Ötztalské Alpy

Z Multimediaexpo.cz

Ötztalské Alpy jsou významným alpským pohořím. Leží na území Rakouska (Ötztaler Alpen) a na území Itálie (Alpi Venoste). Na italskou stranu hory zasahují zhruba třetinu své rozlohy (celkem 2850 km²). Ötztálské Alpy jsou nejmohutněji zaledněným pohořím Východních Alp. Ledovce zaujímají plochu více jak 350 km², největší z nich - Gepatschferner svou délkou 9,5 km je jedním z největších ledovců Východních Alp. Nalézá se zde 130 vrcholů vyšších 3000 m. Nejvyšší vrchol je trojvrchol Wildspitze - 3770 m n. m.

Obsah

Geologie

Geologické složení je obdobné jako u jiných vysokých pohoří Centrálních krystalických Alp. Mimo dominantní ruly se zde v jižní části setkáme také s dolomity a mramory.

Poloha

Pohoří Ötztalské Alpy se rozkládá jižně od významné řeky Inn, které jej zároveň odděluje od západně ležící skupiny Samnaun. Geografickým vyměřením jižní hranice je údolí Vinschgau (Val Venosta). Turisticky a komunikačně významná dolina Ötztal dělí Ötztalské Alpy od Stubaiských Alp. na východě.

Vodopis

Reschensee (2016)

Největší vodní plochou v Ötztalských Alpách jsou jezero Reschensee, přehradní nádrž Stausee Gepatsch a menší Vernagt stausee. Řeky odvodňující všechna rakouská údolí pohoří (Ötztaler Ache, Pitze, Fagge) se vlévají do řeky Inn. O odvodnění jižních (italských) údolí se starají řeky Passer, Karlinbach, Saldurbach či Rio Fosse odvádějíc vodu do významné italské řeky Adige.

Rozdělení pohoří

  • rakouská část

Pohoří podle reliéfu dělíme na několik skupin. Na prvním místě to je hlavní hřeben Hauptkamm (Hintere Schwarze), z něhož v uzlovém bodě na vrcholu Palla Bianca vybíhá severním směrem nejvýznamnější vysoká rozsocha Weisskamm (Wildspitze). Mezi údolím Pitztal a Ötztal se táhne skalnatý hřeben Geigenkamm (Hohe Geige), který až na malé výjimky postrádá ledovce. Další významný příčný hřeben Kaunergrat (Watzespitze) leží mezi Pitzstálských údolím a dolinou Kaunertal. Západně od Kaunertalu leží poslední dvě horské skupiny rakouské části hor. Jsou to Glockturmkamm (Glockturm) a menší skupina Naudere Berge (Mittlerer Seekarkopf).

  • italská část

Mezi dolinami Valle Lunga a Val Senales leží plošně největší masiv Salurnkamm (Catena di Salurna) s druhým nejvyšším vrcholem Ötztalských Alp Palla Bianca (3738m). Západně od údolí Senales a jižně od hlavního hřebene najdeme málo navštěvovanou skupinu Texelgruppe (Monte Rosso). Na severu leží ještě malý, ale zajímavý masiv Plaineiler Berge (Monti di Planoi).

  • Významné vrcholy Ötztalský Alp

V Ötztalských Alpách je na 700 výškových bodů pod označením "vrchol". Zde jen výčet nejvýznamnějších.

Panorama Ötztalských Alp
Hohe Geige (3395 m)
Palla Bianca (3738 m)
Niederjochferner a Similaun (3606 m)
Vrchol Nadmořská výška (metr)
Wildspitze3774
Weisskugel (Palla Bianca)3738
Hinterer Brochkogel3624
Hintere Schwärze3628
Similaun3606
Vorderer Brochkogel3562
Grosser Ramolkogel3549
Schalfkogel3537
Watzespitze3537
Hochvernagtspitze3535
Fineilspitze3522
Mutmalspitze3518
Fluchtkogel3497
Hochwilde3480
Hinterer Seelenkogel3472
Kreuzspitze3455
Salurnspitze3434
Verpeilspitze3423
Hohe Geige3395
Saykogel3360
Glockturm3353
Rofelewand3353
Luibiskogel3112
Fundusfeiler3079

Infrastruktura

Ötztalské Alpy mají velmi dobře vybudovanou infrastrukturu a dopravní tepny vedoucí do nitra hor jsou snad nejvíce rozvinuty ze všech velkých tyrolských pohoří. Přímo pod hlavní alpský hřeben zabíhají od severu dlouhé doliny s kvalitními silnicemi. To platí především o údolích Kaunertal, Pitztal a Venter Tal. Tento strategický přístup se však také negativně podepsal na tváři krajiny vybudováním gigantických lyžařských oblastí, které výrazně narušují krásu horské přírody.

Turistika a historie

Ötzi Memorial

Turistika má v oblasti dlouholetou tradici. První chaty byly stavěny již na konci 19. století. O pradávném lidském působení svědčí rovněž senzační nález mumifikovaných zbytků lovce (Ötzi) z doby bronzové v sedle Tisenjoch v září roku 1991 (dnes uloženo v jihotyrolském archeologickém muzeu v Bolzanu). Mnohotvárný vývoj, dvojjazyčnost a pestré kulturní prostředí má n a svědomí nebývale velký počet kulturních a světských památek. V údolí Venosta najdeme nejvíce hradů a klášterů v celém Jižním Tyrolsku.

Významné horské chaty

Weisskugelhütte (2542)
v údolí Pitztal (St.Leonhard)

Většina chat v oblasti patří rakouskému Alpskému spolku Alpenverein nebo italskému CAI (Club Alpino Italiano).

Hauptkamm: Zwickauer Hütte (2979 m), Settinger Hütte (2875 m), Similaun Hütte (3016 m), Rif.Bellavista (2842 m), Martin Busch Hütte (2501 m), Hochwilde Hütte (2866 m)

Weisskam : Breslauer Hütte (2844 m), Taschach Hütte (2432 m), Vernagt Hütte (2755 m), Brandenburger Haus (3274 m)

Geigenkamm : Braunschweiger Haus (2758 m), Chemnitzer Hütte (2323 m), Frischmann Hütte (2192 m)

Kaunergrat : Verpeil Hütte (2016 m), Kaunergrat Hütte (2817 m), Riffelsee Hütte (2018 m),

Salurnkamm : Weisskugelhütte (2542 m), Hinterberger Hütte (2538 m)

Texelgruppe : Masogelato Eishof (2071 m), Rif. Petrarca (2875 m), Lodner Haus (2259 m)

  • Turistická střediska

Nauders, Mittelberg, Vent, Obergrugl, Sölden, Senáles

Mapy

  • Kompass č. 43 (Ötztalské Alpy) - 1:50000, č. 52 (Vinschgau/Val Venosta) - 1:50000
  • Freytag a Berndt č. S2 (Vinschgau) - 1:50000, č. 251 (Ötztal/Pitztal/Kaunertal) - 1:50000
  • Tabacco č. 04 (Val Senales) - 1:25000
  • AV Karte č. 30/6 (Wildspitze) - 1:25000, č. 30/1 (Ötztaler Alpen - Gurgl) - 1:25000)

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ötztalské Alpy
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ötztalské Alpy
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C3%96tztalsk%C3%A9_Alpy“