Vít Slíva
Z Multimediaexpo.cz
Vít Slíva (* 11. ledna 1951, Hradec nad Moravicí) je současný český básník.
Vystudoval obor čeština-latina na filosofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity a mnoho let působil jako učitel (nejdéle na brněnském královopolském gymnáziu), nyní učí na Biskupském gymnáziu v Brně češtinu a latinu. Jeho básnická tvorba je podle autorových vlastních slov ovlivněna obdivem k dílu Vladimíra Holana. Kolem Víta Slívy se v průběhu 80. let zformovalo volné sdružení básníků, které je někdy označováno jako královopolská škola.
Sbírka Víta Slívy Bubnování na sudy obdržela v roce 2003 cenu Magnesia Litera.
Obsah |
Život
Jeh otec byl učitelem, v roce 1958 byl však ze školství z náboženských důvodů propuštěn a pracoval jako dělník v ocelárně, slévárně a štěrkovně v Bohumíně. V roce 1968 byl rehabilitován a vrátil se do školství. Matka byla v domácnosti, později pracovala jako pokladní v nádražní restauraci. Mimořádný zájem o hudbu přenášela i na své syny. Bratr Jiljí Slíva (* 1953) se věnuje umělecké fotografii a Libor Slíva (* 1955) píše poezii a aforismy. Absolvoval základní a střední školu v Bohumíně, poté v letech 1969–1974 studoval češtinu a latinu na Filozofické fakultě UJEP v Brně (diplomová práce O ‚dialektických‘ rozporech v Halasově poezii od jejích počátků do konce 20. let). Po absolutoriu nastoupil jako učitel na zvláštní školu v Brně, po náhradní vojenské službě (říjen 1974 – únor 1975) učil v Brně na základních školách (1975) a na gymnáziu (1975–1998). Působil rovněž na Základní škole v Mladecku (okres Opava) a od roku 2004 vyučuje na Biskupském gymnáziu v Brně.
Literární tvorba
V páté a šesté třídě základní školy vydával ručně psaný časopis Slavné obrazy staletí a na gymnáziu literárně zaměřené periodikum Vytrženo z bloku. Od konce sedmdesátých let se podílel ve spolupráci s bratry Závodskými na samizdatovém zpracování svých textů: prózy Otázky saunismu (konec 70. let); Breviář (1979); Snář (1985); básnické texty Časová znamení (1977), Telefonní dvojhlasy (1977), Jabloň zářím rozjímaná (1978), Triptych trojmocné noci (1978), Deset dithyrambů (1978), Jak podzim diktuje (1980), Noli tangere: zákon (1981), Trojhlas (1981), Sora no kokoro (1987). Recenzemi, články, původní básnickou tvorbou přispíval do Brněnského večerníku, Rovnosti, Literárního měsíčníku, ROKu, Modrého květu, Welesu, Hosta, Tvaru, Čmeláka a světa, Literárních novin, Psího vína, Aluze, Obrácené strany měsíce, Protimluvu. Od tvůrčích počátku je zřejmé, že Slívova básnická poetika vzniká v kontextu básnické tvorby Františka Halase a Vladimíra Holana, v tematice je důraz kladem na tíhu a bolest života a lásky, na nicotu, zmar a smrt, závaznost slova. Krajina jeho básní se odvolává ke konkrétním místům, ale konkrétnost je vertikálou vyzvedávána k otevřeným a nekonečným prostorům, kde se také čas protíná s věčností. Obraznost Slívovy lyriky se opírá o originální metaforiku, o příkré kontrasty a expresivitu jazykového výrazu. Tato uvolněná imaginace je však ukotvena v sevřených, mnohdy až gnómických strofách.
Královopolská škola
Královopolská škola, nebo též královopolská družina, je významné neformální sdružení mladých básníků, které se v průběhu 80. let zformovalo okolo Víta Slívy v Brně. Mezi její představitele patří především Slívovi bývalí studenti z gymnázia Petr Hrbáč, Norbert Holub, Robert Fajkus a Věra Rosí. V druhé polovině 90. let k ní měli blízko také Vojtěch Kučera a Bogdan Trojak.
Dílo
- Nepokoj hodin, Blok 1984
- Černé písmo, Blok 1990
- Volské oko, Host 1997
- Tanec v pochované base, Host 1998
- Na zdech stíny osik, Petrov 1999
- Grave, Host 2001
- Bubnování na sudy, Weles 2002
- Rodný hrob, Host 2004
- Souvrať, Host 2007
Externí odkazy
- Milan Exner o Bubnování na sudy (kritika)
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |