Revolver

Z Multimediaexpo.cz


Nagant M1895

Revolver je víceranná, obvykle ruční palná zbraň, v níž jsou náboje umístěny v otočném válci.

Obsah

Souhrn

Revolverové zbraně jsou součástí dlouhého vývoje víceranných zbraní. Na rozdíl od tzv. pepřenek, které používaly otáčivý svazek hlavní, revolver má jen jednu hlaveň a otáčivý válec s komorami. Revolvery jsou neodmyslitelně spojeny se Samuelem Coltem, který jako první patentoval a vyráběl použitelné revolvery. V České republice je slovo „kolt“ často synonymem pro revolver, ačkoliv revolvery vyrábí i mnoho jiných výrobců a naopak firma Colt s produkcí revolverů prakticky skončila a věnuje se jiným typům zbraní. Revolvery zůstávají stále oblíbené, i když byly postupně nahrazovány samonabíjecími pistolemi, obzvlášť tam, kde je důležitá velká kapacita zásobníku a rychlost přebití. První patent na revolver s válcem s komorami provrtanými skrz a používající plechové nábojnice obdržela firma Smith and Wesson pro salonní model ráže .22, od ní pak práva odkoupila firma Colt a r. 1875 začala s masovou výrobou "šestiraňáků" (Sixshooter) prakticky shodných modelů SAA - Army (ráže .45,hlaveň 7+3/4"), Navy (.38, 8+5/8")a civilní Peacemaker (.45, 6") a řady dalších, odvozených, lišících se jen délkou hlavně a v detailech, převážně v armádní ráži .45, méně v "námořní" ráži .38, jež nahradily ráže perkusních revolverů .44, resp. .36. Menší ráže se znovu prosazují až s nástupem bezdýmného prachu ve 20.stol. Revolver pracuje tak, že má několik komor v otočném válci. Jedna komora je vždy vystavena proti hlavni a zápalníku. U jednočinného revolveru (SA) musí být před každým výstřelem ručně natažen kohout, u dvojčinného (DA) stačí promáčknout spoušť. Většina moderních revolverů umožňuje střelbu ve dvojčinném i v jednočinném režimu, což vede k přesnější střelbě, přesto se hlavně u civilních zbraní pro sebeobranu prosazuje pouze dvojčinný (DAO) systém, kdy je bicí ústrojí (kohout) natahováno pouze promáčknutím spouště. Kohout tak může být zcela malý, oblý a krytý, takže se nemůže při tasení zachytit za oděv. Nejčastější kapacita válce je šest ran, malé obranné zbraně jsou často pětiranné, ale vyskytují se i válce, které mají až deset komor. Záleží na určení revolveru a také na ráži. Ve srovnání se samonabíjecími pistolemi jsou revolvery jednodušší na ovládání (i když jejich konstrukce je paradoxně složitější než u pistole) a jsou považovány za spolehlivější (v případě selhání střeliva). Jestliže selže náboj u samonabíjecí pistole, musí střelec ručně natáhnout závěr, aby vyhodil vadný náboj z komory a nabil nový. U dvojčinného revolveru stačí jen znovu stisknout spoušť. Během dlouhého období vývoje revolverů bylo vyvinuto mnoho ráží. Některé z nich dosáhly velkého rozšíření a jsou používány dodnes, jako například .22 LR pro sportovní a zábavnou střelbu, .38 Special a .357 Magnum pro policejní a sebeobranné účely a .44 Magnum, kterou proslavil například Clint Eastwood v sérii „Drsný Harry“. Nejvýkonnější sériově vyráběný revolverový náboj je .500 S&W Magnum.

Nabíjení a vybíjení

Revolver značky Colt, model New Service
Šestiranný revolver

První revolvery vznikly už v době předovek. Komory válců nebyly provrtané skrz a nabíjely se zepředu. Nejdřív se nasypal prach a potom se vložila sférická olověná střela, z druhé strany vedl původně k prachové náplni kanálek - zátravka, jímž prošlehl plamen od pánvičky křesadlového zámku. Před každým výstřelem bylo třeba ručně pootočit válec a na pánvičku nasypat prach. Byly to zbraně, které měly do spolehlivosti a hlavně komfortu ještě hodně daleko. Pokroku bylo dosaženo až s vynálezem třaskavin pro kapsli a vzniku perkusních zámků, pak představovaly revolvery významný pokrok, zejména při obraně před přesilou. Pod hlavní byla většinou uložena nabíjecí páka, která pomáhala střelci natlačit střely do komory. První prakticky použitelné revolvery se objevily až s nástupem perkusního zámku, tj. ve 30. letech 19. století. Ještě rannější revolvery,které vznikly v době křesadlových zámků,už za třicetileté války,byly pouze technickou kuriozitou a neměly zautomatizované otáčení válce. V 50. letech 19. století se objevují první revolvery na jednotné kovové tzv.kolíčkové náboje systému Lefacheux. Nabíjení těchto zbraní prošlo určitým vývojem. Zpočátku bylo nutné vyjmout válec ze zbraně, nabít a vložit zpět. Pozdější modely používaly nabíjecí klapku vzadu u válce, nejznámějším příkladem je Colt Single Action Army. Po odklopení klapky bylo možné vyhodit z jedné komory prázdnou nábojnici a vložit nový náboj. Potom se pootočil válec a bylo možné nabít další komoru. Nabíjení tímto způsobem je sice pomalé, ale toto řešení je stále používáno u loveckých zbraní ve výkonných rážích, protože válec je pevně usazen v rámu a lépe tak snáší rázy při výstřelu. Dalším stupněm vývoje byly tzv. zlamovací revolvery. Rám byl otočný kolem čepu, který byl umístěn před válcem. Při stisku uzamykacího tlačítka a stlačení hlavně dolů se revolver „zlomil“ a odhalila se zadní část válce. Nyní bylo snadné vyjmout prázdné nábojnice z válce (u pozdějších verzí pomocí centrálního vyhazovače) a nabít nové náboje, buď po jednom nebo za použití přípravku (rychlonabíječ nebo měsíčkový klip). Zlamovací revolvery se nyní již téměř nepouživají, protože kostrukce zlamovacího rámu je považována za příliš slabou pro moderní výkonné náboje. Poslední a nejpoužívanější metodou je výklopný válec. Po stisku tlačítka se válec vyklopí, nejčastěji doleva. Prodloužená osa válce slouží zároveň jako centrální vyhazovač, zatlačením na osu zepředu dojde k vyhození všech nábojnic z válce. Po nabití nových nábojů stačí válec zaklopit zpět do rámu a zbraň je připravena ke střelbě.

Jednočinné (SA) revolvery

Colt Single Action Army

U jednočinných (single action) revolverů je třeba před každým výstřelem ručně natáhnout kohout. Při napnutí kohoutu dochází zároveň k pootočení válce a před hlaveň je vystavena další komora. Při stisku spouště je uvolněn kohout, který následně odpálí náboj. Pro další výstřel je nutné opět natáhnout kohout. Tento systém je nazýván jednočinný (single action) právě proto, že spoušť provádí jen jednu činnost - uvolnění kohoutu. Chod jednočinné spouště je lehký a krátký, a proto je střelba v tomto režimu přesná. Pro obranu nejsou jednočinné revolvery příliš vhodné, protože natahování kohoutu výrazně snižuje rychlost palby. Zrychlit palbu je možné pomocí tzv. fofrování (fanning), kdy střelec drží spoušť stále stisknutou a malíkovou hranou druhé ruky napíná kouhout. Tato technika je použitelná jen pro střelbu na krátkou vzdálenost.

Dvojčinné (DA) revolvery

Colt Python

U dvojčinných (double action) revolverů je možné střílet promáčknutím spouště bez ručního napínání kohoutu. Stiskem spouště se napíná kohout a zároveň se otáčí válec. Když kohout dosáhne své zadní polohy, tak se uvolní a odpálí náboj. Chod spouště v tomto režimu je mnohem delší a tvrdší než v jednočinném. To má negativní vliv na přesnost střelby, protože dlouhá a tvrdá spoušť zvyšuje pravděpodobnost strhnutí. Rychlost palby je ovšem větší, což je pro obranu výhodné, protože většina obranné střelby se odehrává na vzdálenost několika metrů. Většina DA revolverů umožňuje palbu také v SA režimu. Některé revolvery jsou ovšem výhradně dvojčinné (double action only - DAO). Kohout je zcela skryt v rámu zbraně a není možné ho ručně natáhnout. Skrytý kohout minimalizuje riziko, že se při tasení zachytí o oděv a také umožňuje střelbu z kapsy.

Použití tlumičů hluku

Až na výjimky nebylo u starších konstrukcí možné použít u revolverů tlumič, protože mezi hlavní a válcem byla z konstrukčních důvodů mezera až 1 mm, kterou při výstřelu unikla značná část plynů a to vyvolalo značný neodfiltrovatelný hluk. Moderní revolvery však mají mezeru zúženu běžně na 0.1, špičkové, ručně dopasované modely až 0,02 mm (Colt Python, některé modely Cassul), takže již nedochází k úniku spalin, jež by výrazněji ovlivnily hluk utlumeného výstřelu (únik je dokonce menší, než u samočinné zbraně!). Vždy však je nutno použít střelivo, udělující střele jen podzvukovou rychlost (označené SS - SubSonic), protože nejpodstatnější složkou hluku výstřelu je sonický třesk kulky, letící nadzvukovou rychlostí. Přesto existovalo již dříve několik málo konstrukcí, kde má použití tlumiče smysl. Nejznámější je Nagant M1895, rozšířený hlavně v Rusku v období od roku 1895 až do 2. světové války. Nagantův revolver má nezvyklou konstrukci. Při výstřelu se válec přitlačí na hlaveň a v kombinaci se zvláštními náboji (střela je zcela zapuštěna v nábojnici, která přesahuje cca 5 mm z válce) je tak mezera mezi válcem a hlavní eliminována. Takový revolver je však velmi konstrukčně složitý a drahý a již dlouho se nic podobného nevyrábí.

Automatické revolvery

Mateba Autorevolver

Dvojčinné revolvery sice umožňují poměrnou rychlou palbu, ale za cenu dlouhého a tvrdého chodu spouště. Proto byly zkonstruovány automatické revolvery, které se snažily zkombinovat rychlost palby DA režimu s lehkou spouští SA režimu. Webley-Fosbery Automatic Revolver byl první takovou konstrukcí uvedenou v roce 1901. Pracoval na principu zpětného rázu, při výstřelu se válec a hlaveň pohybovaly dozadu, napnuly kohout a otočily válcem. V té době existovalo jen několik modelů samonabíjecích pistolí, které byly navíc větší, méně spolehlivé a dražší. Automatický revolver byl poměrně populární, když se poprvé objevil, ale byl záhy překonán rychlým vývojem samonabíjecích pistolí. V roce 1997 firma Mateba sestrojila nový typ automatického revolveru s názvem Mateba Autorevolver, který používá energii zpětného rázu k otočení válce. Firma sestrojila několik verzí s různě dlouhými hlavněmi v rážích .357 Magnum, .44 Magnum a .454 Casull. Automatické revolvery představují slepou vývojovou větev. Jsou příliš komplikované, těžké a drahé. Nepřinášejí žádnou výhodu proti samonabíjecím pistolím a ruší největší výhody klasických revolverů - jednoduchost obsluhy a spolehlivost.

Slavné značky a výrobci

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Revolver
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Revolver“