Dělostřelecký srub
Z Multimediaexpo.cz
Obsah |
Rozdělení dělostřeleckých srubů
Byl budován buď jako izolovaný nebo tvrzový objekt. Tvrzový objekt je rozdělen na dvě patra a podzemím je spojen s ostatními tvrzovými objekty. Izolovaný dělostřelecký srub nahrazoval celou tvrz a tak, aby se do něj uskladnilo dostatek zásob, byl rozdělen na tři patra. Avšak izolovaný dělostřelecký srub se nikdy nepodařilo vystavět.
Výstavba dělostřeleckých srubů
Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) kladlo velký zřetel na to, aby každý objekt byl betonován najednou. Bohužel při této velikosti to nebylo možné a tak dělostřelecké sruby musely být betonovány na dvakrát. Dodnes je na některých z nich patrná diletační spára, která odděluje dvě části od sebe, ta měla být skrytá pod omítkou. Tvrzové dělostřelecké sruby byly narozdíl od izolovanýc dělostřeleckých srubů, které byly budovány ve III. třídě římské odolnosti, budovány ve IV.třídě římské odolnosti, tedy v té nejsilnější.
Popis objektu
Horní, bojovém, patře byla místnost rozdělena na tři části, kde byly osazeny houfnice. Dále se zde nacházely sklady střeliva (M3), vstupy do zvonů, dvě výtahové šachty a šachta schodišťová,tyto tři šachty byly i v týlovém patře tam se dále nacházely ubytovací prostory, sociální zařízení a umývárny, velitelské stanoviště, stanoviště dělostřeleckých pozorovatelů, telefonista, filtrovna vzduchu a jímky na vystřelené nábojnice a jako poslední nouzový východ ústící do diamantového příkopu. Dole v nitru pevnosti pod objektem byly dva munyční sály (M2), které byly spojeny s výtahovými šachatam tzv. spojovacími chodbami, a jeden menší sál pro velitele objektu a dělostřelecké počtáře, ti počítali souřadnice pro palbu baterie v dělostřeleckém srubu.
Výzbroj
U některých dělostřeleckých srubů se původně při začátku výstavby našeho opevnění počítalo s tím, že objekt bude osazen trojcí 8cm kasematních houfnic, ovšem nepříliš dobré vlastnosti této houfnice vedly k tomu, že škodovy závody v Plzni od této zbraně ustoupily, proto byly nahrazeny trojicí pevnostních rychlopalných houfnic vzor 38 ráže 100 mm (zbraň Y - dostřel 11950m - kadence 20 ran/min.). Tyto zbraně se do září 1938 nestihly vyrobit. Nouzově se u objektů počítalo s tím, že bude v jejich blízkosti umístěné palebné postavení pro kanóny vzor 15 (ráže 75mm), bohužel tato postavení nebyla nikterak kryta před nepřátelskou palbou jako ve srubu, byla kryta pouze před nepřízní počasí a to dřevěným přístřeškem, který byl nad každým z nich.
Všechny zbraně ve srubu, nepočítaje osobní zbraně posádky, tedy pověčinou lehké kulomety vz.26 a houfnice byly umístěny ve speciálních lafetách, které umožňovaly přesnější střelbu.
Dalším pomocníkem k ochraně hluchých či pro zbraně nedostupných prostor byl granátový skluz, který byl nasměrován do diamantového příkopu.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |