Přelouč

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 23. 1. 2016, 19:38; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Přelouč se nachází asi dvanáct kilometrů západně od krajského města Pardubice. Město s jádrem na levém břehu řeky Labe se skládá z osmi místních částí – Přelouč, Klenovka, Lhota, Lohenice, Mělice, Škudly, Štěpánov a Tupesy.

Obsah

Historie

Přelouč je jedním z nejstarších historicky doložených míst regionu. Ve svém znaku má černý rošt ve zlatém poli, který je atributem sv. Vavřince, patrona opatovického kláštera, jemuž byla v roce 1086 králem Vratislavem I. věnována. K tomuto roku se vztahuje i první zmínka o osadě s chmelnicí. Od té doby se význam Přelouče výrazně měnil. V roce 1261 byla původní osada povýšena Přemyslem Otakarem II. na město. Bylo jí uděleno magdeburské soudní právo. Správa náležela zvláštní rychtě, mezi jejímiž držiteli byl například i Jiří z Poděbrad. Ještě ve 13. století se město stalo významným strategickým tranzitním místem při labském brodu na spojnici Hradce Králové a Kutné Hory. Roku 1421 byla Přelouč údajně dobyta a zničena katolickým vojskem Jana Městeckého z Opočna.

Roku 1518 připojil Přelouč Vilém z Pernštejna k panství Pardubice. V druhé polovině 16. století dostala renesanční podobu a roku 1580 se stala královským komorním městem, když tato privilegia potvrdil Rudolf II.. Zároveň byl městu udělen městský znak s roštem sv. Vavřince. Za dob třicetileté války byla ale znovu poničena a rozkvět městu přinesla až stavba železnice a císařské silnice v 1. pol. 19. století. Díky těmto stavbám se Přelouč stala po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem regionu. V letech 1949 až 1960 byla městem okresním.

V celém městě je v současnosti registrováno celkem 1973 domů a žije zde přibližně 9 080 obyvatel.

Významné stavby

Od konce 13. století bylo budováno městské opevnění. Mělo dvě hlavní brány, Horskou na západě (též Pražskou) a na východě Pardubickou a dvě fortny, na severní straně Semínská, na jižní Benešovická. Obě brány byly zbourány po požáru v roce 1809. První radnice je doložena z roku 1562, zbořena byla roku 1852. Nová radnice s chlapeckou a dívčí školou v novorenesančním stylu byla vystavěna v roce 1882. Ve stejné stavebním slohu byla v letech 1899-1901 vybudována Občanská záložna a Divišova vila, vše dle plánů architekta Rudolfa Kříženeckého. Vila sloužila pro účely městského muzea, nyní jako pečovatelský dům církve ČBE. Kostel sv. Jakuba Většího, původně románský, barokně přestaven v roce 1646 po požáru v roce 1621, barokní varhany pocházejí z roku 1692. Hřbitovní kaple Navštívení Panny Marie byla postavena v letech 1682-84 v souvislosti s pověstí o zázračné moci mariánského obrazu. Sloup sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1704. Novorenesanční evangelický chrám z let 1904-1905. Novorománská synagoga z roku 1861 byla roku 1937 pronajata církvi Československé husitské, v letech 1949-1952 zmodernizována na sbor Tůmy Přeloučského.

Průmysl

Na počátku 16. století vybudoval Štěpán Anděl z Ronovce vodovod, rozvádějící vodu z labského mlýna do dvou pivovarů a kašny na náměstí. Zároveň nechal postavit most přes řeku Labe. Roku 1923 byla zřízena čokoládovna Ego, zrušena v roce 1957, kdy budovy převzala Tesla Přelouč. Tato továrna, původně firma Radiozávody Přelouč - J.V.Myslík-Hyršovský a spol., později Radio Zenit Přelouč, byla v letech 1928-45 ve vlastnictví firmy Siemens-Halske a od roku 1948 se jmenovala Tesla Přelouč. Podnik zrušen v roce 1989. V letech 1922-3 vznikla filiálka Chlumeckých strojíren, kterou roku 1928 koupila vojenská správa a zřídila zde opravárenský závod. V roce 1845 byla Přelouč napojena na železnici Pardubice-Praha, v roce 1882 vystavěna odbočka do Vápenného Podola.

Na budově malé vodní elektrárny byla v roce 2009 zprovozněna fotovoltaická elektrárna s instalovaným výkonem 21 kW.[1]

Galerie

Původně románský kostel Svatého Jakuba v Přelouči, přestavěn barokně

Novorenesanční budova evangelického kostela z roku 1904 v Přelouči

Hřbitovní kostel Navštívení Panny Marie v Přelouči

Literatura

  • VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče I. 1086–1618. Přelouč : Městský úřad, 1999. 223 s. ISBN 80-238-4119-X.
  • VOREL, Petr. Dějiny města Přelouče II. 1618–1848. Přelouč : Městský úřad, 2002. 278 s. ISBN 80-238-8800-5.

Související články

Reference

  1. ↑ Vodní elektrárny ČEZ, Přelouč [online]. Praha : ČEZ, [cit. 2011-03-05]. Dostupné online.  

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Přelouč
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Přelouč
Město Přelouč

Klenovka • Lhota • Lohenice • Mělice • Přelouč • Škudly • Štěpánov • Tupesy

  Města a obce okresu Pardubice  

Barchov • Bezděkov • Borek • Brloh • Břehy • Bukovina nad Labem • Bukovina u Přelouče • Bukovka • Býšť • Časy • Čeperka • Čepí • Černá u Bohdanče • Dašice • Dolany • Dolní Roveň • Dolní Ředice • Dříteč • Dubany • Hlavečník • Holice • Holotín • Horní Jelení • Horní Ředice • Hrobice • Choltice • Choteč • Chrtníky • Chvaletice • Chvojenec • Chýšť • Jankovice • Jaroslav • Jedousov • Jeníkovice • Jezbořice • Kasalice • Kladruby nad Labem • Kojice • Kostěnice • Křičeň • Kunětice • Labské Chrčice • Lány u Dašic • Lázně Bohdaneč • Libišany • Lipoltice • Litošice • Malé Výkleky • Mikulovice • Mokošín • Morašice • Moravany • Němčice • Neratov • Opatovice nad Labem • Ostřešany • Ostřetín • Pardubice • Plch • Poběžovice u Holic • Poběžovice u Přelouče • Podůlšany • Pravy • Přelouč • Přelovice • Přepychy • Ráby • Rohovládova Bělá • Rohoznice • Rokytno • Rybitví • Řečany nad Labem • Selmice • Semín • Sezemice • Slepotice • Sopřeč • Sovolusky • Spojil • Srch • Srnojedy • Staré Hradiště • Staré Jesenčany • Staré Ždánice • Starý Mateřov • Stéblová • Stojice • Strašov • Svinčany • Svojšice • Tetov • Trnávka • Trusnov • Třebosice • Turkovice • Uhersko • Úhřetická Lhota • Újezd u Přelouče • Újezd u Sezemic • Urbanice • Valy • Vápno • Veliny • Veselí • Vlčí Habřina • Voleč • Vysoké Chvojno • Vyšehněvice • Zdechovice • Žáravice • Živanice

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/P%C5%99elou%C4%8D“