Vyšebrodský klášter
Z Multimediaexpo.cz
Vyšebrodský klášter je cisterciácký klášter nacházející se ve Vyšším Brodě. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších kulturních památek jižních Čech.
Obsah |
Historie
Klášter založil roku 1259 Vok I. z Rožmberka, po předchozím jednání s cisterciáckou generální kapitulou v Citeaux. Fundace byla potvrzena pražským biskupem 1. června téhož roku. Zakladatel novému klášteru zároveň (či krátce poté) daroval pozemky okolo, včetně osady Vyšší Brod. Rožmberkové byli nejvýznamnější větví rodu Vítkovců a je nesporné, že od začátku se s klášterem počítalo jako s rodovou nekropolí. Pohřbem Voka I. z Rožmberka 1262 zde počala řada deseti generací pohřbů.[1] Posledním pochovaným v Rožmberské kryptě Kostela Nanebevzetí Panny Marie byl roku 1611 v Třeboni zesnulý Petr Vok z Rožmberka (Petrus Woko Ursini gubernator),jehož rakev je zachována do dnešních časů v bezvadném stavu. Na jihozápad od osady postupně vyrostla impozantní gotická stavba opevněného kláštera s nádherným klášterním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Klášter prodělal několik období úpadku, z nichž nejvýznamnější byly úpadky ve 14. století (za husitských válek byl klášter vypálen), a druhé polovině 20. století (ve 40. letech byli mniši vyhnáni nacisty a klášter zpustl). Po druhé světové válce se mniši vrátili, nicméně nikoliv na dlouho, neboť na počátku 50. let byl klášter přepaden příslušníky StB a SNB, kteří bez jakéhokoliv zákonného podkladu klášter zabrali a mnichy odvezli do internačních táborů. V následných letech klášter pustl. Naštěstí se nepodařilo prosadit plány místního JZD, které z něj chtělo udělat sklad zemědělské techniky, a z jeho nejcennějších částí bylo vytvořeno muzeum, nicméně do stavby se neinvestovalo a nemalá část movitého majetku byla rozkradena. Cisterciánský řád se do Vyšebrodského kláštera vrátil po roce 1989 a od té doby se postupně snaží o jeho opravy. V průběhu sezóny (duben–září) je klášter přístupný veřejnosti, návštěvníky provádějí průvodci. Mimo sezónu je třeba návštěvu domluvit předem.
Turistické zajímavosti
Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie (dostavěn ve 14. století) se čtyřmi kaplemi, jedním hlavním oltářem a osmi vedlejšími. Dále jsou veřejnosti při prohlídkách přístupny následující cenné prostory: postranní a obrazová galerie, knihovní chodba a dva knižní sály: filosofický a teologický. Přestože se podařilo v restitucích dohledat a získat zpět jen část movitého majetku, vyskytují se zde některé pozoruhodné sbírky – sbírka obrazů českých malířů v obrazárně, sbírka bohoslužebných předmětů ze 17. a 18. století, rozsáhlá sbírka biblí ve 40 jazycích, rozsáhlá sbírka odborné teologické a filosofické literatury. Celkově obsahují knihovny přes 70 tisíc svazků včetně 200 rukopisů na pergamenu a 400 inkunábulí.
Seznam pohřbených
- Vok I. z Rožmberka
- Vítek II. z Příběnic
- Eliška z Dobrušky
- Jindřich I. z Rožmberka
- Johanka z Rožmberka
- Viola Těšínská
- Petr I. z Rožmberka
- Kateřina z Vartemberka
- Markéta z Rožmberka
- Jošt I. z Rožmberka
- Alžběta z Vartemberka
- Oldřich I. z Rožmberka
- Barbora ze Schaunberga
- Anežka z Wallsee
- Jindřich III. z Rožmberka
- Alžběta z Kravař
- Jindřich IV. z Rožmberka
- Oldřich II. z Rožmberka
- Jan II. z Rožmberka
- Anna Hlohovská
- Jindřich V. z Rožmberka
- Alžběta z Kravař a ze Strážnice
- Vok II. z Rožmberka
- Oldřich III. z Rožmberka
- Petr IV. z Rožmberka
- Jindřich VII. z Rožmberka
- Bohunka ze Starhemberku
- Ferdinand Vok z Rožmberka
- Jan III. z Rožmberka
- Jošt III. z Rožmberka
- Petr V. z Rožmberka
- Kateřina Brunšvická
- Anna z Rogendorfu
- Žofie Braniborská z Hohenzollernu
- Kateřina z Ludanic
- Petr Vok z Rožmberka
- Ofka Krumlovská
- Hynek z Krumlova
- Vok z Krumlova
- Záviš z Falkenštejna
- Jan Zrinský ze Serynu[2]
Související články
Literatura
- MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha : Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. -kapitola Marianský obraz v hlavním kostele Vyšebrodském, s. 63-65.
Reference
- ↑ HLINOMAZ, Milan; KOLDA, Vlastimil. Vyšebrodský klášter - nekropole Rožmberků, JSH 4/1988. České Budějovice : Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 1998.
- ↑ HLINOMAZ, Milan; KOLDA, Vlastimil. Vyšebrodský klášter - nekropole Rožmberků, JSH 4/1988. České Budějovice : Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 1998.
Externí odkazy
- Stránky kláštera
- Vyšší Brod a klášter na Mapy.cz
- Podrobné stránky s odkazy na ještě podrobnější. Povedené fotografie.
- Internetový průvodce
- Závišův kříž
- Raná cisterciácká architektura
- Nejvýznamnější cisterciácké kláštery v Evropě
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |