- Podle filozofa Slavoje Žižeka jsou všechny tři složky osobnosti zachyceny např. v Hitchcockově filmu Psycho jako patra domu hlavního hrdiny: v 1. patrě, kde bydlí jeho matka, je jeho superego, v přízemí jeho ego a ve sklěpě jeho id.
- Podobně jsou tři složky osobnosti zachyceny v hlavních postavách románu Pán much.
Související články
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |