Bříza bělokorá

Z Multimediaexpo.cz


Bříza bělokorá (Betula pendula), také bříza bradavičnatá nebo bříza bílá je listnatá dřevina z čeledi břízovitých. Je to zdaleka nejhojnější druh břízy v Evropě. Důvod jejího dalekosáhlého rozšíření od jižní Evropy až na daleký sever, případně do odpovídajících výškových poloh alpských pohoří Evropy, spočívá v její nenáročnosti a odolnosti vůči nepříznivému klimatu. Pravděpodobně přitom hraje důležitou úlohu její nápadně bílá kůra, která odráží podstatnou část dopadajícího záření. To se zdá být, zejména na silně a vytrvale osluněných místech, velice účinný znak přizpůsobivosti. Bříza představuje nenáročný rychle rostoucí strom, dorůstající výšky až 25 m, který je často používán a vysazován při rekultivacích krajiny či osazování exhalacemi odlesněného území. Je to typický pionýrský druh, který je velmi aktivní při kolonizaci zpustlé kulturní krajiny (opuštěná pole, louky, ale především skrývky, výsypky apod.). V hospodářských lesích však bývá často vnímána jako plevelný strom. Její dřevo dobře hoří, kůra hoří i mokrá.

Obsah

Synonyma

  • Betula verrucosa Ehrhart, 1791
  • Betula alba Linné, 1753

Vzhled

Bříza bělokorá vyrůstá jako statný strom, popř. i jako zakrslý stromek vysoko v horách nebo na severu v chladném podnebí.

Kůra je v mládí a na větvičkách hnědá, posléze se mění v bílou, příčně se odlupující borku, která je neocenitelnou pomůckou při rozdělávání ohně v přírodě. Větve nižšího řádu a letorosty bývají často převislé (odtud název pendula). Pupeny špičaté, lesklé a lepkavé, odstávající. Listy trojúhelníkovité, zaoblené, okraje listů pilovité. Samčí jehnědy převislé, 4-7 mm dlouhé. Plody - drobné nažky jsou asi 2 mm velké a lehké (rozšiřují se větrem na velké vzdálenosti).

Ekologie

Jako jeden z našich nejtypičtějších pionýrů obsazuje narušené půdy antropogenní činností (např. skrývky a výsypky), nebo paseky a požářiště, prostě všude tam, kde je dostatek světla a alespoň minimum vláhy. Její semena (i semena ostatních pionýrských dřevin) dokážou díky své malé hmotnosti překonat velké vzdálenosti a uchytit se tam, kde jsou pro ně přijatelné podmínky. Zakládají iniciální stadium lesního ekosystému např. spolu s borovicí lesní, ve vyšších nadmořských výškách např. s jeřábem. V ochraně těchto porostů se v dalším stadiu lesního ekosystému zmlazují náročnější, tzv. klimaxové dřeviny. Jako klasická pionýrská dřevina má rychlý růst v mládí, brzkou plodnost a nízký věk.

Výskyt

Mimo zmiňovaná stanoviště, kde se vyskytuje téměř v monokulturách, (paseky a osluněná místa s narušenou půdou, skrývky, výsypky apod.), je jako příměs přítomná prakticky ve všech lesích (mimo lužní) od nížin, přes pahorkatiny až do hor, kde ji střídá její příbuzný druh bříza pýřitá.

Obsahové látky

Bílý pigment kůry obsahuje triterpenický pentacyklický steroidní alkohol betulin s antiflogistickými vlastnostmi. Dále obsahuje účinné látky hořčiny, třísloviny, silice, pryskyřice, vitamín C a saponiny.

Léčivé působení

Sbírá se list v květnu a červnu. Březovou šťávu získáváme počátkem jara naříznutím kmene - (tento způsob je povolen jen v Rusku). Droga má dehydratační účinek. Používá s ejako diuretický prostředek při vodnatelnosti, dně, revmatických onemocněních, zánětu ledvin a zánětu vývodných cest močových. Vzhledem k tomu, že obsahuje fosfor, je anabolikem. Lze ji rovněž doporučit při onemocnění kůže. Pomáhá při bolestech kloubů, lumbagu ("houseru") a při ischiasu. Březová šťáva se používá jako anthelmintikum, antihidrotikum, proti vyrážce, nadměrnému pocení nohou a také jako prostředk pro růst vlasů.

Způsob užití

Příkladně jako diuretický čaj - nálev: Přelejte 4 čajové lžičky sueného řezaného listu 2 sklenicemi vroucí vody a nechte vyloužit; do každé sklenice této denní dávky čaje navíc přidejte na špičku nože hydroxidu sodného. Prodává se též jako rostlinný extrakt. Při žaludečních a střevních kolikách svařte 2 čajové lžičky březové šťávy a 1/3 l bílého vína. Toto množství po doušcích vypijte.

Památné stromy

zimní habitus břízy bělokoré

ilustrace z herbáře

Literatura

  • Květena České republiky. Díl 2 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). - Praha : Academie, 1990. - Str. 38-40.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Betula pendula
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/B%C5%99%C3%ADza_b%C4%9Blokor%C3%A1“