Sojuz (nosná raketa)

Z Multimediaexpo.cz


Raketa Sojuz (rusky: Союз) je nosná raketa, která se používá pro vynášení kosmických lodí Sojuz a transportních kosmických lodí Progress.

Obsah

Vývoj

Raketa Sojuz byla vytvořena v programu Sojuz na základě mezikontinentální balistické rakety R-7 v konstrukčních kancelářích S. P. Koroljova a S. A. Kosberga. K raketě R-7 byl přidán další stupeň, byly inovovány motory, řídicí elektronika atd. Tyto stupně byly osazovány postupně silnějšími motory, také elektronika byla inovována a vznikaly tak nové modifikace rakety. Vývoj motorů měla na starosti konstrukční skupina V. F. Gluška a A. M. Isejeva.

Použití

Raketa Sojuz patří v současné době k nejspolehlivějším raketám. Raketa Sojuz je dnes zejména využívaná k vynášení kosmonautů a nákladů k mezinárodní stanici ISS.

Verze rakety

  • 11A510 (Sojuz-0/Vostok-0) - pouze dva starty v letech 1965 a 1966. V podstatě přechodný typ mezi raketami Vostok a Sojuz. Nový první a druhý stupeň používaný i na dalších Sojuzech až po Sojuz-U včetně. Třetí stupeň je stejný, jako u Vostoku-2. Čtvrtý stupeň s motorem RD-861 o tahu 78 kN spalujícím asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý.
  • 11A511 (Sojuz) - v letech 1966 až 1975 celkem 30 startů. Ve třetím stupni je čtyřkomorový motor RD-110 o tahu 294 kN.
  • 11A511L (Sojuz-L) - v letech 1970 až 1971 celkem 3 starty.
  • 11A511M (Sojuz-M) - v letech 1971 až 1976 celkem 8 startů.
  • 11A511U (Sojuz-U) - zdaleka nejpoužívanější verze Sojuzu, zároveň i vůbec nejpoužívanější kosmická raketa na světě. Od roku 1973 až dodnes se uskutečnilo přes 700 startů.
  • 11A511U2 (Sojuz-U2) - v letech 1982 až 1995 celkem 92 startů. Upravené motory prvního a druhého stupně.
  • Sojuz-FG

Literatura

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Soyuz (rocket)
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Sojuz_(nosn%C3%A1_raketa)“