Bankovka

Z Multimediaexpo.cz

Jednozlatníková bankovka první emise z 1. ledna 1800
Rakouská jednozlatníková bankovka emise z 1. června 1868
5 amerických dolarů (1899)
Australské bankovky (2004)

Bankovka neboli cenný papír s určitou peněžní částkou je bezúročný platební prostředek, vydávaný centrální bankou, ale záhy se papírové peníze staly samostatnou formou platidla. Na bankovkách se používá řada technických prvků, které mají zabránit jejich padělání.

Bankovkami se zabývají obory numizmatika a notafilie.

Obsah

Historie

Bankovky se historicky vyvinuly z obchodních směnek- v případě předložení směnky byla původnímu majiteli vydána bankovka, kterou se banka zavazovala vyplatit při předložení určité množství zlata popřípadě určitou sumu.

Roku 650 našeho letopočtu byly první papírové peníze vydány za císaře Kao Tsunga (Čína),[1] ale za všeobecnou měnu jsou uznány až v 10. století. Marco Polo roku 1298 píše, že bankovky jsou v oběhu i v Persii a Japonsku.

Aby se nemusely vyměňovat pytlíky mincí, zavedli ve středověku evropští obchodníci takzvané úvěrové úpisy. Od 17. století vydávaly takové úpisy přímo banky. V té době kovová platidla nestačila pokrývat prudký růst objemu transakcí v obchodním styku.

Začaly se používat směnky jakožto cenné papíry, ve kterých se jejich vydavatel zavazuje vyplatit držiteli určitou částku. Se směnkami se tak začalo obchodovat. Směnky měly v praxi několik nevýhod – byly vždy vypsány na pevnou částku a jejich reálná hodnota závisela na platební morálce konkrétního vydavatele (emitenta).

Banky proto začaly směnky vykupovat a vyměňovat je za směnky vlastní – bankovky. Ty mohly být kryty vykoupenými směnkami nebo zlatem. Vzhledem k problémům s tímto systémem byl vytvořen monopol na vydávání bankovek, který byl svěřen centrální bance. V České republice tak smí bankovky vydávat pouze Česká národní banka.

První "bankovky" na území rakouské monarchie se začaly vydávat na konci vlády Marie Terezie. Poukazy začala emitovat Vídeňská centrální banka, proto se začaly nazývat "Banco-zettel", doslova "bankovní cedule". Počeštěním vznikl název "bankocetle". První oficiální "bankovka", vydaná na státní náklady byla vydána v emisi k 1. lednu 1800. Lidé však tehdy k novým kreditním, a tím pádem nehodnotným penězům neměli důvěru.

Moderní bankovky již nejsou kryty drahými kovy. Pro mnohdy zadlužené státy by toto počínání bylo nevýhodné. Výborným vzorem bankovek, krytých stříbrem a zlatem jsou dolary Spojených států amerických. Ty byly vydávány hlavně ve 20. a 30. letech minulého století v emisích "Silver Certificate" (pro bankovky kryté stříbrem) a "Yellow Seal" (pro bankovky kryté zlatem). Dnešní dolary mají pečeť zelenou, což znamená, že nejsou kryty, tudíž jsou kreditními státovkami.

Ochranné prvky bankovek

  • Prvky odvozené od materiálu platidla specifického složení: papír, plast, konfety, barevná vlákna, florescentní vlákna, zapracovaný ochranný proužek a vodotisk.
  • Prvky odvozené od specifických vlastností tisku: soutisk, florescentní tisk, tisk metalickými barvami, hlubotiskový sklopný efekt-3D tisk.
  • Ostatní prvky: hologram, kinegram, číslování bankovek.

Související články

Reference

  1. ↑ http://safehaven.com/article-10637.htm

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bankovka
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Bankovka“