Rainer Werner Fassbinder

Z Multimediaexpo.cz

Rainer Werner Fassbinder (* 31. května 1945 – 10. června 1982) byl německý režisér, scénárista, dramatik a herec a také přední představitel New German Cinema (Neuer Deutsche Film), tedy nové vlny německé kinematografie.

Obsah

Život a dílo

Rainer Werner Fassbinder se stal snad nejznámějším režisérem nového německého filmu, částečně díky své nonkonformnosti a sebezničujícímu životnímu stylu. Během 15 let, kdy se ve filmu pohyboval dokázal natočit 35 filmů, dva seriály a k tomu i zrežíroval 24 divadelních her a dvě hry rozhlasové. Ovlivněn byl francouzskou novou vlnou a politickým modernismem, jehož vliv na konci 60. let silně stoupal. Vzhledem k tomu, že začínal jako herec dramatik a divadelní režisér , dokázal Fassbinder ocenit prvky groteskní komičnosti, vybuchujícího násilí i sílu realistického užití místních dialektů. Trval však na tom, že společenskokritické umění musí zasahovat divákovy city.

Po ranném Malém zmatku (Das kleine Chaos, 1966) natočil Fassbinder se svou společností Antiteater, sdružující herce a techniky dalších jedenáct filmů. Některé používají postupy charakteristické pro Hollywood, na jiných se projevují vlivy francouzské nové vlny.

Poté se Fassbinder seznámil s hollywoodskými melodramaty Douglase Sirka, která začal považovat za model společenskokritického filmu angažovaného zároveň i emocionálně. Zapůsobily na něj zejména arbitrární pozitivní konce, které označil jako „nešťastné- šťastné“.

Své druhé tvůrčí stádium zahájil v roce 1971 Obchodníkem se zeleninou (Der Händler der vier Jahrenzeiten). Zde se opět projevil jako plodný autor schopný rychlého natáčení s nízkým rozpočtem. Dále jmenujme tituly jako: Hořké slzy Petry von Kantové (Die bitteren Tränen der Petra von Kant, 1972), Starch jíst duše (Angst essen Selle auf, 1973) Effie Briestová (Effie brest 1974) a Pěstní právo svobody (Faustrecht der Freiheit, 1975)

Tvůrčí styl

Na počátku své tvůrčí dráhy Fassbinder často inscenoval postavy střízlivým způsobem, blízkým fotografickým momentkám. . Ve svém hollywoodském období akceptoval konvence kontinuitní střihové skladby, aby zachoval dramatickou svrchovanost, i nadále však půvab těchto filmů vděčí za mnohé pohledům snímání z odstupu, které jsou využívány k „zastření“emocí hrdinů.

Většina Fassbinderových filmů pojednává o moci. Často se přitom soustředí na pronásledování a konformitu- ukazuje zejména, jak členové nějaké skupiny vykořisťují, trestají a šikanují outsidery. Fassbinder přichází s názorem, že i oběť sama často normy a pravidla skupiny akceptuje a věří tomu, že trest je zasloužený.

V souladu s dobou

Po politických neúspěších roku 1968 je Fassbinderovo dílo mnohdy interpretováno jako stvrzení nemožnosti radikálních změn. Brechtovská estetika nedokázala vyvolat skutečnou revoluci. Posun tvůrcova zaměření od anarchie a výrazného politického modernismu k dílům využívajícím méně provokativní postupy uměleckého filmu a hollywoodskému stylu je v souladu s obecnými trendy evropského politického filmu 70. let.

Filmografie, výběr

Film

  • 1966 Stadtstreicher, Der
  • 1966 Malý chaos (DasKleine Chaos)
  • 1969 Katzelmacher
  • 1970 Proč posedl amok pana R.
  • 1970 Bohové plakátů (Götter der Pest)
  • 1970 Americký voják (Der Amerikanische Soldat)
  • 1972 Obchodník se zeleninou
  • 1972 Hořké slzy Petry von Kantové
  • 1974 Strach jíst duše
  • 1974 Effi Briestová
  • 1975 Cesta matky Küsterové do nebe
  • 1978 V roce se třinácti úplňky
  • 1979 Manželství Marie Braunové
  • 1981 Lola
  • 1982 Touha Veroniky Vossové

Televize

Dokument

  • 1978 Německo na podzim
  • 1981 Theater in Trance

Externí odkazy

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Rainer_Werner_Fassbinder“