V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Horečka

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 28. 5. 2014, 15:16; Ivan Drago (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.
Broom icon.png


Horečka (lat:febris, ř:pyretos) je označení stavu organismu, jehož tělesná teplota je vyšší než obvyklé. U člověka je za horečku považována teplota vyšší než 38 °C (více než 37 °C se považuje za zvýšenou teplotu). Zvýšení tělesné teploty pro příliš vysokou teplotu okolního prostředí (přehřátí, hypertermie) se za horečku nepovažuje. Horečka je vyvolána pyrogeny, které působí na centrum termoregulace v hypotalamu. Uměle snižovat horečku je vhodné jen, pokud přesáhla jistý práh (někdy udávaný jako 39 °C) či pokud trvá příliš dlouho. Horečka není nemoc, nýbrž pouze projev (příznak) nemoci či jiného chorobného stavu. Je léčebným procesem: zvyšuje rychlost a sílu imunitní odpovědi a omezuje účinnost množení některých patogenů. Horečka zvyšuje tepovou frekvenci a zrychluje látkovou výměnu, což představuje dodatečnou zátěž především pro starší pacienty a pacienty se srdeční nemocí. Je vysilující, neboť mění rychlost některých biochemických reakcí - klade vyšší nároky na udržování homeostázy, urychluje opotřebovávání některých organických molekul atd. Pokud tělesná teplota překročí určitou hranici, začíná mít silně destruktivní účinky na organismus. Za horní hranici, kterou dokáže lidský organismus ještě přežít, se považuje teplota 41,9 stupňů Celsia.

Obsah

Stavy pacienta při různých teplotách

  • 37-38 °C - pacient pociťuje mírné přehřátí organismu, popř. si ho vůbec neuvědomuje.
  • 38-39 °C - pacient pociťuje zřetelné přehřátí organismu, nevnímá na 100% okolí, vyhledává častý odpočinek.
  • 39-40 °C - pacientovi je špatně, odpočívá a okolí vníma asi z jedné poloviny (podle výše teploty).
  • 40-41 °C - pacient začíná mít halucinace, za pokojové teploty má zimnici; když se však přikryje dekou cítí naopak silné horko, okolí vnímá z jedné desetiny až dvacetiny.
  • 41-42 °C - pacient má halucinace, téměř nevnímá okolí, padá do bezvědomí, silně se potí; hrozí selhání organizmu.
  • 42 °C a více - selhání organizmu, smrt

Léčba horečky

Horečka je do určité míry zdravá, zvyšuje schopnost organismu bojovat s patogeny. Aspoň dva dny bychom horečku do 39 stupňů Celsia neměli léčit - snižovat. Tradičními léky proti horečce (které většinou i zmenšují zánět nebo odstraňují různé nepříjemné projevy onemocnění, jako např. bolesti) byly v minulosti nejčastěji blokátory cyklooxygenázykyselina acetylsalicylová (aspirin), paracetamol (Paralen), ibuprofen (Brufen, Modafen), dále chinin (resp. odvar z kůry chininovníku), opium (resp. odvar ze suchých makovic), odvar z vrbových větviček a listí, plody malin a ostružin, květ černého bezu. Osvědčenou terapií jsou mokré zábaly, které však při nesprávné aplikaci mohou vyvolat i zápal plic. Některá léčiva jsou podávána pro zmenšení nepříjemných projevů onemocnění - antihistaminika jako např. bisulepini hydrochloridum (Dithiaden), levocetirizini (Xyzal), v některých zemích dříve i opium či THC. Nástup vyšší horečky bývá doprovázen produkcí histaminu a zčervenáním tváří, u menších dětí někdy i chvěním - v takové situaci můžeme snížit nežádoucí účinky silné imunitní reakce nějakým antihistaminikem nebo (ne u malých dětí) kyselinou acetylsalicylovou. Při horečnatých onemocněních je výhodné podávat flavonoidy, antioxidanty, vitamíny (zejména vitamín C - nejlépe v kombinaci s bioflavonoidy a minerály (zejména zinek, jód, ale také např. vápník a hořčík). Při horečnatých onemocněních je třeba se vyvarovat námahy, chladu, průvanu a nedostatku tekutin - zejména při vyšších horečkách a u dětí hrozí dehydratace.

Související články

Externí odkazy