Centrozóm

Z Multimediaexpo.cz

Centrozóm (dělící tělísko, cytocentrum) je organelou živočišných buněk a buněk nižších rostlin.

Bez přítomnosti centrozómu není možné jaderné dělení. Konkrétní funkcí centrozómu je organizování mikrotubulů do prostorové sítě. Během buněčného dělení zajišťuje navázání chromozomů na mikrotubuly. Nachází se v něm asi 100 různých proteinů, které jsou většinou zcela unikátní a neexistují k nim analogické proteiny v jiných částech buňky.

Umístění centrozómu v buňce

Vyskytuje se v cytoplazmě těsně u jaderné membrány (karyolema), která je v jeho okolí mírně prohloubena, a před mitózou se duplikuje. Dva centrozómy tvoří póly dělícího (mitotického) vřeténka, jehož vytváření a orientaci zajišťují. V živočišných buňkách (na rozdíl od rostlinných) jsou centrozómy pozorovatelné po celou dobu mitózy.

V buňkách řasinkového epitelu není centrozóm umístěn v blízkosti jádra, ale posunuje se k cytoplazmatické membráně, kde se centrioly zmnoží na počet 200-300 a stávají se bazálními tělísky řasinek.

Části centrozómu

Centriola nebo také centriol - středové tělísko
Centrosféra - hustá bezstrukturní zóna kolem
Astrosféra - radiálně uspořádaná, jsou to mikrotubuly vybíhající z centrosféry

Struktura ventrikly se jeví jako dutý válec. Stěna válce je zpravidla tvořena z 9 trojic periferně souběžných mikrotubulů. Centrozóm je tvořen dvěma centriolami, válcovitými útvary složenými převážně z tubulinu. Centrioly v centrozómu jsou vzájemně orientovány v pravém úhlu.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii