Vojenský újezd Brdy

Z Multimediaexpo.cz


Vojenský újezd Brdy, též Vojenský výcvikový prostor Jince, je třetím největším českým vojenským újezdem. Rozkládá se v západní části okresu Příbram, mezi Rokycany (Strašicemi) a Příbramí, jižně od Hořovic, severně od Rožmitálu pod Třemšínem. Rozloha je 260,08 km². Žije zde 34 obyvatel. Asi 90 % území tvoří les, zbylou část využívá armáda především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí.

Vojenský prostor zde vznikal kolem roku 1927, od roku 1950 je vojenským újezdem. Na území vojenského újezdu je šest cílových ploch – Tok, Jordán, Brda, Padrť, Bahna a Kolvín. Tři posledně jmenované jsou zakonzervované a nevyužívané. Zákaz vstupu pro veřejnost platil v letech 1940–1945 a pak od roku 1950 dosud, v roce 2007 byly v omezeném rozsahu zpřístupněny malé části na okrajích.

Katastrální území vojenského újezdu

V důsledku vzniku vojenského prostoru zanikly obce Kolvín, Přední Zaběhlá, Zadní Zaběhlá, Padrť, Komno, Velcí a Hrachoviště.

V současnosti se újezd skládá z pěti katastrálních území:

Obsah

Zajímavosti

Pěchotní srub CE na Jordánu
Bunkr na Houpáku (794 m n. mořem)

Historie

Dělostřelecká střelnice

V roce 1927 vznikla v Brdech dělostřelecká střelnice. Protesty okolních obcí i některých umělců byly neúspěšné, v parlamentů neuspěl ani návrh na zřízení národního parku, který měl zamezit vojenskému využití. Zákaz vstupu pro veřejnost byl omezen jen na dělostřelecké cílové plochy.

Za okupace při 2. světové válce německá armáda zavedla zákaz vstupu do celého prostoru. V roce 1940 vojenský prostor rozšířila o území dalších 11 obcí. Objekty však nebyly zbořeny, po válce se mohli vystěhovaní vrátit.

Po válce byla střelnice nadále využívána (zřejmě v původním územním rozsahu z doby před válkou) a vstup na území mimo cílové plochy byl opět povolen. K vojenskému území byly připojeny zkonfiskované lesy hořovického velkostatku včetně zříceniny hradu Valdek.

Vojenský újezd

Usnesením vlády byl v roce 1950 na území střelnice zřízen vojenský újezd Brdy. Současně byl opět rozšířen (obce vystěhovány a zbořeny) a začal znovu platit úplný zákaz vstupu na jeho území.

Zajímavost

V 50. a 60. letech bylo nedaleko obce Strašice vybudováno podzemní velitelské stanoviště tzv. Československého frontu a v 70. letech 20. století byl u obce Míšov vybudován sklad určený pro sovětskou jadernou munici.

Kandidát na umístění protiraketové základny USA

V současné době probíhají dvoustranná jednání mezi ministerstvem obrany ČR a Spojenými státy o případném umístění části protiraketové základny na území ČR. Brdy byly vybrány jako místo, kde by k případné výstavbě mělo dojít - a to u obcí Teslíny (1,4km) a Míšov (1,7 km) v místě zvaném Břízkovec (718,8 m).

Zpřístupnění okrajových částí

Okrajové části vojenského újezdu jsou o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích vždy od 7 do 21 hodin na základě výnosu přednosty újezdního úřadu[1] přístupné pro pěší a cyklistickou veřejnost[2] v režimu takzvaného dočasného zpřístupnění II. kategorie. Slavnostní otevření proběhlo v sobotu 7. dubna 2007 za účasti ministryně obrany Vlasty Parkanové a náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka v obci Neřežín pod Valdekem.[3]

Klub českých turistů zde vyznačil nové cyklotrasy a turistické značené cesty, které vedou např. na vrchol Třemošná a ke zřícenině hradu Valdek.

Ve zpřístupněných zónách platí zvláštní podmínky, například povinnost hlásit nalezený vojenský materiál a nemanipulovat s ním a respektovat pokyny osob (kromě policie a vojenské policie též osob pověřených přednostou újezdního úřadu) i výstražných tabulí, zákaz stanování a rozdělávání ohňů, zákaz vstupu do cvičišť a cílových ploch. Osoby mladší 15 let mohou vstupovat na území újezdu pouze v doprovodu osoby starší 18 let.

Individuálně lze žádat o povolení vstupu i mimo tyto zpřístupněné zóny za účelem sběr lesních plodin, turistiky apod., avšak i tato povolení platí pouze v sobotu, neděli a ve svátky.

Starosta Příbrami Josef Řihák není nakloněn zpřístupňování dalších části (vzhledem k nevybuchlé munici i ochraně životního prostředí), starosta Věšína Pavel Hutr to naopak považuje za první krok k postupném zpřístupňování Brd a nyní byly zpřístupněny jen části, které lidé stejně načerno využívali. Rozvoj turistiky v oblasti je podle starosty pro obce výhodný. Pro další zpřístupňování se vyslovil též hejtman Středočeského kraje Petr Bendl.[3] Nedostupné jsou vrcholy Tok a Praha.

Zóny zpřístupnění

Stezky ve zpřístupněných zónách jsou přístupné pouze o sobotách, nedělích a svátcích. Sídelní útvary a silniční komunikace jsou přístupné bez časového omezení.[4] Cyklostezkami se v seznamech míní vyznačené cyklistické trasy, které jsou fakticky zároveň stezkami pro cyklisty. Údaj o délce se vztahuje pouze k úseku na území zón vojenského újezdu.

  • Zóna A (13,08 km2, na severu újezdu, mezi Komárovem a Jinci, Ohrazenice – Krejčovka – hrad Valdek – Neřežín):
    • Stezka pro pěší Podluhy – Neřežín (9,930 km, číslo žlutě značené trasy 6157)
    • Komunikace Křešín – Felbabka (přístupná bez časového omezení, v zóně A)
    • Komunikace Obecnice – Ohrazenice – Neřežín – Zaječov (se zvláštním režimem, část sítě komunikací tvoří hranici zóny A, zbytek zasahuje do vojenského újezdu mimo zóny)
  • Zóna B (8,13 km2, Strašice – Dolní Kvaň (Kvaň)):
    • Stezka pro pěší Nová Ves – Těně – Strašice (7,384 km, čísla žlutě značených tras 6614 a 6726, v západní části souběžně s cyklotrasou, údolí Jalového potoka)
    • Cyklotrasa č. 2252 Strašice – Zaječov (8,957 km, tvoří vnitřní hranici zóny)
  • mimo zóny:
    • Komunikace Strašice – kamenolom (přístupná bez časového omezení, kratičký úsek přes výběžek újezdu)
  • Zóna C (4,86 km2, Dobřív – Skořice (Záhorčí), u Mirošova):
    • Cyklotrasa č. 2251 Dobřív – Skořice (3,839 km, tvoří vnitřní hranici zóny)
    • Komunikace Mirošov – Skořice (přístupná bez časového omezení)
  • Zóna D (0,73 km2, Pančava – Skořice, nedaleko Mirošova, jižně od Skořice, bez časového omezení):
    • Komunikace Skořice – Pančava (přístupná bez časového omezení, tvoří vnitřní hranici zóny)
  • Zóna E (0,24 km2, Číčov – Vísky, jižně od Mirošova, bez časového omezení):
    • Komunikace Vísky – Číčov (přístupná bez časového omezení, tvoří vnitřní hranici zóny)
  • Zóna F (4,77 km2, Láz – Nepomuk (Plešec), severně od Rožmitálu pod Třemšínem):
    • Komunikace Láz – Nepomuk (přístupná bez časového omezení)
    • Cyklotrasa č. 9190 Láz – Nepomuk (5,306 km, tvoří vnitřní hranici zóny)
  • Zóna G (5,46 km2, Obecnice – Bohutín (Třemošná), nejblíže Příbrami):
    • Stezka pro pěší Orlov – Třemošná – Láz (Orlov – Třemošná modrá značka č. 1191, Orlov – Ohrádka – Pilská – Bohutín zelená značka č. 3097)

Sídelní útvary

Jako sídelní útvary jsou z hlediska režimu vstupu vedeny:

Reference

  1. ↑ Výnos č. 1/2007 – Zpřístupněné oblasti voj. újezdu Brdy (Martin Březovský, přednosta Újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy, 30. 3. 2007)
  2. ↑ Zpřístupněná území a režim vstupu (Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy)
  3. ↑ 3,0 3,1 Armáda otevřela část újezdu Brdy veřejnosti (idnes.cz, 7. 4. 2007), oznámeno též v aktualitách na stránkách vojenského újezdu
  4. ↑ Mapa vojenského újezdu Brdy se zvýrazněním zpřístupněných cest a zón

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vojenský újezd Brdy
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Vojensk%C3%BD_%C3%BAjezd_Brdy“