Šluknovská pahorkatina

Z Multimediaexpo.cz


Šluknovská pahorkatina (německy Lausitzer Bergland, Lužická hornatina, hornolužicky Łužiske hory) je geomorfologický celek vyplňující téměř celé území Šluknovského výběžku, kromě jeho jižní a jihozápadní části. Nejvyšším vrcholem je Hrazený (609,7 m), ležící ve střední části celku, mezi městy Velký Šenov a Mikulášovice. Jedná se o mírně zvlněnou krajinu s výškovými rozdíly max. do 300 metrů, bez výrazných prvků, ale zachovalou přírodou a střídavými lesními porosty.

Geologie a vznik

Šluknovská pahorkatina je jedním z nejstarších vyvřelý hlubinných těles ve střední Evropě. Na území Česka je složena ze čtyř základních typů hornin (stáří 570 – 510 mil. let).

  • rumburská biotitická žula (modrošedé barvy)
  • brtnická biotitická žula (růžové až načervenalé barvy)
  • granodiorit (modravě šedá barva)
  • dvojslídný granodiorit (stáří 280 milionů let).

Žulové horniny bývají protkány četnými žilami lamprofyrů.

Tato členitá pahorkatina vznikla na horninách lužického žulového masívu a výraznějšími vrcholy často z mladých vulkanických hornin jako např. Hrazený (608 m), Vlčí hora, Jitrovník (509 m), Špičák u Varnsdorfu (544 m)

Vrcholy

Vodopis

Území Šluknovské pahorkatiny spadá do povodí Labe, Nisy a Sprévy. Probíhá zde rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. Největší vodní plochou oblasti je Rybnišťský velký rybník ležící 3 km jihozápadně od Varnsdorfu.