Café de la Régence

Z Multimediaexpo.cz

Café de la Régence v 19. století

Café de la Régence byla známá pařížská šachová kavárna, otevřená roku 1670 v ulici Saint-Honoré (dnes č. 161), nedaleko Louvru.[1][2] V době její největší slávy v 18. a 19. století se v ní scházeli nejvýznamnější francouzští šachisté, ale také šachoví amatéři. Často prý bývala tak přeplněná, že si lidé kvůli šetření místem museli nechávat klobouky na hlavách.[3] Kromě šachu se zde však hrávaly i jiné hry, jako dáma, domino, kulečník či karty.[4]

Ze známých šachistů zde působili např. William Schlumberger, který později obsluhoval šachový stroj Turek,[5] Pierre Charles Fournier de Saint-Amant, Legall de Kermeur, François-André Danican Philidor, Louis-Charles Mahé de La Bourdonnais, Lionel Kieseritzky či Paul Morphy, který zde roku 1858 sehrál svou slavnou simultánní partii naslepo proti 8 soupeřům. Mnoho šachistů si zde vydělávalo na živobytí udělováním lekcí. Takto v kavárně vyučoval např. zmíněný William Schlumberger nebo Ignazio Calvi, který si zde v průběhu čtyř let vydělal 40 000 franků.[6]

Během svého turné po Evropě kavárnu navštívil Wolfgang von Kempelen, majitel Turka, a jeho stroj zde sehrál celou řadu partií.[7] Do kavárny docházelo i mnoho šachových amatérů a tyto návštěvy byly i věcí jisté společenské prestiže.[4] Mezi známé osobnosti, které v kavárně hrávaly, patřili Voltaire (který odtud vedl korespondenční partii s pruským králem Fridrichem II. Velikým), Jean-Jacques Rousseau, Denis Diderot, Maxmilien Robespierre, Napoleon Bonaparte či Benjamin Franklin. Podle jedné z pověstí zde proti Robespierrovi hrála dívka převlečená za muže, a poté, co vůdce Francouzské revoluce porazila, odhalila svou totožnost a požádala ho o milost pro svého odsouzeného milence. Přemožený Robespierre jí prý vyhověl.[6]

Roku 1855 se kavárna přestěhovala na jiné místo a roku 1916 zanikla.[6] Její jméno používá francouzská asociace La Régence, kterou roku 2006 založila za účelem propagace šachu skupina politiků, novinářů a obchodníků.[8]

Reference

  1. ↑ Chessmayne History of Chess [online]. Chess-poster.com, [cit. 2008-04-05]. Kapitola Cafe de la Regence (Coffee Houses). Dostupné online.   (anglicky)
  2. ↑ MIONE, Dario. Mida's Chess Corner [online]. 2007-03-16, [cit. 2008-04-05]. Kapitola Soldiers, chess and Café de la Regence. Dostupné online.   (anglicky)
  3. ↑ FINKENZELLER, Roswin; ZIEHR, Wilhelm; BÜHRER, Emil M.. Šachy – 2000 let dějin hry. Překlad Jiří Veselý. Praha : Nakladatelství Slovart, 1998. ISBN 80-7209-060-7. Kapitola První šachoví profesionálové, s. 32.  
  4. ↑ 4,0 4,1 FINKENZELLER, Roswin; ZIEHR, Wilhelm; BÜHRER, Emil M.. Šachy – 2000 let dějin hry. Překlad Jiří Veselý. Praha : Nakladatelství Slovart, 1998. ISBN 80-7209-060-7. Kapitola Hra sama, s. 132.  
  5. ↑ GRAY, Paul. The Man in the Automaton. Time, 20. červen 1977. Dostupné online.   (anglicky)
  6. ↑ 6,0 6,1 6,2 Café de la Régence. Sarah's Chess Journal [online]. , 21. leden 2005 [cit. 2008-04-05]. Dostupné online.   (anglicky)
  7. ↑ LEVITT, Gerald M.. The Turk, Chess Automaton. Jefferson, N. C. : McFarland, 2000. ISBN 0786407786. S. 26.   (anglicky)
  8. ↑ The Spirit of “Le Café de la Régence” is back. ChessBase News [online]. , 23. květen 2006 [cit. 2008-04-05]. Dostupné online.   (anglicky)

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Caf%C3%A9_de_la_R%C3%A9gence“