Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Broučci
Z Multimediaexpo.cz
Broučci (1876) je česká pohádka od Jana Karafiáta, jedno ze základních děl české dětské literatury. Knihu vydal anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého. Teprve po 17 letech, v roce 1893, je objevil v knihovně Jana Herbena prozaik, kritik a novinář Gustav Jaroš-Gamma a otiskl o nich nepodepsanou recenzi v časopisu Čas. Tím knihu zpopularizoval natolik, že první edice byla rychle vyprodána a v roce 1894 přišla první reedice. Až do desátého vydání (1912) vycházeli Broučci anonymně. V současnosti patří k nejvydávanějším českým publikacím pro děti a mládež. Jen česky vyšlo kolem 100 vydání. Dílo je oceňováno pro básnický sloh a ve své době novátorský přístup ke světu dítěte, počítá s psychologií dítěte. O teologickou a morální hodnotu Broučků se ovšem vedou spory – vyčítá se mu důraz na bezmyšlenkovitou poslušnost,[1] která se (podle Maxe Webera) právě v reformovaném prostředí vysoce cenila.[2] Svá autorská práva na tuto knihu Karafiát odkázal Českobratrské církvi, která díky tomuto štědrému daru mohla sponzorovat vydávání bible a církevních tisků.
Obsah |
Překlady
Německy
- Die Käferchen, překlad Naďa a Paul Locher-Záleský, Albatros Praha, 1994, 1. dt. Aufl., ISBN 80-7264-045-3
- Leuchtkäferchen für kleine und große Kinder, ISBN 3-314-00632-2
Lužickosrbsky
- Brunčki – Powjedančko za małe a wulke dźěći, překlad Adolf Černý, 1909
Polsky
- Świetliki, překlad Jadwiga Bułakowska, doslov Jan Konar, Zwiastun, Varšava 1964
Anglicky
- Fireflies, překlad Rose Fyleman, ilustroval Emil Weiss; Allen & Unwin, Londýn 1942.
Potíže s ruštinou
Oficiální překlad do ruštiny vyvolal v roce 1947 spor Českobratrské církve se SSSR, neboť byl oproštěn od náboženských souvislostí. Sovětský svaz sice nepřijal překlad pořízený některými evangelíky, ale nevydal ani ten, který připravilo ministerstvo školství SSSR.[3]
Ilustrátoři
Česká vydání:
- Vojtěch Preissig, 1903
- Josef Wenig, 1919 - v tomto Hynkově II. vydání mylně uveden jako autor ilustrací Josefův bratr Adolf
- Ondřej Sekora, 1940
- Marie Kvěchová, 1942, reprint Alfa Praha 2006, ISBN 80-86851-52-4
- Jiří Trnka, Albatros Praha 1968, poslední reprint 2004, ISBN 80-00-01373-8. Trnkovy ilustrace patří k nejznámějším, inspirovaly i tvůrce filmů. Autor za ně obdržel v roce 1969 diplom Premio Grafico Fiera di Bologna a v roce 1970 hlavní cenu na mezinárodní výstavě knih v Moskvě.
- Adolf Dudek, Sfinga, Ostrava 1994, ISBN 8085491524
- Zdeněk Hofman (ilustrátor a entomolog), Chrontodont Frymburk 2006, ISBN 80-903683-0-1. Pokus o entomologicky přesnější ztvárnění Broučků.
Anglické vydání
- Emil Weiss, Allen & Unwin, Londýn 1942.
Polské vydání
- Jerzy Heintze, Zwiastun, Varšava 1964.
Film
Broučci posloužili jako předloha několika animovaných filmů:[4]
Broučci (1967)
Režie Libuše Koutná, literární scénář Anna Jurásková a Milan Nápravník, technický scénář Libuše Koutná, Vladimír Dvořák a Jan Kraus, kamera Jan Kraus, hudba Jiří Srnka, střih Antonín Zelenka a Karel Kohout, zvuk Jiří Pavlík, výtvarník Vladimír Dvořák, loutky Zdeněk Podhůrský.
Namluvili Drahomíra Fialková, František Filipovský, Libuše Havelková, Karel Höger, Aťka Janoušková, Jiřina Bohdalová, Jaroslav Marvan, Karolina Slunéčková a Blanka Waleská.
Epizody:
- Narození Broučka
- Broučci se ukládají k zimnímu spánku
- Probuzení, všude je zima a sníh
- První společný let
- Zranění Broučka
- Seznámení s Verunkou
- Broučkovy námluvy
- Broučkova svatba
Broučci (1995)
Režie, animace a scénář Vlasta Pospíšilová, spoluautorka scénáře: Anna Jurásková, výtvarnice Jitka Walterová, hudba Emil Viklický, kamera Vladimír Malík, vypravěč Jan Hartl.
Film vznikl v koprodukci Studia Jiřího Trnky, Comité Francais de Rádio Télévision, britské Jerusalem Productions a společnosti Imago.
Epizody:
- Narodil se Brouček
- Byl podzim
- Loučení
- A byla zima
- A bylo jaro
- Šťastnou cestu Broučku!
- Broučkův smutný návrat
- S Broučkem je zle
- Do nebíčka, do peklíčka
- Broučkovy tajnosti
- A měli se rádi
- Velká rodina
Broučci – Dobrodružství na pasece (1997)
Režie Vlasta Pospíšilová, další viz výše.
Ohlasy Broučků
Broučci vycházeli na zvukových nosičích (především na gramofonových deskách) načtené Karlem Högerem. Byli nastudováni i jako rozhlasová hra.
Na motivy Karafiátových Broučků napsal Václav Trojan dětskou operu a Otmar Mácha v roce 1992 balet o dvou dějstvích.[5]
Velmi populární se stala ranní „modlitba broučků“ Ó náš milý Bože, která je i v Evangelickém zpěvníku ČCE s melodií Otmara Máchy pod číslem 220.
<poem> Ó, náš milý Bože, Povstali jsme z lože A pěkně Tě prosíme, Dej ať se Tě bojíme, Bojíme a posloucháme A přitom Tě rádi máme. </poem>
Naproti tomu večerní modlitba broučků je první slokou staré bratrské písně ze Zázvorkova kancionálu z roku 1602 – viz Podvečer tvá čeládka. Najdeme ji třeba v Bratrském zpěvníku Jednoty bratrské:
<poem> Podvečer tvá čeládka, co k slepici kuřátka, k ochraně tvé hledíme, laskavý Hospodine. </poem>
Na Broučky navazují Broučkovy pohádky a písničky (1947).
Reference
- ↑ Toto tvrzení se opírá o nepřeberné množství novinových a časopiseckých reflexí Broučků, hlavně v evangelickém tisku, které je buď přinášejí, obhajují, nebo vyvracejí. Zaznívá i v přednáškách a diskusích na dané téma, takže není možné definovat zdroj přesně. Přesto je to zřejmé z pouhé četby samotného díla, důrazu na slovo poslušný/poslušnost i z toho, že jakékoliv decisní jednání hlavní postavy je okamžitě potrestáno!
- ↑ Protestantská morálka a duch kapitalismu
- ↑ viz časopis Český bratr z let 1946–1947
- ↑ Česko-slovenská filmová databáze on line
- ↑ viz stránky www.musica.cz
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |