Arlon

Z Multimediaexpo.cz


Město Arlon (nizozemsky Aarlen, německy a lucembursky Arel) leží na jihovýchodě Belgie 185 kilometrů od hlavního města Bruselu blízko hranic s Lucemburskem. Je správním centrem valonské provincie Lucemburk. Jeho rozloha činí přibližně 119 km² a počet obyvatel je 26 438 (podle údajů z 1. července 2006). Arlonem prochází železniční koridor ve směru Brusel-Lucemburk-Štrasburk. Ve městě pramení řeka Semois.

Obsah

Historie

Arlon, stejně jako Tournai a Tongeren, patří mezi nejstarší belgická města. Když v polovině 1. století př. n. l. dobyl Julius Caesar Galii, patrně již v údolí řeky Semois na místě Arlonu existovala keltská vesnice. Z období římské nadvlády pocházejí četné archeologické vykopávky, které vypovídají o tom, že se v té době město rozvíjelo a byly v něm zřízeny termální lázně. Římané město nazývali Orolaunum. Na konci 3. století římské impérium čelilo útokům germánských kmenů. Z toho důvodu bylo na kopci nad údolím vybudováno opevnění, kam se uchýlili obyvatelé města. Ve středověku patřil Arlon Limburskému vévodství a roku 1226 se stal součástí Lucemburského hrabství. Kvůli požáru roku 1785 se v centru města nedochovaly středověké památky. Roku 1793 došlo k bitvě u Arlonu, ve které Francouzi zvítězili nad rakouskými vojsky. Během obou světových válek byl Arlon okupován Němci. Roku 2004 proběhl v Arlonu soudní proces s pedofilem Markem Dutrouxem.

Významné budovy

  • Kostel sv. Donáta (L'église Saint-Donat) ze 17. století
  • Kostel sv. Martina (L'église Saint-Martin), vybudován v neogotickém stylu v letech 1907-1914
  • Nejstarší synagoga v Belgii, otevřená v roce 1865
  • Radnice, postavená v letech 1842-1843
  • Bývalý Justiční palác (L'Ancien Palais de Justice), postaven v letech 1864-1866

Kostel sv. Donáta (17. stol.)

Arlonská radnice

Družba

Arlon má družbu s těmito městy:

Významní rodáci

Demografický vývoj

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Arlon
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Arlon“