Horka (okres Chrudim)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 19. 2. 2011, 03:58; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Obec Horka se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 411 obyvatel.

Historie

Ves Horka připomíná se poprvé r. 1349, kdy postupovány čtyři děkanáty k novému biskupství litomyšlskému s chrámy světskými i kláštery, a kdy postoupen i klášter řádu sv. Benedikta v Podlažicích s mnohými vesnicemi, mezi nimiž uvádí se i Horka. Po zboření tohoto kláštera zůstala Horka stále při zboží chrasteckém, s nimž sdílela stejné osudy. (Ze sborníku Chrudimsko a Nasavrcko z roku 1906). Podrobnosti na Historie Horky ze Sborníku. Přes polovinu katastru obce tvoří lesy bohaté na houby a jiné lesní plody. To potvrzují houfy houbařů a sběratelů lesních plodin a bylin ze širokého okolí, dokonce až z Pardubic.V místě zvaném Chladný kopec můžete potkat i divočáky, na okraji lesů stáda srnčí zvěře. Dobré podmínky pro zemědělství se podílely na zvyšování počtu obyvatel obce. V roce 1654 bylo v Horce 7 sedláků a tři chalupníci. Katastrální mapa z roku 1831 uvádí 47 domů v Horce, 7 v Mezihoří (v té době Mezhoř) a 5 na Silnicích. V roce 1877 postavena škola jako přízemní budova s jednou třídou a bytem správce školy, v roce 1912 škola zvýšena do 1. patra se dvěma třídami, kabinetem a dvěma dalšími místnostmi. V roce 1926 postavena silnice k nádraží Chrast. Od roku 1931 je v obci elektřina, v roce 1938 dokončena stavba hřbitova, v roce 1943 zřízena železniční zastávka, v roce 1971 dobudován vodovod, v roce 1999 provedena plynofikace. Mimo to se obec postarala o kanalizaci dešťových vod, permanentně opravuje požární nádrž sloužící v létě jako koupaliště, v zimě jako kluziště. Stará se o opravy požární zbrojnice, hřbitova, pomníků padlých, místních komunikací, sportovních hřišť na volejbal. Ze společenských organizací má stále aktivní činnost Sbor dobrovolných hasičů od roku 1889. Horecký šipkový klub působí od roku 1997. Klub seniorů a Radioklub od roku 2001. V obci jsou dvě stavební firmy, firma na střešní pláště, dílna jemné mechaniky, chovná stanice pro pejsky. Místní soukromí zemědělci se věnují pěstování zeleniny a chovu drůbeže. V současné době se obnovují obecní ovocné sady, kdysi a do budoucna chlouba a okrasa obce. Jen v r. 1452 patřily některé dědiny a poplužní dvůr v Horce Kateřině z Bořic, která je prodala Janu Horynovi z Honvic, jemuž také v r. 1454 zboží sv. Jakuba nad Svidnicí na krátký čas patřilo. Ten jmenovaný dvůr prodal strýci svému Janovi z Honvic a to za 200 kop grošů. V roce 1654 bylo v Horce 7 sedláků a 3 chalupníci. Selská stavení měla po 44-76 korcích. Při vsi byl té doby také dvůr hamfestem (zástavním právem) stižený, jenž náležel p. Šebestiánu Houbovi, ale měl jej pronajatý hrabě Berka. Úroku platili tehdy sousedé z Horky své vrchnosti při sv. Jiří i sv. Havle po 22 kopách, 20gr. a z polí 16 gr. Vedle toho odváděli pšenice 12 korců 3 věrtele 2 čtvrtce a 1/2 m., ovsa 22 korců 3 věrtele 2 čtvrtce a 2 m., kuřat 5 1/2 kusů a 11 vajec. Při senách robotovali celkem 62 dní, při orání 16 dní. Hospodu v Horce vystavěla vrchnost v roce 1660, ale dala ji obci pod úrok, jenž činil o sv. Jiří a Havle po 2 kopách 55 gr. R. 1664 dvůr horecký byl proměněn ve 4 chalupy. V r. 1790 měla Horka 37 čísel, v r. 1883 49 s 335 obyvateli, r. 1890 64 domů a v nich 410 obyvatelů. Ze zápisů vidno, že Chrast majíc svého rychtáře, byla v této době již asi městečkem. Však sluší míti za to, že osada nahoře jmenována existovala ještě daleko před r. 1318, jsouc založena asi od mnichů kláštera podlažického. Leč to jisto jest, že starší než Chrast byly Chrašice či Chrastice, jak uváděno jest v zápisu zemských desek z r. 1539. Chrastice vznikly dříve než klášter podlažický a měly v době klášterní také svůj podací kostel, jehož ještě počátkem XVI. věku v Chrasti, jak zmíněný zápis svědčí, nebylo. A ježto Chrastice nebyly na příhodném místě, založena na hranicích statku klášterního na křižovatce cest Chrast, do niž zavedeni osadníci a jimž půda propůjčena, když byli zaplatili část tržní sumy, a když zavázali se spláceti statečky své úrokem. Po rozboření kláštera podlažického a rozehnání mnichů veškeren majetek připadl králi, který vždy považován byl za vrchního a pravého vlastníka statků klášterních. Leč králové zhusta statky, ať právem odúmrtním, ať převraty válečnými nabyté, zastavovali. Takovým způsobem Svídnice s okolními osadami dostala se Jindřichu Lacenbokovi z Chlumu a Košumberka, kdežto ostatní zboží s městysem Chrast v 2500 kopách gr. zastavil v r. 1436 Sigmunt Janu Pardusovi z Vratkova a na Rychmburce a to do šesti let proto, že od kalicha odpadl a po bitvě u Lipan proti Táborům povstal. Soudí se, že do r. 1436 správcem zboží podlažického byl Vilém Kostka z Postupic a to proto, že spravoval i jiné duchovenské statky králem zabrané. Leč věrnost Pardusova ke králi netrvala dlouho. Již r. 1437 obrátil se proti Sigmundovi, byl však zajat. Vyváznut ze zajetí přidržel se Jiříka z Poděbrad, jehož v r.1440 volil na směně v Kutné Hoře za správce země a vždy byl mu věrným přítelem. Těšil se přízni i Ladislava Pohrobka,za něho připadlo mu i panství Rychmburské, které zabíralo mimo okolí Skutče a Rychmburku takřka celé Hlinecko. Za krále Jiříka z Poděbrad, jemuž byl Pardus vydatným pomocníkem, zaváděni byli na panství chrasteckém a rychmburském kněží husitští. Poručníkem jeho dětí stal se Zdeněk I. Kostka z Postupic, syn Vilémův, po jehož boku Pardus pro Jiřího bojoval. Na tohoto převedl Jan Pardus z Vratu všecko zboží panství podlažického a Boží Dům (Nové Hrady), jež udrželo se v rodě Kostků z Postupic až do r.1542. Panství to bylo mu r.1458 od Jiřího z Poděbrad za platné služby, jež mu při volbě jeho za krále prokázal, a za půjčku 1000 kop grošů, t.j. jistinu odpovídající platu komornímu, jenž se z kláštera dával, na tak dlouho zapsáno, dokud by mu peníze nebyly vyplaceny, a nad to byl rod jeho vřaděn ve stav panský. V držení panství byl Zdeněk Kostka z Postupic 1458-1468. Zdeněk Kostka z Postupic požíval mezi českými pány všeobecné vážnosti. On byl také jedním z vyslanců k Bedřichovi, aby vydal Ladislava. Roku 1458 odměněn byl od Jiřího z Poděbrad hodností nejvyššího mincmistra království, 1467 jmenován i nejvyšším purkrabím. Svým náboženským smýšlením byl přívržencem kalicha a nepřítelem Českých Bratří. Ve Skutči mučil několik bratří za to, že nechtěli uznati, že je Kristus v obětí poslední večeře skutečně vtělen. Roku 1465 vedl spor o podací kostela sv. Jakuba, kterýž druhdy patřil k panství podlažickému, než později přešel na Jana Horynu z Honvic i se Strádovem. Po nálezu soudu dvorského zůstalo probošství u sv. Jakuba dědicům pana Horyny, neboť soud odročil spor do rozhodnutí soudu duchovního, kterého ovšem v tehdejších bouřlivých dobách nebylo. Zdeněk zemřel v r. 1468 v boji proti Uhrům u vesnice Zvole na Moravě blíže Štenberka. Ježto Zdeněk byl bezdětek, mělo se panství podlažické dostati jeho mladšímu bratru Albrechtovi. Leč on, jsa příliš zaměstnán vysokými úřady zemskými a maje více panství, postoupil je s Novým Hradcem Zdeňkovi II. Kostkovi z Postupic, vnuku to Viléma. Ten spravoval panství od r.1468 až do r.1510. R.1500 král Vladislav na zakročení Bohuše Kostky z Postupic se Zdeňkem II. uzavřel smlouvu, kterou postoupil mu statek Podlažic v užívání a to za 1600 kop grošů odvedené komoře královské. Zdeněk II. Kostka z Postupic přál Českým Bratřím, na čemž měla asi nemalé zásluhy jeho choť Kateřina, rozená ze Sprinberka a Vartenberka, čímž stalo se, že sbory bratrské se na panství množili. Zdeněk vstříc vyšel v r.1493 rychtáři a konšelům městečka Chrasti, neboť jim dal svolení ke koupi prutu dědiny od souseda Buška a dopustil obci roční úrok z pole toho, který činil 3 groše bez 2 penízů, s 5 1/2 čtvrtce ovsa, 2 1/2 vajec a zelí kopu, což všecko Bušek pánu zboží podlažickému povinen byl odváděti. Po jeho smrti ujal se vlády na panství podlažickém jeho nejstarší syn Vilém Kostka z Postupic (1510-1518). Jeho příkazem z r.1511 nastala v Chrasti změna v odvádění šosů /úroků/. Dosud odváděn byl šos z každého domu o jakémkoliv příslušenství stejný. Ale r.1511 byl vyměřen dle množství majetku, ke kterémužto vyměření voláni byli dva z konšelův a dva z obce. Týž Vilém postoupil panství kláštera podlažického se vším zbožím zástavním právem k nedílnému užívání svým bratřím Zdeňkovi III., Janovi III. a Bohušovi III. Zdeněk měl vrchní správu nad panstvím až do své smrti r.1529. K žádosti těchto tří pánů a majitelů Chrasti udělil král Ludvík městečku Chrasti trh týhodný každý pondělek a dva trhy výroční, z nichž jeden konán byl v pondělí před sv. Jiřím a druhý v pondělí před Vyvýšením sv. Kříže, každý s osmi dny po sobě jdoucími. Benediktinský klášter v Podlažicích, který vznikl před rokem 1150, založil městečko Chrast nejspíše v druhé polovině XIII. století. Žilo zde 28 osadníků. Poddanství podlažickému klášteru končí rokem 1421, zničením kláštera husity. 1421 - 1427 se o klášterní panství nikdo nestaral. 1427 - 1432 byl držitelem Jakub z Kroměšína a Březovic, 1432 - 1436 Jiřík z Březovic, 1436 - 1452 Jan Pardus z Vratkova, 1452 - 1468 Zdeněk 1. Kostka z Postupic, 1468 - 1510 Zdeněk II. Kostka z Postupic, 1510 - 1518 Vilém Kostka z Postupic, 1518 - 1529 Zdeněk III. Kostka z Postupic, 1529 - 1539 Bohuš III.Kostka z Postupic, 1539 - 1541 Michael Slavata z Chlumu a Košumberka, 1541 - 1575 Diviš Slavata z Chlumu a Košumberka, 1575 - 1577 Alžběta Slavatová z Chlumu a Košumberka, 1577 - 1600 Albrecht Slavata z Chlumu a Košumberka, 1600 - 1632 Markéta Berková -Trčková z Lípy a Dubé, 1632 - 1644 Matěj Berka, hrabě z Dubé a Lípy, 1644 - 1651 Jana a Jan ze Švánberka, 1651 - 1652 Arcibiskup Arnošt Harrach, 1652 - 1656 Anna Eusebie , hraběnka z Harrachů, 1656 - 1660 Arcibiskup Arnošt Harrach. V letech 1660 - 1874 byla ves v poddanství biskupů královéhradeckých: 1660 - 1668 Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberka, 1668 - 1675 Jan Bedřich, hrabě z Valdštejna, 1676 - 1698 Jan Fr. Milčín, svobodný pán z Talemberka, 1698 - 1701 Bohumír, svobodný pán z Kapounu a ze Svojtkova, 1701 - 1710 Tobiáš Jan Becker, 1710 - 1721 Jan Adam, hrabě Vratislav z Mitrovic, 1721 - 1731 Václav František Karel, svobodný pán z Košínů, 1731 - 1733 Mořic Adolf Karel, vévoda saský, 1733 - 1753 Jan Josef, hrabě Vratislav z Mitrovic, 1753 - 1763 Antonín Petr, hrabě Příchovský z Příchovic, 1763 - 1774 Heřman Hanibal z Blumegenu, 1774 - 1776 Jan Ondřej Kaiser, rytíř z Keisernu, 1776 - 1780 Josef Adam, hrabě z Arco, 1780 - 1794 Jan Leopold, rytíř Hay, 1794 - 1812 Maria Tadeáš, hrabě z Trautmannsdorfu, 1812 - 1830 Alois Josef, hrabě Krakovský z Kolovrat, 1831 - 1874 Karel Borom. Hanl, svobodný pán z Kirchtreu. Zavedení číslování domů - poprvé v roce 1770 (v Chrasti bylo 250 domů), v roce 1720 to bylo asi 130 domů. Další číslování domů se konalo v roce 1825. Na konci roku 2000 má Horka s osadami Mezihoří a Silnice 310 obyvatel ve 134 domech. Z toho je 31 používáno jako rekreační chalupy. V místní části Hlína, která pod Horku patří od roku 1960, je 64 obyvatel. Hlína má nadmořskou výšku 388 m.
Hlína | Horka | Mezihoří | Silnice

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Horka (okres Chrudim)
  Města, městyse a obce okresu Chrudim  

Běstvina • Biskupice • Bítovany • Bojanov • Bor u Skutče • Bořice • Bousov • Bylany • Ctětín • Čankovice • České Lhotice • Dědová • Dolní Bezděkov • Dřenice • Dvakačovice • Hamry • Heřmanův Městec • Hlinsko • Hluboká • Hodonín • Holetín • Honbice • Horka • Horní Bradlo • Hošťalovice • Hrochův Týnec • Hroubovice • Chrast • Chroustovice • Chrudim • Jeníkov • Jenišovice • Kameničky • Kladno • Klešice • Kněžice • Kočí • Kostelec u Heřmanova Městce • Krásné • Krouna • Křižanovice • Lány • Leštinka • Libkov • Liboměřice • Licibořice • Lipovec • Lozice • Lukavice • Luže • Míčov-Sušice • Miřetice • Mladoňovice • Morašice • Mrákotín • Nabočany • Načešice • Nasavrky • Orel • Ostrov • Otradov • Perálec • Podhořany u Ronova • Pokřikov • Prachovice • Proseč • Prosetín • Předhradí • Přestavlky • Rabštejnská Lhota • Raná • Ronov nad Doubravou • Rosice • Rozhovice • Řestoky • Seč • Skuteč • Slatiňany • Smrček • Sobětuchy • Stolany • Střemošice • Studnice • Svídnice • Svratouch • Tisovec • Trhová Kamenice • Trojovice • Třemošnice • Třibřichy • Tuněchody • Úherčice • Úhřetice • Vápenný Podol • Včelákov • Vejvanovice • Vítanov • Vojtěchov • Vortová • Vrbatův Kostelec • Všeradov • Vysočina • Vyžice • Zaječice • Zájezdec • Zderaz • Žlebské Chvalovice • Žumberk