Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Wales
Z Multimediaexpo.cz
| |||||
| Národní motto: Cymru am byth (Velšsky: Wales navždy) | |||||
 Wales na mapě Spojeného království Velké Británie a Severního Irska | |||||
| Úřední jazyky | angličtina (81%), velština (60.6%) | ||||
| Hlavní a největší město | Cardiff | ||||
| Předseda vlády | Rhodri Morgan | ||||
| Rozloha - Celkem | 3. ve Velké Británii 20 779 km² | ||||
| Obyvatelstvo - Zalidnění (2001) - Hustota zalidnění | 3. ve Velké Británii 2 903 085 140/km² | ||||
| Etnické složení: | 97.9% běloši 0.9% jihoasijci 0.6% míšenci 0.4% Číňané 0.2% černoši | ||||
| NUTS 1 | UKL | ||||
| Měna | Libra šterlinků (£) (GBP) | ||||
| Časové pásmo | UTC, Britský letní čas: UTC +1 | ||||
| Národní rostlina | Pór zahradní, Narcis | ||||
| Světec | Svatý David | ||||
| Hymna | Hen Wlad Fy Nhadau (Země mých otců) | ||||
.png){kind=icon}
Wales (velšsky Cymru), je země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska s omezenou autonomií, rozprostírající se západně od Anglie na západě ostrova Velké Británie. Wales obývá keltský národ Velšanů.
Formální název Knížectví Wales, anglicky Principality of Wales, velšsky Tywysogaeth Cymru, se používá vzácně, přestože žádný velšský kníže ve velšském správním systému ani neexistuje, a termín Velšské knížectví nepatří zvláště mezi obyvateli Pembrokeshiru, Cardiganshiru a Gwyneddu k nejoblíbenějším. Wales ve svých současných hranicích nikdy netvořil samostatný stát. Nicméně v 11. století získal nad jeho územím, o téměř dnešním rozsahu, Gruffudd ap Llywelyn, a lze říci, že od roku 1057 až do Gruffudovy smrti roku 1063, měl Wales jednoho krále, jehož suverenitu uznala i Anglie, což se již nikdy potom neopakovalo a než jej roku 1282 dobyl anglický král Eduard I., se opět rozpadl na řadu malých království. Od roku 1301 tradičně náleží následníkovi anglického a později britského trůnu titul knížete velšského (Prince of Wales, do češtiny ale častěji překládán jako Princ z Walesu). Metropolí Walesu je od roku 1955 Cardiff, třebaže je Caernarfon místem kde je udělován titul kníže z Walesu, a v Machynllethu sídlil parlament, jenž svolal velšský vůdce Owain Glyndŵr během své revolty počátkem 15. století. Od roku 1999 má Wales po dlouhém období přímé anglické a britské správy (trvající od roku 1536, kdy byl Prvním aktem o unii právně i administrativně spojen s Anglií) opět autonomii. V čele Walesu je od té doby Velšské národní shromáždění (National Assembly for Wales), které má omezené pravomoci.
Obsah |
Původ jména
Anglické jméno pro Wales pochází z germánského slova Walha, které znamená „cizinec“ nebo „cizí“. Velšané sami sebe nazývají Cymry, což pravděpodobně ve staré Velštině znamená „krajan“. Název se ve velšské literatuře po dlouhou dobu používal společně s Brythoniaid (Britové).
Geografie
Wales se rozkládá na poloostrově na středozápadě Velké Británie. Má rozlohu přibližně 20 779 km². Od severu k jihu měří asi 274 km a od západu k východu asi 97 km. Wales hraničí na východě s Anglií, a s mořem na ostatních třech stranách: s Bristolským průlivem na jihu, se Svatojiřským průlivem na západě, a Irským mořem na severu. Velšské pobřeží má délku 965 km. Při pobřeží Walesu se nachází několik ostrovů, z nichž je největší Anglesey na severozápadě.
Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu se nachází v středním Walesu ve městech Cardiff, Swansea a Newport a jejich okolí.
Wales je převážně hornatý, zvláště na severu a ve středu. Hory byly vymodelovány během poslední doby ledové. Nejvyšší hory ve Walesu se nacházejí ve Snowdonii. Nejvyšší horou Walesu je zdejší hora Snowdon (1085 m).
Ve západním Walesu se rozkládá Kambrické pohoří, na které na jihu navazuje pohoří Brecon Beacons.
Moderní hranice Walesu a Anglie jsou hodně umělé; byly definovány převážně v 15. století na základě feudálních hranic. S výjimkou potvrzení Monmouthshiru jako části Walesu v roce 1968, nebyly nikdy schváleny v žádném referendu a neurčila je žádná hraniční komise, a kopírují Ofův val pouze přibližně.
Wales je známý různými krkolomnými názvy obcí, např
Historie
Hlavní článek: Dějiny Walesu
Oblast Walesu je již osídlena minimálně 29 tisíc let, ačkoliv nepřetržité osídlení začíná až po poslední době ledové. Ve Walesu je mnoho památek z období neolitu (především hrobky), ale také z doby bronzové a železné. První psané historické záznamy pocházejí od Římanů, kteří začali dobývat Wales v roce 48. V té době byla oblast současného Walesu rozdělena na mnoho klanových území. Římané vybudovali řetěz pevností napříč jižním Walesem a těžili zlato v Dolaucothi. Založili také legionářskou pevnost Caerleon (latinsky: Isca Silurum), z níž se dochoval nejzachovalejší amfiteátr v celé Británii. Během 4. století přinesli Římané do Walesu křesťanství.
Kolem roku 410 Římané opustili Británii a velká část nížin ve Walesu byla uchvácena různými germánskými kmeny. Na druhou stranu vzniklo mnoho nezávislých velšských států, například Gwynedd, Powys, Dyfed a Seisyllg, Morgannwg a Gwent. Tyto státy přetrvaly především díky vhodným zeměpisným podmínkám (hory, řeky) a vytvořily tak základ toho, co známe jako dnešní Wales. V 7. století budovali státy na hranicích s Anglií opevněné valy (Wat's Dyke, Offa's Dyke). Po zbytcích Offa's Dyke vede dnes stejnojmenná turistická trasa napříč celým poloostrovem z jižního až na severní pobřeží.
Do pohraničních šarvátek mezi obyvateli Walesu a Anglie se zapojili i vikinští nájezdníci. Velšané uzavřeli s Vikingy dohodu o společném boji proti anglo-saské Mercii a dočasně tak zabránili expanzi do Walesu.
Celý středověk je provázen boji s Anglií, tedy s Anglosasy a posléze Normany. Obsadit Wales se podařilo až anglickému králi Eduardu I. na konci 13. století. Eduard spoutal Wales kruhem královských hradů a zavedl titul Princ Velšský (Prince of Wales), jehož držitelem je nástupník anglického (dnes britského) trůnu. Proti anglické nadvládě se několikrát zvedl odpor, největší povstání vedl v 15. století Owain Glyndŵr, který si uchoval nad Walesem kontrolu po několik let. V roce 1536 byl Wales plně připojen k Anglii, velšská legislativa spojena s parlamentem ve Westminsteru.
V 18. století začínala průmyslová revoluce, která Wales hluboce ovlivnila. Obzvláště jihovýchodní Wales byl v průběhu 19. století velmi industrializován, počet obyvatel dramaticky roste. Tyto původně velšsky mluvící oblasti byly postupně poangličtěny.
Po druhé světové válce začal dlouhodobý úpadek těžby uhlí a železářství, který tvořil základ zdejšího průmyslu. Plaid Cymru (národní velšská strana) získala první křesla v parlamentu a zavedení velšské samosprávy (devolution) se stalo aktuálním politickým tématem. První referendum o domácí samosprávě v roce 1979 bylo neúspěšné, ale ve druhém referendu v roce 1997 voliči vyslovili svůj souhlas. Výsledek referenda vedl k vytvoření Velšského národního shromáždění se sídlem v Cardiffu.
Administrativní členění Walesu
| Správní členění Walesu | |
|
Od 1. dubna 1996 ve Walesu existuje jednostupňové administrativní členění na 22 správních oblastí (unitary authorities), které se dále člení pouze na obce a města. Z těchto 22 celků je 9 hrabství (County), 3 města (Cities)*, a 11 městských hrabství (County Boroughs)†. Všechny tyto celky však mají jinak stejný status.
| 
|
Politika
Ve Walesu, jakožto konstituční části Spojeného království, je hlavou státu britský panovník. Moc výkonná pochází od královny a je uskutečňována prostřednictvím Parlamentu Spojeného království ve Westminsteru. Některé pravomoci jsou delegovány na Národní shromáždění Walesu (National Assembly for Wales) v Cardiffu. Parlament Spojeného království vydává primární zákony, v jejichž rámci Národní shromáždění uskutečňuje sekundární legislativu platnou na území Walesu.
V Britské sněmovně reprezentantů má Wales vyhrazen 40 poslaneckých křesel (z celkového počtu 646). Členem vlády Spojeného království je Státní sekretář pro Wales (Secretary of State for Wales), který je zodpovědný za záležitosti týkající se Walesu.
Národní symboly
- Vlajka Walesu se skládá z červeného draka prince Calwaladera a tudorovských barev – bílé a zelené. V roce 1485 byla použita králem Henry VII. v bitvě u Bosworthu a poté byla umístěna v katedrále svatého Pavla v Londýně. Poté byl přidán červený drak, jako symbol velšského původu Tudorovců. Velšskou národní vlajkou byla uznána v roce 1959. Jelikož britská vlajka neobsahuje žádný velšský symbol, vlajka Walesu se stala velice populární.
- Drak, který je součástí národní vlajky, je sám o sobě oblíbeným národním symbolem. Ačkoliv nejstarší doklady o použití tohoto symbolu pochází z 9. století (Historia Brittonum), podle populární legendy byl drak již na standartě krále Artuše.
- Pórek je také národním symbolem Walesu. Podle legendy poručil svatý David svým velšským vojákům v jedné z bitev konající se v pórkovém poli, aby si na helmy připevnili tuto zeleninu. Pórek potom sloužil jako rozpoznávací znamení vojáků bojující za stejnou stranu.
- narcis je národní květinou Walesu. Na den svatého Davida (1. března) se připevňuje na oděv.
- Vlajka svatého Davida se občas používá místo národní vlajky a vyvěšuje se na den svatého Davida.
- Královský znak Walesu používá Charles, kníže velšský, jako svůj osobní znak.
|
|
| Spojené království Velké Británie a Severního Irska – United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland (UK) |
|---|
| Země a jejich hlavní města |
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |