Jokosuka D4Y

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 12. 5. 2012, 10:39; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Jokosuka D4Y
D4Y Yoshinori Yamaguchi col.jpg
Jokosuka D4Y
Základní charakteristika
Určení střemhlavý bombardér
Výrobce Jokosuka
Konstruktér Masao Jamana
První let 1940
Zařazen 1942
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno 2038 ks
Varianty
Uživatel Japonsko

Jokosuka D4Y Suisei (japonsky: 彗星, Kometa) byl japonský střemhlavý bombardér užívaný ve druhé světové válce. USA používaly k jeho označení kódové jméno Judy.

Obsah

Vývoj

Podkladem pro vývoj nového typu střemhlavého bombardéru se stal Heinkel He 118, ovšem tento letoun se při zkouškách v Japonsku rozpadl a licenční výroba byla zamítnuta. Japonci se však vydali vlastní cestou a začali na podkladě německého stroje konstruovat svoje vlastní prototypy. První z nich vzlétl na konci roku 1940. Sériovou výrobou byla pověřena firma Aiči, ovšem pro nálety se stroje zatím nehodily. Byly modifikovány jako palubní průzkumné D4Y1-C a vyráběly se v omezeném počtu. Teprve v březnu roku 1943 se začal vyrábět zdokonalený D4Y1 Model 11, který byl určený k původnímu účelu - ke střemhlavému bombardování. Verze s úchytem pro katapult byla D4Y1 Kai. Od roku 1944 došlo k zrychlení výroby, přičemž byla vyráběna zdokonalená verze D4Y2 Model 12 s motorem AE1P Atsuta 32 o výkonu 1044 kW. Postupně docházelo k dalším modernizacím. Přesto, že se jednalo o výkonné stroje, provázely je časté závady motorů, slabinou byla i jejich nedostatečná pasivní ochrana (absence pancéřování a samosvorných nádrží). Verze D4Y3 a D4Y4 měly již instalován nový motor Micubiši MK8P Kinsei 62 s výkonem 1 163 kW, který již nebyl tak chronicky poruchový, jako předešlé typy. Koncem roku 1944 se začaly dodávat sebevražedné letouny D4Y4 Model 43, které byly pouze jednomístné a které měly 800 kg bombu polozapuštěnou do trupu. Pro zrychlení náletu na cíl byly opatřeny ještě navíc raketovými motory.

Bojové užití

Stroje D4Y byly užívány jako střemhlavé bombardéry na palubách letadlových lodích i z pozemních základen. Poprvé měly zasáhnout při bitvě u Midway, ovšem jejich mateřská loď Sorjú byla potopena dříve, než mohly první dva předsériové exempláře průzkumné varianty D4Y1-C tohoto letounu zasáhnout. Oba stroje byly přitom ztraceny. Jejich poslední akcí byla neúspěšná sebevražedná mise na Okinawu, uskutečněná 5. srpna 1945.

Technické údaje

Soubor:D4Y TAIC SWPA.jpg
Jokosuka D4Y3 (Model 33) testovaný Američany po válce
  • Typ: jednomotorový palubní střemhlavý bombardovací, průzkumný a noční stíhací letoun.
  • Osádka: 2 (1 pro kamikaze)
  • Motorová jednotka: D4Y1: Aiči AE1A Acuta 12 s výkonem 895 kW, D4Y2: Aiči AE1P Acuta 32 s výkonem 1044 kW, D4Y3, D4Y4: Micubiši MK8P Kinsei 62 s 1163 kW
  • Výzbroj: 2x kulomet typ 97 ráže 7,7 mm, 1x obranný pohyblivý kulomet typ 2 ráže 13 mm, jedna puma až do hmotnosti 500 kg v pumovnici, dvě pumy po 30 kg pod křídly
  • Rozpětí: 11,50 m
  • Délka: 10,22 m
  • Výška: 3,74 m
  • Nosná plocha: 23,60 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2501 kg
  • Vzletová hmotnost: 4657 kg
  • Max. rychlost: 575 km/h
  • Cestovní rychlost: 333 km/h
  • Výstup do 3000 m: 4,6 min
  • Dostup: 10500 m
  • Dolet: 1520 km

Externí odkazy