Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Obratel
Z Multimediaexpo.cz
Obratel (lat. vertebra, -ae, gr. spondylus) je kost, která tvoří základní stavební a funkční jednotku páteře (lat. columna vertebralis).
Obsah |
Stavba obratlů
Typický obratel můžeme anatomicky i funkčně rozdělit na tři části:
- tělo obratle (lat. corpus vertebrae),
- oblouk obratle (lat. arcus vertebrae),
- výběžky obratle (lat. processus vertebrae).
Tělo obratle
Tělo je uložené vpředu (ventrálně) a je nosnou částí. Směrem nahoru (kraniálně) a dolů (kaudálně) končí rovnou plochou (lat. facies intervertebralis), na kterou se připojuje meziobratlová ploténka (lat. discus intervertebralis). Tělo obratle (corpus) je vyplněno spongiózou a červenou kostní dření.
Oblouk obratle - arcus vertebrae
Jeho hlavní funkcí je ochrana míchy.
Spojením těla s obloukem je vytvořený otvor (lat. foramen vertebrale). Otvory všech obratlů pod sebou, spolu se zadními plochami meziobratlových plotének a s vazy vytvářejí páteřní kanál (lat. canalis vertebralis).
Výběžky obratle
Výbežky vystupují z oblouku obratle a slouží ke spojení obratlů.
- Kloubní výběžky (lat. processus articulares) jsou párové, dolní (inferiores) a horní (superiores). Vystupují na začátku obloukové destičky, hned za nožičkou oblouku.
- Příčné výběžky (lat. processus transversi) jsou též párové.
- Trnový výběžek (lat. processus spinosus) je nepárový, vybíhá směrem dozadu. Je možné jej ho nahmatat pod kůží. Spolu s příčnými výbežky je místem svalových úponů.
Osifikace obratlů
Osifikace obratlů začíná od 3. měsíce nitroděložního vývoje v dolních hrudních obratlech a postupně se přidávají další obratle směrem nahoru i dolů. Začíná ve dvou osifikačných centrech v oblouku a jednom v těle obratle. Z jader oblouku osifikují i výběžky, výjimkou jsou ty, které jsou původem rudimentarní žebra. Chrupavky mezi jádry tvoří růstové zóny obratle. Páteř novorozence je rovná bez dvojesovitého prohnutí. V prvních měsících, po tom, co se dítě narodí a posadí se vzniká první obloukouvité prohnutí páteře. Dvojesovité prohnutí se vytvoří v době, kdy dítě začne chodit. Oblouk obratle se spojuje osifikačně v oblasti processus spinosus v 1. roce života. Oblouk se spojí s tělem mezi 3. - 8. rokem.
Rozdíly v obratlech
Každá část páteře má specifický tvar obratlů. Rozeznávame:
- 7 krčních obratlů (lat. vertebrae cervicales)
- 12 hrudních obratlů (lat. vertebrae thoracicae)
- 5 bederních obratlů (lat. vertebrae lumbales)
- 5 křížových obratlů (lat. vertebrae sacrales), které jsou srostlé a tvoří křížovou kost (lat. os sacrum)
- 3 až 5 kostrčních obratlů (lat. vertebrae coccygeae) srostlých do kostrční kosti (lat. os coccygis)
Krční obratle – vertebrae cervicales (C1 – C7)
Krční obratle jsou označované zkratkou C1 – C7. První dva krční obratle (C1 a C2) umožňují pohyb hlavy, a proto se od ostatních odlišují. Nosič (C1, lat. atlas) umožňuje kývavé pohyby hlavy. Nemá tělo, má prstencový tvar a dvě kloubní plošky, které slouží ke spojení s lebkou. Čepovec (C2, lat. axis) je přizpůsobený k otáčení hlavy podél svislé osy. Má zub, kolem kterého se otáčí atlas. Spojení 1. a 2. obratle ⇒ otáčení hlavy. Jejich trnový výběžek je vidličnatě větvený.
Hrudní obratle – vertebrae thoracicae (Th1 až Th12)
Ke každému z nich je připojen jeden pár žeber. Trnové výbežky jsou šikmo dolů.
Bederní obratle – vertebrae lumbales (L1 až L5)
Jsou největší a nejtěžší. Mají hlavně nosnou funkci. Dále mezi obratli L1 až L2 končí mícha. Mezi obratli L3 a L4 se provádí lumbální punkce (odběr mozkomíšního moku).
Křížové obratle – vertebrae sacrales (S1 až S5)
Mají kloubní plochy pro spojení s kyčelní kostí (os ilium). Srůstají do kosti křížové (os sacrum).
Kostrční obratle – vertebrae coccygeae (Co1 až Co3-5)
V lidském těle se udává 3 až 5 obratlů kostrčních. Každý lidský jedinec může mít odlišné množství těchto obratlů v intervalu 3 až 5 „kusů“. Tyto obratle srůstají v kostrč (os coccygis). Kostrč je rudimentem (zakrnělým pozůstatkem, který ztratil svůj fyziologický význam) animálního ocasu.
|
Kosti člověka |
---|
Páteř |
Obratel (krční – hrudní – bederní) • Křížová kost • Kostrč |
Hrudník |
Kraniální kosti lebky |
týlní kost • temenní kost • čelní kost • spánková kost • klínová kost • čichová kost |
Obličejové kosti lebky |
nosní kost • horní čelist • slzní kost • lícní kost • patrová kost • radličná kost • dolní čelist • Krk: jazylka |
Horní končetina |
Pletenec lopatkový: klíční kost • lopatka • paže: pažní kost • loketní kost • vřetenní kost • |
Dolní končetina |
Pánevní kost: pánev (kyčelní kost • sedací kost • stydká kost) • noha: stehenní kost • čéška • lýtková kost • holenní kost • |
Sluchové kůstky |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |