V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Žilina

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 21. 8. 2015, 11:32; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Žilina (německy Sillein nebo Silein) je čtvrté největší město na Slovensku, leží na soutoku řek Váh a Kysuca, v Žilinském kraji, nedaleko hranic s Českem a Polskem na severozápadě země. Město je sídlem biskupa římskokatolické žilinské diecéze.

Obsah

Historie

Dávná doba a středověký rozvoj

Budatínsky zámek

Oblast dnešní Žiliny byla osídlena již v paleolitu, později tu existovalo halštatské hradiště a slovanské mohylové pohřebiště. V 9. století zde vznikl první románský kostel. První zmínka o městu pochází z roku 1208, tehdy ale byla jen malou slovanskou osadou. Roku 1312 se stala svobodným královským městem, dnes je čtvrté největší město země. V období baroka vznikl i dnešní zámek Budatín a barokní kláštery a kostely.

Moderní doba

Po skončení první světové války, rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku Československa se slovenské kraje připojily tzv. Martinskou deklarací. Představitelé Žiliny byli mezi prvními, kteří dokument podepsali. Do března 1919 v Žilině zasedají celoslovenští zástupci, teprve poté se metropolí východní poloviny Československé republiky a krajiny Slovenské stává Bratislava.

Po rozpadu Československa na Slovenský stát a Protektorát Čechy a Morava se Žilina stává součástí Slovenského státu, trenčínské župy jako okresní město. Město se nacházelo na hranici tzv. ochranné zóny, kterou nacistické Německo vytvořilo na severozápadním území Slovenska (většinou v horách) aby zajistilo svou vojenskou přítomnost v příhraničí vlastního území. Během Slovenského národního povstání, které trvalo od konce srpna do konce října roku 1944 se Žilina octla na osvobozeném území a nedaleko od ní byla vedena bitva o Strečianský průsmyk. Cílem bylo získat kontrolu nad klíčovou železnicí v Pováží.

Po osvobození Rudou armádou a znovuobnovení Československa měla Žilina 18 000 obyvatel, o čtyři roky později se stala při správní reformě státu centrem kraje. Roku 1960 je sem přenesena Vysoká škola dopravní z Prahy. Dochází k intenzivnímu rozvoji města budováním nových čtvrtí, avšak toto tempo značně zvolňuje krátce po další správní reformě, ve které Žilina statut krajského města ztratila a stala se součástí Středoslovenského kraje, jehož centrem je Banská Bystrica.

Počátkem 70. let je v Dolném Hričovu vybudováno nové letiště. Staré mohlo být odstraněno a na jeho místě se mohla zajistit nová bytová výstavba.

Během politických změn, které následovaly po Sametové revoluci i v Žilině začala volná soutěž více politických stran. Při prvních volbách do městského zastupitelstva byl zvolen za primátora kontroverzní nacionalistický politik Ján Slota, který je známý také jako předseda Slovenské národní strany. Slota je primátorem města až do roku 2006. Za jeho vlády dochází k obnově historické části města, z hlediska dopravního pak veřejnou síť MHD posílila trolejbusová síť. Nedaleko od města byla na Váhu vystavěna Žilinská přehrada, jejíž první turbína se rozjela roku 1997. Po roce 2000 se první významnější událostí stala investice korejské automobilky KIA, jedna z největších ve Slovenské republice, v rámci které byl vybudován průmyslový závod nedaleko Žiliny.

Významné stavby

Katedrála s Burianovou věží

Významnou architektonickou památkou a nejznámější stavbou Žiliny je katedrála Nejsvětější Trojice.

V Žilině se nachází kromě univerzity i velké množství středních škol. Sídlí tu také Považská Galéria a Považské múzeum. Nedaleko od města, na řece Váh se nachází přehrady Hričov a Vodné dielo Žilina.

Části obce

K Žilině byly připojeny ve 2.polovině 20.století následující obce:

  • Bánová
  • Brodno
  • Budatín
  • Bytčica
  • Mojšová Lúčka
  • Považský Chlmec
  • Strážov
  • Trnové
  • Zádubnie
  • Zástranie
  • Závodie
  • Žilinská Lehota

Vyjmenované jsou součástí Žiliny dodnes.

Stejně jako nově vybudovaná sídliště:

  • Hliny - 60-léta
  • Vlčince - 70-léta
  • Solinky - 80-léta
  • Hájik - 80 a 90-léta

Za zmínku stojí, že v Žilině dávali sídlištím v zásadě lidová označení, což bylo v kontrastu s tehdejšími krajskými městy Banskou Bystricí a Košicemi, kde se pro sídliště vytvářela umělá označení poplatná době.

Známé osobnosti narozené v Žilině

Partnerská města

Související články

Souřadnice

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Žilina
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Žilina
Města a obce okresu Žilina (3 + 50)

Belá • Bitarová • Brezany • Čičmany • Divina • Divinka • Dlhé Pole • Dolná Tižina • Dolný Hričov • Ďurčiná • Fačkov • Gbeľany • Horný Hričov • Hôrky • Hričovské Podhradie • Jasenové • Kamenná Poruba • Kľače • Konská • Kotrčiná Lúčka • Krasňany • Kunerad • Lietava • Lietavská Lúčka • Lietavská Svinná-Babkov • Lutiše • Lysica • Malá Čierna • Mojš • Nededza • Nezbudská Lúčka • Ovčiarsko • Paština Závada • Podhorie • Porúbka • Rajec • Rajecká Lesná • Rajecké Teplice • Rosina • Stráňavy • Stránske • Stráža • Strečno • Svederník • Šuja • Teplička nad Váhom • Terchová • Turie • Varín • Veľká Čierna • Višňové • Zbyňov • Žilina

Slovensko – Slovakia – (SK)
Slovenské kraje a jejich krajská města

Banskobystrický kraj (Banská Bystrica) • Bratislavský kraj (Bratislava) • Košický kraj (Košice) • Nitranský kraj (Nitra) • Prešovský kraj (Prešov) •
Trenčínský kraj (Trenčín) • Trnavský kraj (Trnava) • Žilinský kraj (Žilina)

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%BDilina“