Aleš Veselý

Z Multimediaexpo.cz

Aleš Veselý (* 1935 v Čáslavi) je český sochař. Po absolvování pražské akademie (1952 – 58) se usadil v Praze. Na konci padesátých let patřil k nejvýznamnějším protagonistům „českého informelu“ - vlny abstraktních projevů, která po dlouhém období stalinistické stagnace poprvé rezonovala s aktuálními trendy světového umění. Charakteristickými rysy tohoto proudu, které se objevují i v díle Aleše Veselého, byly spirituální a existenciální obsahy, návaznost na tradici českého umění od gotiky, přes baroko až po surrealismus, princip asambláže, transformace obrazu v materiálový objekt, ne-barevnost (respektive převaha černé, hnědí a přirozených barev surových materiálů), používání nezvyklých materiálů (dřevo, textilie, asfalt atd.), které byly záměrně destruovány a objekty tím získávaly charakter magických předmětů jakoby poznamenaných patinou času. V druhé polovině šedesátých let se v díle Aleše Veselého posiluje imaginativní a existenciální složka. V roce 1965 je jeho Židle – uzurpátor oceněna na Bienále v Paříži Cenou kritiky. V letech 1967 – 68 vytváří na Sympoziu prostorových forem v Ostravě monumentální Kaddish, jednu z nejvýznamnějších soch českého moderního sochařství. Na začátku sedmdesátých letech se na dlouhou dobu uchýlil do soukromí: azyl našel ve Středoklukách nedaleko Prahy, kde zakoupil zbořený mlýn, v němž si vybudoval venkovský ateliér. V okolí domu vznikla expozice jeho exteriérových soch. Na přelomu 70. a 80. let se mu podařilo realizovat několik soch ve veřejném prostoru v Německu (Bochum, Hamm). V osmdesátých letech se v jeho díle začíná objevovat princip mechanismů, pracuje s velkými hmotami a fyzikálními silami (zemská tíha, pnutí pružiny atd). Některé sochy koncipuje jako monumentální zásahy do krajiny. Po letech v ústranní přichází po roce 1989 jeho umělecká satisfakce. V letech 1990 až 2006 působí jako profesor na Akademii výtvarných umění v Praze, kde vede ateliér monumentální tvorby. Několik jeho soch je umístěno na veřejných prostranstvích po celém světě (Olympijský park, Seoul; Faret Tachikawa, Tokio; Terezín; Europos Parkas, Vilnius; Wijk aan Zee, Nizozemí).

Obsah

Stipendia

  • 1995 Pollock-Krasner Foundation Grant, Chicago, IL, USA
  • 1993 Arts Link Fellowship at The Fabric Workshop, Philadelphia, PA, USA
  • 1986 International Sculpture Center Fellowship, Washington D.C., USA

Ceny

  • 1994 The Chicago Prize, John David Mooney Foundation, Chicago, IL, USA
  • 1969 Cena Matyáše Brauna za sochu Kaddish na výstavě Socha a město, Liberec
  • 1965 Cena kritiky za sochu Židle usurpátor na IV. Bienále mladých v Paříži, Francie

Sochy ve veřejném prostoru

  • 1998-2001 Chamber of Light, Europos Parkas, Vilnius, železo, ocel a balvany, 777 x 430 x 430 cm
  • 1999 Messenger, Sculpture Park, Wijk aan Zee, ocel a balvany, 530 x 376 x 609 cm
  • 1996 Memento, socha z roku 1968 permanentně umístěna ve městě Venray, nerez ocel, v. 450 cm
  • 1995 Magen David, Památník Terezín, nerez ocel, pobronzované železniční koleje, balvany, v. 560 cm
  • 1994 Doublebench, Faret Tachikawa, Tokio, nerez ocel, diorit, 240 x 240 x 70 cm
  • 1988 Testimony, socha z roku 1968 permanentně umístěná v Olympijském parku v Seoulu, nerez ocel, v. 280 cm
  • 1980 Ten, svařovaná socha z nerez oceli před školou Ed. Sprangera, Hamm, v. 12 m
  • 1979 Iron Report, městský park, Bochum, soubor tří železných soch, I. 750 x 900 x 220 cm, II. 330 x 360 x 180 cm, III. 280 x 220 x 110 cm
  • 1973 Trouba z Jericha, Nové Sedlo u Karlových Varů, nerez ocel, 210 x 390 x 230 cm
  • 1967-68 Kaddish, (původně v Ostravě) od roku 1971 socha umístěna v umělcově ateliéru, svařovaná nerez ocel, v. 710 cm
  • 1963 Indeterminace kruhu a přímky, ČSA, via Bissolati, Řím, dřevo, železo a acronex (v roce 1994 byla zničena s vědomím České ambasády)

Literatura

  • Michal Schonberg, Projdi tou branou! Rozhovory a Alešem Veselým, Torst: Praha, 2007, ISBN 80-7215-263-7

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Aleš Veselý