Translace

Z Multimediaexpo.cz

Translace je sekundární proces syntézy bílkovin (část procesu genové exprese). Jde o sestavení primární struktury bílkoviny podle záznamu v transkripci vytvořené mRNA. Během translace je informace zapsaná v mRNA podle přesných pravidel genetického kódu dekódována a je podle ní sestaven řetězec aminokyselin. Translaci můžeme rozdělit do tří fází: Iniciace, elongace a terminace.

Proteosyntéza

Translace je důležitý proces pro syntézu bílkovin primární struktury.
Na mRNA, řetězec nesoucí genetickou informaci, se napojí ribozom, jednotka s A- a P-místem (A je aminoacylové vazebné místo, kam se váže tRNA nesoucí aminokyselinu; P je peptidylové vazebné místo, kam se váže t-RNA nesoucí polypeptid s již další navázanou aminokyselinou) a posouvá se po mRNA. Celý proces začíná, jakmile se do P-místa ribozomu dostane iniciační (tzn.- zahajovací) kodon AUG, signalizující aminokyselinu methionin. Tou tedy začíná každá vyrobená bílkovina ve své primární struktuře. Do P-místa se dostane tRNA. To je transferová RNA, která má tvar "jetelového lístku", na jehož jednom konci je připojená aktivovaná aminokyselina (v tomto případě methionin) a na druhém konci je antikodon komplementární k jednomu z kodonů v mRNA (v tomto případě antikodon komplementární k AUG v řetězci). Jakmile tRNA dopraví methionin do P-místa, k jeho kodonu v mRNA, připojí se ke komplementárnímu kodonu AUG v mRNA pomocí vodíkového můstku.
Do A-místa ribozomu se dostane následující kodon molekuly mRNA, ke kterému se opět připojí tRNA s aminokyselinou. Mezi methioninem a druhou aminokyselinou vznikne peptidická vazba.
Ribozom se posune o jeden kodon, takže tRNA z A-místa (s již navázaným dipeptidem) se ocitne v P-místě, odkud vystrčí předchozí tRNA. Do volného A-místa se opět napojí tRNA s příslušnou aminokyselinou, vytvoří se peptidová vazba mezí ní a předchozí aminokyselinou a znovu se posunuje. Jednotlivé aminokyseliny nejsou již navázány k tRNA, ale k sobě navzájem peptidickými vazbami. Proces prodlužování nového řetězce o další a další aminokyseliny (tvorba polypeptidu) se nazývá elongace.

Celý proces vyžaduje spoustu energie. Na pouhou jednu aminokyselinu se spotřebují 4 molekuly ATP:
1 ATP - aktivace aminokyseliny
1 ATP - navázání aminokyseliny na tRNA
1 ATP - vznik peptidové vazby
1 ATP - posunutí ribozomu

Pokud se posouváním ribozomu do A-místa dostane kodon UAA, UAG nebo UGA, je polypeptid hotový a proteosyntéza končí. Jedná se totiž o terminační kodony, které nesignalizují žádnou aminokyselinu, a tak nemají jiný smysl. V takovém případě se vzniklý polypeptid, uspořádaný do primární struktury, uvolní a stává se hotovou bílkovinou, jakmile vznikne i sekundární, terciární a kvartérní struktura. Dochází ještě k posttranslačním úpravám, kdy je řetězec přizpůsobován pomocí replizomu.

Posttranslační úpravy

Bílkovina by nesplňovala svou funkci, pokud by nebyla v prostoru uspořádána do určité konformace. Hotový polypeptid (peptidy uspořádané do primární struktury bílkoviny) se tedy musí ještě upravit, aby byla bílkovina dokonalá. K tomu slouží několik enzymů, souhrně nazývaných replizom:
1. DNA-polymeráza - základní enzym. Zprostředkovává napojování k sobě vzájemně komplementárních bází, a tak se tvoří vazby nukleotidů. Tento enzym byl třeba již při translaci
2. Helikáza - rozmotává vlákna, aby bylo možné s nimi pracovat
3. Topoizomeráza - odstraňuje pnutí tak, že rozstřihne vlákno
4. Ligáza - přišívá vlákna k sobě (a tvoří tzv. Okazakiho kousky, když se posunuje po jednom vlákně a spravuje ho, ale druhé vlákno sprvuje po částech a v protisměru)
Pomocí všech těchto enzymů se tedy může hotové vlákno různými způsoby přestříhat a spojit jinde, aby bylo dosaženo požadovaného uspořádání peptidů v bílkovině.

Externí odkazy