Buněčný spoj
Z Multimediaexpo.cz
Buněčný spoj je spojení dvou a více buněk, případně spojení buňky s okolní extracelulární matrix. Spojení dvou buněk je možné prostým přiložením buněk k sobě (pak spolu buňky komunikují transmembránovými proteiny, např. kadheriny a integriny), anebo specializovanými spoji, jako je mezerový spoj, těsný spoj, adhezní spoj a dezmozom. Tzv. hemidezmozom a některé další struktury umožňují připojení buňky k matrix.
Druhy buněčných spojů
Pro lepší představu jsou v kapitole galerie přehledná schémata buněčných spojů.
Mezerový spoj
Prvním typem je mezerový spoj (gap junction), čili nexus, nebo také komunikační spoj. Je zajímavý tím, že mezi membránami vytváří jakési póry, jimiž jsou spojeny cytoplazmy. Základem tohoto spoje jsou proteinové komplexy nazývané konexony, které se v tomto druhu spojů vyskytují v hexamerech. V jedné z membrán je šest konexinů tvořících konexon, které se vzájemně napojí na stejný útvar šesti konexinů v druhé membráně. Mezi konexiny je prázdný prostor, jímž mohou přecházet molekuly o velikosti menší než 1500 daltonů. Tento pór je však uzavíratelný.[1]
Přiléhající adhezní spoj
Přiléhající adhezní spoj, neboli zonula adherens.
Těsný spoj
Těsný spoj (tight junction, také zonula occludens) je již podle názvu spoj, který budí dojem, že membrány buněk téměř splývají v jednu. Proteiny těsného spoje se napojují z každé strany na jednu z membrán, čímž zcela zamezí procházet většině látek mezi těmito membránami. Jsou seřazeny na rozhraní mezi membránami jako korálky a mnohdy tyto vlákna bílkovin obepínají celou buňku, čímž zcela zamezí průchod látek mimobuněčnými prostory. Konkrétně se uplatňují ve střevě, kde dochází ke vstřebávání látek, což je striktně regulovaný děj. Látky nesmí procházet samovolně otvory mezi membránami, a tak jsou mezi epiteliárními buňkami právě těsné spoje.[1]
Desmozom
Desmozom (adhering spot či také macula adherens) je typ buněčného spoje, pro nějž je charakteristická přítomnost tzv. intermediárních filament. Tato filamenta (která můžou být různé chemické struktury, např. keratinová či desminová) se napojují zvnějšku, zatímco na povrchu obou membrán se nachází různé proteiny sloužící jako kotva (plakoglobin, dezmoplakin) a v prostoru mezi membránami obou spojených buněk jsou přítomny různé kadheriny (např. dezmoglein, dezmokolin). které drží obě membrány pohromadě.[2]
Hemidesmozom
Hemidezmozom, zkratka HD
Galerie
Schéma mezerového spoje zobrazující umístění konexonů |
Související články
Reference
- ↑ 1,0 1,1 ROBINSON, Richard. Reference Biology. New York : Thomson Gale, 2002. ISBN 0-02-86551-6.
- ↑ http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/bv.fcgi?highlight=desmosome&rid=mboc4.section.3469#3488
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |