Andreas Scholl

Z Multimediaexpo.cz

Andreas Scholl (* 10. listopadu 1967) je německý kontratenorista, mužský pěvec vážné hudby s rozsahem altu se specializací na barokní období. Jeho rozsah je stejný jako u proslulého alt-kastráta 18. století, Senesina, pro kterého psal Händel jeho největší role. Scholl je první kontratenorista na světě, který byl pozván na " The Last Night of the Proms " v Londýně, aby zde zazpíval.

Obsah

Život

Dětství

Andreas se narodil v Eltville v Německu, vyrůstal v sousedním Kiedrichu. Celá jeho rodina byli zpěváci. V sedmi letech byl zapsaný do Kiedricher Chorbuben (zdejšího chlapeckého sboru s dlouholetou tradicí). V 13 letech Andreas Scholl zpíval druhý hlas z Mozartovy Kouzelné flétny v Wiesbaden Staatstheater(spolu se svou sestrou, která zpívala první hlas). Ještě tentýž rok byl jeden z 20 000 sboristů celého světa pozván do Říma na festival, kde byl také vybrán pro sólo v Mši dne 4. ledna 1981. Navštívil zde také papeže Jana Pavla II. nZahrál si také jako mnich ve filmu The name of the rose spolu se Seanem Connerym v Kloseter Eberbach, blízko Kiedrichu.

Hudební vzdělání

Schollovi bylo 17, když poprvé zpíval před tenorem/kontratenorem Herbertem Kleinem, který mu ukázal dvě místa, kde jedině mohl studovat a to buď v Londýně, nebo na Basilejské škole staré hudby (Schola Cantorum Basiliensis). Poté, co jeho strýc uvedl Scholl známým zpěvákům Paulu Esswoodovi a Jamesi Bowmanovi, hvězdám evropských kontratenoristů, Scholl si vybral Bowmana jako svůj vzor. poté poslal demo nahrávku Renému Jacobsovi, který měl ohodnotit jeho Andreasův talent. Ten pozval Scholla na návštěvu Schola Cantorum Basiliensis. Avšak Scholl neměl náležité hudební vzdělání a titul. Ačkoliv Schola Cantorum Basiliensis nabízí jenom post-graduální kurzy, mladý zpěvák byl přijmut díky jeho síle a kvalitě tónu poté, co zazpíval Schubertovu píseň pro přijímací stolec - včetně Reného Jacobse.

Na Schole byl Andreasův učitel Richard Levitt, dále Jacobs v dalším roce. Švýcarská houslistka Chiara Banchini a sopranistka Emma Kirkby měly hlavní vliv na tom, že se Scholl začal specializovat na barokní hudbu. Ten dodatečně studoval se sopranistkou Evelyn Tubb a loutnistou Anthonym Rooleyem. K dodatku Diplomu staré hudby, pro který byl externí zkoušející právě Bowman, Scholl shromáždil ceny z Council of Europe a Foundation Claude Nicolas Ledoux, spolu s cenami švýcarských Association Migros a Ernst Göhner Foundation.

Andreas Scholl teď učí na Schola Cantorum Basiliensis itnterpretaci staré hudby a jeho třída patří k nejvíce vyhledávané mistrovské třídě.

Profesionální premiéra

V roce 1993 se zastavil Scholl v Paříži na žádost Jacobse v Théâtre Grévin, což způsobil rozruch. Jeho Janovy pašije byl odvysílány na Velký pátek posluchačům rádia včetně Williama Christie. Krátce nato se spolu potkali ve vlaku. Rok 1994 se stal osudový pro nahrávku Handelova Mesiáše s Les Arts Florissants, domluvenou ihned po již zmíněné cestě vlakem.

Spolupráce

Andreas Scholl spolupracoval s většinou dnešních barokních specialistů, včetně těchto:

  • Chiara Banchini
  • William Christie
  • Christophe Coin
  • Michel Corboz
  • Paul Dyer
  • John Eliot Gardiner
  • Reinhardt Goebel
  • Philippe Herreweghe
  • Christopher Hogwood
  • René Jacobs
  • Konrad Junghänel
  • Robert King
  • Ton Koopman
  • Paul McCreesh
  • Nicholas McGegan
  • Roger Norrington
  • Christophe Rousset
  • Jos van Veldhoven
  • Dominique Veillard
  • Roland Wilson

Jeho pravidelní partneři v sólových skladbách jsou např. cembalista Markus Märkl a virtuózní loutnista Edin Karamazov. Soubory, s kterými účinkuje jsou např.:

  • Netherlands Bach Choir
  • Cantus Coelln
  • Orchestra of the Age of Enlightenment
  • Musica Antiqua Köln
  • Berlin Akademie für Alte Musik
  • Freiburg Barockorchester
  • Australian Brandenburg Orchestra
  • Accademia Bizantina

Skladatel Marco Rosano složil pro Andrease skladbu Stabat Mater, provedenou poprvé 22. února 2008 v Městské koncertní síni Angel Place za doprovodu Australian Brandenburg Orchestra pod taktovkou Paula Dyera.

Opera

Scholl líčí sám sebe jako zpěváka, který dělá operu. Jeho hlavní role byly psány v 18. století pro alt-kastráta Senesina: Bertarido v Handelově Rodelindě a hlavní role v Handelově opeře Julius Caesar v Egyptě (orig. "Giulio Cesare in Egitto") v produkci Dánské královské opery. Rodelinda byl velký úspěch, kde Andreas "stoped the show" = odpočíval hraním (Sunday times). Shodli se s Jamesem Bowmanem, který ho označil jako bezvýhradného ctitele, na tom, že lide upadali do zvláštního druhu transu poté, co vyslovil Dove sei. The Financial Times napsali o jeho Vivi tiranno: "... tak zběhlá virtuozita ... čas se zastavil a vy jste cítili, že mluví přímo k Vám." V únoru 2002 ho Le Monde nazvali jako "Le Roi Scholl" po jeho repríze role krále Bertarida v pařížské produkci Glyndebournské Rodelindy.

Populární hudba

Scholl vždy také psal hudbu pro balet a divadlo. Nyní má své soukromě nahrávací studio v Basileji, ve Švýcarsku, kde právě sídlí. Jeho Bílá jako lile , základy stojící na představách Johna Downlanda, je na CD z roku 1995, The countertenors (s Dominiquem Vissesem a Pascalem Bertinim). Byl to hit v Korei, když byla skladba použita v televizní reklamě, a později vydána v orchestrální verzi. V prosinci roku 2003 provedl veřejně svojí první popovou tvorbu na veřejnosti za pomoci orchestru i elektronické hudby. Po boku Andrease Scholla byl kolega barokní kontratenor, Roland Kunz, specializovaný na zhudebňování alžbětínských anglických poemů do jeho vlastní elektronické hudby.

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Andreas_Scholl“