V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Židovský hřbitov v Třebíči

Z Multimediaexpo.cz

Židovský hřbitov v Třebíči

Třebíčský židovský hřbitov je národní kulturní památka[1] v Třebíči-na Podklášteří. V rámci souboru baziliky svatého Prokopa a třebíčské židovský čtvrti, jejíž oddělenou částí je, požívá statutu Světového dědictví UNESCO.[2]

Širší pohled na židovský hřbitov v Třebíči

Židovský hřbitov v Třebíči je po pražském starém židovském hřbitově druhý největší v České republice.[3] Rozkládá se na severní stráni Hrádku na celkové ploše 11 678 m².[4] Lze na něm najít 2600 náhrobků, z nichž je nejstarší dosud čitelný datován rokem 1625. Pochováno zde bylo asi 11 000 lidí.[5]

Hřbitov byl založen v 2. polovině 15. století. Asi do roku 1468 židé pravděpodobně pohřbívali své zesnulé přímo při klášterní zdi. Tamní pohřebiště bylo zrušeno a nové umístěno na odvrácené, severní svažité straně Hrádku. Když roku 1888 došlo k průtrži mračen a povodni, v jejichž důsledku byly některé hroby vyplaveny, byl hřbitov rozšířen jižním směrem (nová část hřbitova). V této části stojí památníky obětem první světové války (z roku 1922, 20 obětem) i druhé světové války (z roku 1957, 290 obětem).[6][5]

Plánek židovského hřbitova v Třebíči

Na hřbitov se vchází ze západu kovanou vstupní branou. Vedle ní je obřadní síň (1903) s dobře dochovaným interiérem. Vybudována byla zásluhou rabína Samuela Pollaka (1842–1906) nákladem třebíčské židovské obce.[6]

Velikou zásluhu na tom, v jakém dobrém stavu hřbitov přečkal druhou polovinu 20. století, když po druhé světové válce přestal být využíván a pustl, mají pánové František Veselý, někdejší primář, a Bohumír Pavlík, školní inspektor v. v. Oba byli za to vyzdviženi a oceněni při slavnostním zasedání zastupitelstva města v kamenném sále zámku 23. srpna 2003.[7]

Literatura

  • KLENOVSKÝ, J. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Šlapanice : ERA, 2001. 218 s. ISBN 80-86517-08-X.
  • JOURA, J. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl s.r.o., 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2

Reference

  1. ↑ Židovský hřbitov v Třebíči na serveru MonumNet
  2. ↑ Jewish Quarter and St Procopius' Basilica in Třebíč.
  3. ↑ Zpravodaj města Třebíče, 2/1982, str. 38.
  4. ↑ Údaj z katastru nemovitostí zahrnující tyto parcely: st. 312, 119 m² (obřadní síň); st. 570, 51 m² (přístřešek); 94, 277 m² (trávník u brány); 95, 163 m² (dolní náhrobky) a 89/2, 11 068 m² (hlavní část pohřebiště); zahrnuta není přilehlá cesta (170 m²) ani domek bývalých hrobníků se zahrádkou na severozápadě (440 + 67 m²; domek je v soukromém vlastnictví). Literatura uvádí též výměru 11 772 m².
  5. ↑ 5,0 5,1 Joura, l. c., str. 192 a 193.
  6. ↑ 6,0 6,1 Klenovský, l. c., str. 178 a 179.
  7. ↑ Seznam osobností, oceněných v rámci oslav UNESCO 23. srpna 2003.

Externí odkazy


Česko   České památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Historické centrum Českého Krumlova • historické centrum Prahy a zámecký park Průhonice • historické centrum Telče • kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře • historické centrum Kutné Hory s kostelem svaté Barbory a chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci • Lednicko-valtický areál • Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži • Holašovice • zámek Litomyšl • sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci • Vila Tugendhat • židovská čtvrť, hřbitov a bazilika svatého Prokopa v Třebíči

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%BDidovsk%C3%BD_h%C5%99bitov_v_T%C5%99eb%C3%AD%C4%8Di“