Československá národní demokracie

Z Multimediaexpo.cz

Československá národní demokracie (ČsND), též Národní demokracie byla prvorepubliková konzervativně-nacionální strana.

Historie strany

V únoru roku 1918 došlo ke sloučení Mladočechů se Stranou státoprávně pokrokovou, Moravskou lidově-pokrokovou stranou a částí Pokrokové strany (realisté) ve stranu nesoucí název Česká státoprávní demokracie. V březnu pak k této nové straně přistupují i staročeši. Roku 1919 byla strana přejmenována na Československou národní demokracii (ČsND), protože státoprávní požadavek byl již naplněn vznikem Československa.

Strana se profilovala někdy až extrémně pravicově (antisemitismus, vyhraněný antikomunismus) a reprezentovala hlavně zájmy městských kapitalistů. Strana organizovala i vlastní odborovou organizaci Národní sdružení. V počátcích strany prosazovala myšlenku českého království, nakonec však od tohoto cíle ustoupila.

14. listopadu roku 1918 byl Karel Kramář zvolen ministerským předsedou Československa. 8. července ovšem odstoupil v důsledku komunálních voleb (první samostatné československé volby), které byly považovány za jakousi volbu dosavadní vlády. Ty vyhrála Československá sociálně demokratická strana dělnická s 30 %, kdežto ČsND skončila až pátá s méně než 9 %. Premiérem byl pověřen sociální demokrat Vlastimil Tusar, který složil rudo-zelenou koalici bez národních demokratů.

V prvních parlamentních volbách v roce 1920 Národní demokracie propadla se ziskem 6 % a 19 mandátů. Opět byla ustanovena vláda bez ČsND. 7. října 1922 byla ustanovena vláda všenárodní koalice s účastí národních demokratů. V listopadu téhož roku se někteří Národní demokraté podíleli na založení fašistické organizace Národní hnutí.

16. září 1925 byla založena Národní strana práce, která vznikla odštěpením opozičního prohradního (zejména moravského) křídla od národní demokracie. Národní strana práce však záhy propadla ve volbách a sloučila se s Českou stranou národně sociální. 15. listopadu 1925 se konaly druhé parlamentní volby ve kterých ČsND získala rovných 5 % a 14 mandátů. Pokračoval mírný pokles hlasů pro Národní demokracii. 27. října 1929 se konaly třetí parlamentní volby. V těch obdržela ČsND 4,9 % a 15 mandátů. Následně se podílela na tzv. široké koalice.

V roce 1934 národní demokracie uzavřela dohodu s Národní ligou a Národní frontou a vytvořila společně s nimi Národní sjednocení, politické seskupení s radikálně pravicovými názory. Naděje na úspěch velké pravicové strany však nevyšly. Národní sjednocení obdrželo 5,6 % a 17 mandátů.

Předsedou Národní demokracie a posléze i Národního sjednocení byl až do své smrti 26.května 1937 Karel Kramář. Členy strany bylo mnoho významných osobností té doby. Například první ministr financí Alois Rašín, básník a nacionalista Viktor Dyk a další.

Literatura

Externí odkazy