Bělá pod Bezdězem
Z Multimediaexpo.cz
Bělá pod Bezdězem (německy Weisswasser) je město ležící na okraji středočeského kraje 14 km na severozápad od Mladé Boleslavi. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou.
Obsah |
Historie
Původní obec
Původní obec zvaná Bezděz byla založena Kunrátem a Hertvíkem z Kravař v roce 1264. 22. října téhož roku byla povýšena Přemyslem Otakarem II. na město. Město trpělo nedostatkem vody, a proto v roce 1304 nechal Hynek Berka z Dubé se svolením Václava II. vystavět město nové blíže potoku Bělá a na toto přenesl práva původního.
Nové místo i jméno
Zakládací listina byla vydána 24. dubna 1337 a nově založené město bylo pojmenováno Nový Bezděz. Jméno se však neujalo a brzy se i pro město vžil název blízkého potoka – Bělá. Za vlády Václava IV. se rozvíjející město dostalo do majetku pánů z Michalovic a bez panovnické podpory se výstavba zastavila. Během husitských válek byla dvakrát dobyta a obsazena. V roce 1468 rod Michalovických vymřel a majetnictví města se několikrát měnilo.
Změny v 16.století
Jan Janovic nechal roku 1502 vybudovat vodovod. V období let 1514 až 1521 zde fungovala českobratrská tiskárna a v 16.století se zde vyrábělo sukno.[1]. Koncem 16.století byl vlastníkem města a panství bělsko-kuřivodského Jan Berka z Dubé a Lipé. Když roku 1582 zemřel, město převzal Aleš Berka z Dubé a Lipé. Začal s přestavbou zámku a konšelům, které často peskoval, koupil radnici. V roce 1599 se po úmrtí manželky pominul a zastřelil. Město a panství převzal jeho strýc Bohuchval z Dubé a Lipé, který v přestavbě zámku pokračoval.[2]. O panství přišel po bitvě na Bílé hoře. Po jeho emigraci Bělou převzali Valdštejnovi.
Od 17.století
V letech 1678 až 1848 město vlastnil rod Valdštejnů. Roku 1696 vznikla papírna, která se později začala rozšiřovat a v roce 1765 byla v zámku zřízena manufaktura zaměstnávající hlavně děti. Pak se Bělá stala místem okresního zastupitelstva a soudu. Po roce 1918 zde okres byl zrušen, ve třicátých letech zanikla textilka.[3].
Pamětihodnosti
Městská památková zóna
Má 11 částí, objektů:
- V nejvyšším bodě města stojí zámek ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku s 30 metrů vysokou věží. Původně zde stávala gotická tvrz, pak došlo k řadě přestaveb, zejména v roce 1689. V zámku je umístěno muzem města, většina jeho prostor byla přebudována na byty. Součástí je i zámecká kaple z roku 1629.
- Česká brána, poslední z někdejších čtyř na vchodech do středu města, součást mohutných hradeb. Je vysoká 13 metrů, doplněná hranolovitou věží.
- Klášter Řádu sv. Augustina s kostelem sv.Václava. Klášter byl roku 1571 byl opuštěn, ač nebyl poškozený. V roce 1633 došlo k přestavbě. Kostel byl poškozen husity a přestavěn do dnešní podoby v letech 1709 až 1712. Řeholníci zde působili ještě r. 1948 (viz litoměřický diecézní katalog A.D.1948)
- Děkanský chrám Povýšení sv.Kříže byl postaven v 14.století, po požáru v roce 1635 byl barokně přestavěn. Velké opravy se dočkal roku 1881.
- Radnice na náměstí byla postavena v roce 1613, v 19.století bylo přistavěno patro. Součástí areálu je také šatlava z roku 1852.
- Městský dům čp.85, stojí na náměstí od poloviny 18.století
- Městský dům čp.86, také na náměstí vedle radnice, první zmínky jsou z roku 1797.
- Budova děkanství z roku 1807
- Socha sv.Jana Nepomuckého z počátků 18.století, stávala na náměstí, nyní je opodál před kostelem
- Mariánský sloup byl věnován Arnoštem z Valdštejna roku 1681 jako dík za zachránění města od moru
- Pomník Na stráž byl postaven v roce 1931 v parku, autorem je Josef Mařatka.
Školství
V prostorách zámku působila do roku 1904 Vyšší lesnická škola. V tomto roce se přestěhovala do větších prostor do 40 km vzdálených Zákup.[4] Památkou na školu je pěkná parková úprava hlavního náměstí, kdysi tržiště.
Zajímavosti
Partnerským městem Bělé je německé město Gross-Bieberau.
Místní části
- Bělá pod Bezdězem
- Bezdědice
- Březinka
- Hlínoviště
- Vrchbělá
Partnerská města
Literatura
- Zadní strana plánku města vydaného v roce 2002 ing.Petrem Bočkem popisuje památkové objekty
Reference
- ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb : Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Bělá pod Bezdězem, s. 16.
- ↑ HOFFMANN, Zbyněk. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipsko, 1997. ISBN 80-901955-2-0. Kapitola Aleš Berka z Dubé a Lipé, s. 136.
- ↑ Českolipsko a Máchův kraj. Děčín : Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Bělá pod Bezdězem, s. 29.
- ↑ ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. 2. vyd. Zákupy : Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. S. 34.
|
|
Město Bělá pod Bezdězem |
---|
Bělá pod Bezdězem • Bezdědice • Březinka • Hlínoviště • Vrchbělá |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |