Akuzativ

Z Multimediaexpo.cz

Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích. Označuje objekt, který se pojí se slovesem. V mnohých jazycích také pro objekty s některými nebo i všemi předložkami. Akuzativ existuje, nebo někdy existoval ve všech indoevropských jazycích, včetně latiny, sanskrtu, řečtiny, němčiny, ruštiny a češtiny, v ugrofinských jazycích a semitských jazycích.

Obsah

Akuzativ v češtině

Akuzativ je v češtině tak zvaný 4. pád. Ptáme se na něj pomocí otázek (vidím) koho?, co?.

Střední rod

  • město → město, města (j. č., mn. č.)
  • moře → moře, moře
  • kuře → kuře, kuřata
  • stavení → stavení, stavení

Ženský rod

  • žena → ženu, ženy
  • růže → růži, růže
  • píseň → píseň, písně
  • kost → kost, kosti

Mužský rod

  • pán → pána, pány
  • hrad → hrad, hrady
  • muž → muže, muže
  • stroj → stroj, stroje
  • předseda → předsedu, předsedy
  • soudce → soudce, soudce

U mužského rodu a vzorů pán, hrad, muž a stroj se dá pomocí akuzativu rozlišit životnost. Životné vzory mají akuzativ jednotného čísla odlišný od nominativu.

Akuzativ v angličtině

Moderní angličtina už pády nemá, ale přesto v ní několik zbytků akuzativu zbylo, například v zájmenech.

  • I → me (nominativ, akuzativ)
  • he → him
  • she → her
  • we → us
  • they → them
  • who → whom

Akuzativ v němčině

V němčině je akuzativ 4. pád. Pojí se s některými předložkami jako např. bis, durch, für, ohne atd. Příklady osobních zájmen:

  1. ich → mich
  2. du → dich
  3. er → ihn / sie, sie / es, es

Množné číslo:

  1. wir → uns
  2. ihr → euch
  3. sie → sie

Akuzativ ve španělštině

Ve španělštině je akuzativ 4. pád. Příklady osobních zájmen:

  1. yo → me
  2. tú → te
  3. el/ella →le

Množné číslo:

  1. nosotros → nos
  2. vosotros → os
  3. ellos/ellas →les

Akuzativ ve finštině

Objekt slovesa se ve finštině se vyjadřuje buď pomocí akuzativu nebo partitivu. Akuzativ sám pak má až na výjimku u osobních zájmen shodný tvar s genitivem. Použití buď akuzativu nebo partitivu u jmen má v některých případech podobnou funkci jakou má v češtině vid u sloves. Akuzativ se používá tam, kde se předpokládá ukončenost děje (tedy jakoby dokonavý vid), partitiv pak tam, kde se jedná o děj, který bude v budoucnosti ještě pokračovat.

  • Luin kirjan. - „Přečetl jsem knihu.“ (akuzativ - dokonavý vid)
  • Luin kirjaa. - „Četl jsem knihu.“ (partitiv - nedokonavý vid)

Příklady osobních zájmen:

  1. minä → minut (nominativ, akuzativ)
  2. sinä → sinut
  3. hän → hänet

Množné číslo:

  1. me → meidät
  2. te → teidät
  3. he → heidät

Související články


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Akuzativ“