Koruna květu

Z Multimediaexpo.cz

Čínská růže (ilustrační foto)

Koruna (corolla) je vnitřní část obalu květu. Skládá se z korunních lístků (petalum). Koruna je u rostlin opylovaných hmyzem při kvetení nejnápadnější části, naopak u rostlin opylovaných větrem může být nenápadná nebo může zcela chybět. Uspořádání koruny je důležitý znak při určování rostlin. Role koruny v evoluci se zkoumá zejména od doby, kdy Charles Darwin přišel s teorií o původu prodloužených korun (řekl, že jsou výsledkem koevoluce opylovače a rostliny).

Obsah

Druhy korun

Dlouhou evolucí vznikly dva základní typy koruny, které mají rozdílně vyvinuté korunní lístky. Může to být:

  • koruna volnolupenná (corolla choripetala) [1] – je tvořena na sobě zcela volnými korunními lístky (např. čeleď Ranunculaceae – pryskyřníkovité), z nichž každý je rozdělen na:
    • nehet (unguis) – tyčinkovitá tenká dolní část téměř zcela ukrytá v kalichu a
    • čepel (lamina) – horní část vystupující z kalichu, do plochy rozšířená, převážně nejviditelnější část květu.

nebo

  • koruna srostlolupenná (corolla sympetala) [2] – korunní lístky jsou k sobě navzájem přirostlé (např. čeleď Oleaceae – olivovníkovité). U některého květu více, u jiného méně. Taková koruna je rozdělená na:
    • korunní trubku (tubus corollae) – trubkovitá spodní část vystupující z kalichu, je to srostlá část korunních lístků,
    • korunní lem (limbus corollae) - rozložená horní část koruny, je to nesrostlá část korunních lístků.

Typ srůstu lístků

Koruna srostlolupenná má několik rozdílných podob podle toho, do jakého tvaru korunní lístky srostly:

  • koruna baňkovitá (corolla urceolata) [3] – korunní trubka se směrem ven z kalichu zužuje, na konci má krátké, směrem ven zahnuté cípy, např. čeleď Ericaceae – vřesovcovité,
  • k. dvoupyská (c. bilabiata) [4] – z korunní trubky vycházejí dva pysky s otevřeným ústím umístěné nad sebou, např. čeleď Lamiaceae – hluchavkovité,
  • k jazykovitá (c. ligulata) [5] – krátká korunní trubka přechází v horní části v plochý jazyk, např. čeleď Asteraceae – hvězdnicovité, květy s korunou jazykovitou mohou vytvářet buď celé úbory[6] anebo vyrůstají jen na okraji úboru a uprostřed jsou květy s korunou trubkovitou [7],
  • k. kolovitá (c. rotata) [8] – krátká korunní trubka se rozšiřuje do cípů plošně rozložených, např. čeleď Scrophulariaceae – krtičníkovité,
  • k. kulovitá (c. globosa) [9] – kulovitá trubka zúžena na konci do hrdla s malým lemem většinou vytočeným směrem ven, např. čeleď Convallariaceae – konvalinkovité,
  • k. nálevkovitá (c. infundibuliformis) [10] – s trubkou směrem ven se zvolna rozšiřující, např. čeleď Solanaceae – lilkovité,
  • k. řepicovitá (c. hypocrateridormis) [11] – dlouhá trubka se v horní části rozšiřuje v široký plochý okraj, např. čeleď Caprifoliaceae – zimolezovité,
  • k. šklebivá (c. personata) [12] – z korunní trubky vycházejí dva pysky s uzavřeným ústím, při zmáčknutí se otevře, např. čeleď Lentibulariaceae – bublinatkovité,
  • k. tlamatá (c. ringens) [13] – z korunní trubky vycházejí dva pysky se širokým otevřeným ústím, např. čeleď Lamiaceae - hluchavkovité,
  • k. trubkovitá (c. tubulosa) [14] – korunní trubka je úzká a v horní části má jen velmi malé cípy, např. čeleď Asteraceae - hvězdnicovité,
  • k. zvonkovitá (c. campanulata) [15] – korunní trubka s cípy má tvar zvonku, např. čeleď Campanulaceae – zvonkovité.

Květy bez koruny

Korunu nemusí mít všechny květy, napřiklad:

  • květ bezobalný (flos achlamydeus) nemá kalich ani korunu [16] – např. čeleď Salicaceae – vrbovité,
  • květ monochlamydní (flos monochlamydeus) má buď jen kalich nebo jen korunu [17] – např. čeleď Caryophyllaceae – hvozdíkovité (silenkovité).

Související články

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Koruna_kv%C4%9Btu“