Březová nad Svitavou
Z Multimediaexpo.cz
Březová nad Svitavou (německy Brüsau)[1] je malé město po obou stranách historické česko–moravské zemské hranice, v Pardubickém kraji v okrese Svitavy.
Dnes má katastrální výměru 1270 hektarů (12,70 km2). Městem protéká řeka Svitava, která zde zčásti tvoří původní hranici Čech a Moravy. Město je součástí Mikroregionu Svitavsko.
- Ke dni 1.1. 2020 zde žilo 1 644 obyvatel.
Obsah |
Historie
Městečko Brežová vzniklo kolem roku 1300. Bylo součástí svitavského panství, jež vlastnilo biskupství olomoucké. 1. srpna 1497 král Vladislav II. obci udělil statut města. V 16. století nastal díky rozmachu soukenické výroby hospodářský vzestup městečka. Po roce 1784 zde prosperoval i průmysl lnářský. V polovině 18. století bylo město napojeno na říšskou silnici spojující Prahu a Brno, což přineslo další rozvoj oblasti. 1. ledna 1849 pak do města byla přivedena železnice Brno-Česká Třebová. Po poválečném odsunu Němců nastalo ve městě znatelné snížení počtu obyvatel a ekonomický úpadek, cílem politiky bylo dokonce vysídlení a asanování města, což se však nakonec nestalo.
Členění města
Území města se člení na 5 katastrálních území, z nichž se na území Čech nachází Zářečí nad Svitavou a Česká Dlouhá; na území Moravy pak Březová nad Svitavou, Moravská Dlouhá a Muzlov. Historická obec Muzlov v severozápadní části současného katastru města, byla po roce 1948 vysídlena a její území asanováno a zalesněno, a to z důvodu rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu. Stejný osud měl potkat i samotné město, což však nakonec nebylo realizováno.
Vodní zdroj
Na katastru Březové je významné vydatné prameniště podzemních vod. K jejich využití v Muzlově došlo na počátku 20. století. První březovský vodovod pro město Brno byl vybudován v letech 1911 - 1913, což mělo posléze negativní vliv na osudy přilehlého území. Obec Muzlov byla po roce 1948 vysídlena a asanována, podobný osud měl potkat i město Březovou. Tento první březovský vodovod je dodnes funkční technickou památkou. Současná vodárenská soustava Březová II má (spolu s Vírským oblastním vodovodem a vodovodem Březová I) rozhodující podíl na zásobování obyvatelstva pitnou vodou v Jihomoravském kraji, především pro územní celky Brno-venkov a Brno-město, kde jsou dominantními vodárenskými soustavami a tvoří páteř rozvodného systému s napojeními skupinových a samostatných vodovodů a dále vodovodního systému města Brna.
Pamětihodnosti
- Zajímavé historické portály dveří a vrat domů např.čp. 40 na náměstí z roku 1837, čp. 384 z roku 1851, čp. 41 z roku 1863.
- Čertovy díry
- Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana tyčící se nad městem při naučné stezce Údolím řeky Svitavy. Konstrukce je převážně dřevěná s celkovou výškou 20 m a vyhlídkou ve výčce 15 m. Se stavbou započato v roce 2006, slavnostně otevřena za přítomnosti p. Zdeňka Svěráka dne 17.6.2007. Nadmořská výška : 476 m n. m. (pata rozhledny), 496 m n. m. (vrchol rozhledny).[2]
Významní rodáci
- Karel Kořistka (1825–1906) – profesor nižší a vyšší geodézie, rektor ČVUT.
Reference
- ↑ http://www.zwittau.de/orte/bruesau/bruesau.htm Brüsau bei Zwittau
- ↑ informační tabule u rozhledny
Externí odkazy
|
|
Město Březová nad Svitavou |
---|
Březová nad Svitavou • Česká Dlouhá • Moravská Dlouhá • Muzlov • Zářečí nad Svitavou |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |