Panská skála
Z Multimediaexpo.cz
Národní přírodní památka Panská skála (německy: Herrnhausfelsen) je geologická lokalita, na které se nacházejí kamenné varhany vzniklé sloupcovitou odlučností čediče při tuhnutí magmatu, které bylo obnažené vlivem lidské těžební činnosti do současné podoby. Nachází se u města Kamenický Šenov, které lokalitu využilo jako turistickou atrakci. Chráněné jsou svislé pěti až šestiboké sloupce, které některé dosahují délky až 12 metrů. Rozloha chráněného území je 1,26 ha v nadmořské výšce 595 m n. m.[1].
Pěti a šestiboké sloupy čediče jsou místy až 12 metrů vysoké a jsou vedle sebe uspořádány jako píšťaly u kostelních varhan. Ve vzniklé depresi se vytvořilo jezírko.
Obsah |
Vznik
Vznik Panské skály je spojen s nárazem kontinentální africké litosférické desky do evropské, což vedlo ve druhohorách a třetihorách k alpinskému vrásnění a znovuaktivování vulkanismu v Česku vlivem vzniku nových zlomů v kůře.[2] Přes tyto zlomy mohlo opět proudit magma k povrchu. V oblasti Panské skály se vzhůru tlačilo magma čedičového složení, které ale zůstalo v sopouchu či přívodním kanálu a nikdy se nedostalo na povrch. Uvězněné magma začalo velice pozvolna chladnout, čímž začala vznikat typická odlučnost, kterou je možné dnes pozorovat.[2]
.jpg)
Současná podoba
Současné podobě památky pomohl člověk svojí těžbou, když získáváním čediče odhalil kopec na konci 18. století,[2] ve kterém se tato sloupcová odlučnost objevovala. Následnou těžbou vytvářel současnou podobu skály. Vytěžený materiál byl vyvážen do zemí Beneluxu, kde se využíval pro stavbu přímořských hrází, jelikož čedič má značnou chemickou odolnost proti mořské vodě.[2] Již na konci 19. století se začínají objevovat snahy lidí na ochranu tohoto unikátního lomu. V roce 1895 bylo vydáno úřední rozhodnutí, které další těžbu v oblasti zakazovalo a útvar se stal nejstarší geologickou rezervací v Čechách.[3]. Tento první zákaz ale nebyl lidmi dodržován a v těžbě se i nadále pokračovalo.
V roce 1902 občanské sdružení založené pro ochranu lokality vykoupilo horní část lomu, čímž se zabránilo pokračování těžby na dobu několika let do šířky. Oproti tomu se začalo těžit do hloubky, čímž vzniklo dnešní jezírko. Když se těžba zastavila, vzniklou těžební depresi rychle zaplnila dešťová voda.[2] I přes zákazy se v následujících letech těžba ještě občas opakovala a její definitivní zákaz se objevil až roku 1948 a rychle následovala i oficiální ochrana (v letech 1953 a 1963).[2]
V nejnižším patře starého lomu se dnes nachází malé jezírko.
Okolní infrastruktura
Před památkou je vybudované nové moderní placené parkoviště, kde se nacházejí turistické informace a sociální zázemí.
Panoramatický pohled
Využití ve filmu
Existence památky byla zpopularizována pohádkovým filmem Pyšná princezna.
Reference
- ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb : Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Panská skála, s. 382.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 Časopis Českopis, listopad 2008, strana 70
- ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.] : KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Panská skála, strana 119.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |