Afrikánština

Z Multimediaexpo.cz


Afrikánština je západogermánský jazyk, kterým hovoří Búrové a další obyvatelstvo (indonéští a malajští přistěhovalci) v Jihoafrické republice a okolních zemích.

Obsah

Rozšíření

Afrikánština v JAR je mateřským jazykem 80% barevných (Coloureds) (3,5 milionu), 60% bělochů (2.7 milionu) a asi 200 000 černochů. Kromě Jihoafrické republiky, kde je jedním z 11 úředních jazyků, se nejvíce užívá v Namibii (stotisícová menšina je důsledkem toho, že země byla ve 20. století jihoafrickým protektorátem). Menší skupiny rodilých mluvčích žijí např. v Botswaně, Zambii a Malawi. V samotné Jihoafrické republice je nejrozšířenější v oblastech Transvaal a Oranžsko. Afrikánština nemá územní nářečí.

Historie

Afrikánština vznikla z jazyka nizozemských osadníků, kteří přišli do jižní Afriky v 17. století. Dále se už vyvíjela odděleně od nizozemštiny, byla ovlivňována angličtinou, němčinou, francouzštinou, portugalštinou, okolními africkými jazyky (zejména kojsanskými), ale i jazyky přistěhovalců z dalších tehdejších nizozemských kolonií v Indonésii a Malajsii. Nejstarší známý afrikánský text byl kupodivu zapsán arabským písmem, protože byl určen malajským muslimským přistěhovalcům v Kapském Městě. Ve druhé polovině 19. století byl zahájen proces standardizace afrikánštiny jako samostatného spisovného jazyka. Teprve roku 1925 byla však prohlášena druhým úředním jazykem Jihoafrické republiky (vedle angličtiny).

Abeceda a výslovnost

Afrikánština se píše latinkou. Afrikánská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké: A B D E Ë F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y
malé: a b d e ë f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y
výslovnost: a b/p d/t e e f ch/g/k h i j k l m n o p k r s t u f v ks ej

Pro srovnání, nizozemská latinka:

velké: A B C D E Ë F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X IJ Y Z
malé: a b c d e ë f g h i j k l m n o p q r s t u v w x ij y z
výslovnost: a b k d e e* f ch h i j k l m n o p k r s t ü f v x ej i z

(Shrnutí: v Afrikánské abecedě chybí C,IJ,Z.)

  • Ë má sice stejnou výslovnost jako E, ale v textu se nevyskytuje samostatně. Tento znak totiž slouží jako nehláskotvorný (IE se čte jako Í, ale IË jako IE).
  • Afrikánský pravopis je fonetičtější než nizozemský.
  • Afrikánština nepotřebuje C. Zjednodušeně lze říci, že místo C se píše K, místo CH pak G.
    • Pro zápis skutečného [g] slouží GH, viz též níže.
  • Místo nizozemského Z se píše S. Platí to i pro název Jihoafické republiky (Jižní Afriky): nizozemsky Zuid-Afrika, afrikánsky Suid-Afrika. A to přesto, že jihoafrická internetová doména vychází z nizozemštiny: .za.
  • Místo nizozemského IJ se píše Y. Výjimkou je pouze přípona -lijk, která se přepisuje -lik: waarschijnlijk = waarskynlik = pravděpodobně.
  • Znělé souhlásky se na konci slova vyslovují nezněle: B = b/p, D = d/t, GH = g/k.
  • AAI se čte [aə].
  • AA se čte [a] nebo [á].
  • AU se čte [œu].
  • EEU se čte [iu].
  • EE se čte [eə].
  • EI a EY se čte [əi].
  • EU se čte [øə].
  • IEU se čte [iu].
  • IE se čte [i] nebo [í].
  • IË se čte [ie].
  • I se čte [ə].
  • OEI se čte [ui].
  • OE se čte [u].
  • OË se čte [oe].
  • OI a OY se čte [oj].
  • O i OO se čte [oə].
  • UI a UY se čte [œy] ([œü]).
  • U i UU se čte [y] (tedy blíže k německému Ü).
  • Y se čte [əi].
  • DJ se čte [c].
  • G se čte CH, akorát mezi L a E nebo R a E se čte G.
  • SJ se čte Š.
  • TJ se čte na začátku slova Č, v příponě -tjie se čte C ([-ci]).
  • V se čte F, W se čte V.

Následující tabulka umožňuje srovnat pravopis některých afrikánských slov s jejich nizozemskými protějšky.

AFRIKÁNSKY NIZOZEMSKY ČESKY
aksie actie akce
asseblief alstublieft prosím
eggenoot echtgenoot manžel
goeienaand goedenavond dobrý večer
lughawe luchthaven letiště
my mijn můj
oop open otevřený
oormôre overmorgen pozítří
saam samen dohromady
skool school škola
sleg slecht špatný
vir voor pro
voël vogel pták
vry vrij svobodný
waarskynlik waarschijnlijk pravděpodobně

Gramatika

Afrikánština je velmi analytická, pravděpodobně nejanalytičtější z indoevropských jazyků. Na rozdíl od většiny z nich se v afrikánštině nemění slovesný tvar v závislosti na osobě podmětu: ek is = jsem, jy is = jsi, hy is = je, ons is = jsme atd. Neexistují ani gramatické pády a podstatná jména nemají rod. Zvláštním rysem afrikánštiny, který se nevyskytuje v jiných (spisovných) západogermánských jazycích, je dvojitý zápor: Hy kan nie Afrikaans praat nie. = doslova on moci ne afrikánsky mluvit ne. Předpokládá se, že tento rys mohla afrikánština převzít z kojsanských jazyků. Dvojitý zápor se sice objevuje i v některých vlámských nářečích, ale tam jde o konstrukci jiného druhu, takže pravděpodobně nemají společný původ.

Slovní zásoba

Přestože značná část afrikánské slovní zásoby odráží původ jazyka v nizozemštině 17. století, obsahuje i mnoho výpůjček z indonéských jazyků, malajštiny, kojsanských jazyků, portugalštiny, francouzštiny, angličtiny a jazyka xhosa. Důsledkem je mnoho výrazů odlišných od nizozemštiny; jako ukázka mohou posloužit názvy některých druhů ovoce:

AFRIKÁNSKY NIZOZEMSKY ČESKY
piesang* banaan banán
lemoen sinaasappel pomeranč
suurlemoen citroen citrón

* z malajského pisang

Vzorový text

Známá slova

Jméno firmy Reebok pochází z afrikánštiny a znamená to antilopa nebo gazela.

Související články

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Afrik%C3%A1n%C5%A1tina“