Jang Čen-ning
Z Multimediaexpo.cz
Prof. Jang Čen-ning či Chen Ning Yang (tradiční čínština: 楊振寧; zjednodušená čínština: 杨振宁; pinyin: Yáng Zhènníng) (* 22. října 1922, provincie Hopel, Čína) je americký vědec, fyzik, čínského původu. Spolu s Li Čeng-taem nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1957 za základní výzkumy tzv. zákona zachování parity, což je vedlo k významným objevům, které se týkají základních částic. Jan Čen-ning se narodil 22. října 1922 v provincii Hopel jako syn profesora matematiky, který mu poskytl pečlivou výchovu a dbal na to, aby byl jeho syn v matematice dobrý. Po skončení studia na univerzitě Čching-chua poblíž Pekingu obhájil doktorskou disertační práci na universitě v Čching-tao, která byla za čínsko-japonské války přeložena do Kchun-mingu. V roce 1946 odjel Čen-ning do Spojených států zaprvé kvůli zrovna probíhající občanské války v Číně a také za prací. Zde pracoval nejprve na universitě v Chicagu u Fermiho, poté, v roce 1949, pracoval jako profesor teoretické fyziky v ústavu pro postgraduální studium v Princetonu.
Čen-ning věnoval svou pozornost především na teoretické problémy fyziky a speciálně na statistickou mechaniku a principy symetrie, o čemž svědčí i obsah jeho nejdůležitějších děl.
Ve Spojených státech se také setkal se svým krajanem Li Čeng-taem, který se stal jeho žákem a se kterým začal trvalou vědeckou spolupráci a její plody byly ohromně významné pro teoretickou fyziku. Oba Čínané se projevili jako neobyčejně schopní badatelé. Oba se zabývali studiem přeměn subatomárních částic a společnými silami dokázali, že zákon zachování parity neplatí při každém vzájemném působením částic. Vědci, kteří se zaobýrali tímto problémem před jejich objevem nedokázali vysvětlit a dokázat některé zvláštnosti při proměnách tzv. K-mezonů, protože výzkumy všeobecně vycházely z principu symetrie, tedy z představy, která experimentálně nebyla potvrzena.
Čin-ning a Čeng-tao také dokázali, že jsou-li atomová jádra radiokobaltu při velmi nízké teplotě vystavena účinkům magnetického pole, vychylují se přesně jako magnetky do určitého směru. Po početných experimentech dospěli k závěru, že zákon zachování parity neplatí v případě tzv. slabých vzájemných působení.
Jang Čen-ning dostal za svůj přínos fyzice několik ocenění. Mezi nejvýznamnější patří výše uvedená Nobelova cena za fyziku (1957), nebo Národní medaile za vědu, která mu byla udělena v roce 1986.
Nejvýznamnější dílo
- Teorie shluků a molekulové spektrum
- Příspěvky ke statistické teorii uspořádanost - neuspořádanost - transformace
- Úhlové dělení jaderných reakcií
Další významnější ocenění
- Národní medaile za vědu (1986)
- Medaile Benjamina Franklina (1993)
- Medaile Alberta Einsteina (1995)
Externí odkazy
- (anglicky) Životopis na stránkách Nobelovy ceny
- (anglicky) Oficiální homepage I
- (anglicky) Oficiální homepage II
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |