Bynov

Z Multimediaexpo.cz

Bynov (německy Bünauburg bei Bodenbach) je bývalá obec v současnosti místní část města Podmokly a Děčín (označovaná také jako Děčín IX-Bynov). Leží v údolí (212 m n. m.) při Jílovském potoku (levý přítok Labe), 7 km na severovýchod od městečka Jílového a asi 4 km od centra Podmokel. Katastrální rozloha činí asi 1507 ha. Počet obyvatel se pohybuje kolem 4476 obyvatel (stav k roku 2001). PSČ je 405 05. Bynov je jedním z katastrálních území Děčína, na kterém se nachází i místní část Nová Ves.

Poloha

Bynov se rozkládá v údolí Jílovského potoka podél důležité a v současnosti dosti frekventované silniční komunikace I/13 spojující Děčín a Teplice v severních Čechách. Na severní i jižní straně kolem obce se rozkládají zalesněné vrchy, které ji oddělují od ostatních čtvrtí města Děčína.

Historie

Soubor:Znak pánů z Bünau.JPG První písemná zmínka o bývalé obci Bynov se v pramenech připomíná poprvé mezi lety 1543 až 1547 jako majetek pánů z Bünau. Podle nich nese Bynov i své pojmenování. V té době tady stála středně velká vesnice s železným hamrem a různou řemeslnou výrobou. V roce 1572 na místě řečeném "Bienweide" majitel děčínského panství Günter z Bünau založil dvůr, při kterém nechal v letech 1591 - 1605 postavit nevelký jednopatrový renesanční zámek s mansardovou střechou a portálem, který nese alianční znak Güntera z Bünau a Margarety z Bredau s letopočtem 1605. Spolu se třemi světnicemi, komorami, dvěma svrchními sklepy a hospodářskými budovami se dochovaný zámek stal centrem nového panství a současnou dominantou. Stavba byla pravděpodobně dokončena až roku 1605. Výstavba zámku započala až po rozdělení podmokelského domínia po smrti jejího majitele Jindřicha mladšího z Bünau roku 1591. K novému panství patřily obce Bynov, Nová Ves, Bělá, Prosetín, Javory, Hliněná, Borek, Choratice a Dobkovice. Po smrti Güntera z Bünau se panství dostalo pod správu statku Šenštejn, ale roku 1626 se opět osamostatnilo. Spolu s ostatními majetky rytířů z Bünau, kteří byli protestanty a museli po bitvě na Bílé hoře odejít ze země, byl i Bynov v roce 1628 prodán Kryštofovi Šimonovi z Thunu. Samostatným statkem zůstal Bynov až do roku 1671, kdy se stal součástí děčínského fideikomisu. Zámek pak sloužil jako obydlí lesníka. Kolem r.1820 byl opraven a v r.1835 zde byla zřízena tkalcovna.
Po výstavbě podmokelsko - duchcovské dráhy (1871) v době, kdy probíhala industrializace podmokelského regionu se obec rozvinula ve velké a významné průmyslové středisko. Po roce 1945 se Bynov spolu s Novou Vsí a ostatními okolními přilehlými obcemi stal součástí dvojměstí Děčín-Podmokly. Úředním znakem obce do sloučení s městem Děčínem byla včela používaná na veškerých obecních listinách.

Bibliografie

Kolektiv autorů Děčínsko - turistický průvodce ČSSR, svazek 18 Praha: Olympia, 1984.
Ottův slovník naučný 4. díl fotoreprint původního vydání z roku 1891
sborník Z minulosti Děčínska a Českolipska IV. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství 1985
Kolektiv autorů Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. Severní Čechy Praha: nakladatelství Svoboda 1984
W.W.Tomek Příběhy města a panství Děčínského Časopis českého muzea 15/1841

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bynov