Éta

Z Multimediaexpo.cz

Éta — majuskulní i minuskulní varianta
Řecká abeceda
Α α alfa Β β beta
Γ γ gama Δ δ delta
Ε ε epsilon Ζ ζ zéta
Η η éta Θ θ théta
Ι ι ióta Κ κ kappa
Λ λ lambda Μ μ mí
Ν ν ný Ξ ξ ksí
Ο ο omikrón Π π pí
Ρ ρ ró Σ σ ς sigma
Τ τ tau Υ υ ypsilon
Φ φ fí Χ χ chí
Ψ ψ psí Ω ω ómega
Stará písmena
Ϝ ϝ digamma Ϻ ϻ san
Ϛ ϛ stigma Ϸ ϸ šo
Ͱ ͱ heta Ϙ ϙ koppa
Ͳ ͳ sampí

Éta (majuskulní podoba Η, minuskulní podoba η, řecký název Ήτα[1]) je sedmé písmeno řecké abecedy a v systému řeckých číslovek má hodnotu 8.

V moderní řečtině reprezentuje zavřenou přední nezaokrouhlenou samohlásku (([i]), zatímco v klasické starořečtině reprezentovala dlouhou polootevřenou přední nezaokrouhlenou samohlásku ([ɛː]). V některých starších dialektech starořečtiny reprezentovala písmeno 'Η' neznělou glotální frikativu ([h]), v tomto významu ji do svého písma převzali Etruskové a následně se v tomto významu začala používat i v latince jako písmeno H. Ve významu [i] ji převzala cyrilice, vyvinulo se z ní písmeno 'И'.

Použití

minuskulní varianta písmena 'η' se používá jako symbol pro:

Reprezentace v počítači

V Unicode je podporována jak

  • majuskulní éta
    • U+0397 GREEK CAPITAL LETTER ETA
  • tak minuskulní éta
    • U+03B7 GREEK SMALL LETTER ETA

V HTML je možné je zapsat pomocí Η respektive η. Lze je také zapsat pomocí HTML entit Η respektive η.

V LaTeXu se minuskulní éta píše příkazem \eta, místo majuskulní éty se používá písmeno 'H' z latinky.[2]

Reference

  1. ↑ NIEDERLE, Jindřich; NIEDERLE, Václav; VARCL, Ladislav. Mluvnice jazyka řeckého. Praha : Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-283-7. S. 9.  
  2. ↑ RYBIČKA, Jiří. LATEX pro začátečníky. 3.. vyd. Brno : KONVOJ, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7302-049-1. S. 88.  


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C3%89ta“