Akméismus

Z Multimediaexpo.cz

Akméismus (též adamismus, klarismus) byl literární směr v moderní ruské poezii počátku 20. století. Byl vytvořen skupinou Cech básníků (rusky: Цех поэтов}}, 1910–1914). Patřili tam: G. V. Adamovič, A. A. Achmatovová, S. M. Goroděckij, N. S. Gumiljov, M. L. Lozinskij, O. E. Mandelštam, V. S. Narbut, M. A. Zenkevič, a jiní. Teoretiky skupiny byli N. S. Gumiljov a S. M. Goroděckij. Název je odvozen od řeckého slova akmé – vrchol. Hnutí bylo opozicí vůči symbolismu a požadovalo jasné básnické pojmenování.

První básnické sbírky tohoto směru byly:

• N. S. Gumiljov: Cesta konkvistadorů (Путь конквистадоров, 1905)
• A. A. Achmatovová: Večer (Вечер, 1912)
• M. A. Zenkevič: Prvobytný porfyr (Дикая порфира, 1912)
• V. S. Narbut: Aleluja (1912)
• S. M. Goroděckij: Adam (1913)

Odkazy

• vsv (Vladimír Svatoň): heslo akméismus, in: Slovník spisovatelů, Sovětský svaz, svazek I (A-K), Odeon, Praha 1978, str. 129;

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii