V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Bezděz (hrad)

Z Multimediaexpo.cz

Soubor:Bezdez.jpg
Hrad Bezděz z leteckého pohledu
Kopec s hradem od západu

Bezděz (něm. Bösig) je zřícenina hradu v okrese Česká Lípa. Nachází se na kopci Velký Bezděz (603,5 m) v Dokeské pahorkatině, nad vsí Bezděz, v blízkosti Máchova jezera, 6 km od obce Doksy.[1] Jedná se o hrad s obvodovou zástavbou (aplikace na úzké staveniště). Hrad byl poprvé zmíněn roku 1264 za vlády Přemysla Otakara II.

Obsah

Historie hradu

Založení hradu

Vznik hradu bezprostředně souvisí s rozsáhlým kolonizačním úsilím českého krále Přemysla Otakara II., z jehož podnětu vznikl v 2. polovině 13. století velký počet nových vesnic a také tři města – Bezděz, Doksy a Kuřívody. Hrad samotný byl panovníkem určen jako správní centrum rozsáhlého královského panství a k jeho ochraně, jakož i k ochraně významné obchodní cesty vedoucí do Mělníka okolo Bezdězu dále do Žitavy. Výstavba hradu proběhla mezi léty 1265–1278[2] a na její realizaci se podílela významná královská huť ovlivněna stavebním uměním, které do Čech přivezli mniši řádu cisterciáků z Burgundska a severního Německa. Stavba byla provedena s nesmírnou precizností, vzniklo zde velice působivé dílo ve stylu rané gotiky, dokonale reprezentující osobu svého zakladatele Přemysla Otakara II.

Král vězněm

Do české historie se zapsal i jako místo, kde byl uvězněn pozdější král Václav II. i se svou matkou Kunhutou.[2][1] Oba sem byli přivezeni v lednu 1279 v době vpádu Braniborů do Čech a jimi zde byli střeženi. Kunhutě se v dubnu podařilo z hradu odjet do Prahy, Václav II. byl odvezen do Žitavy, kde v zajetí strávil další 4 roky. Později se na Bezděz několikrát vrátil, a pak ho zastavil pánům z Dubé, protože potřeboval peníze[3]

Hrad v 13. až 19. století

Hrad Bezděz z jihu

Do roku 1588 se v historii hradu střídala období, kdy byl přímo pod královskou korunou a období, kdy byl v zástavě mocných šlechtických rodů. Od pánů z Dubé jej vykoupil až král Karel IV., který zde pobýval v letech 1351, 1352, 1357 a 1367. Karlův syn Václav IV. hrad dal opět do zástavy. Dalšími vlastníky byli markrabě Prokop, Havel ze Zvířetic, Jan z Michalovic a mnozí další. V roce 1621 po bitvě na Bílé hoře byl hrad dobyt a vypálen. Po roce 1624 ho získal Albrecht z Valdštejna, který povolal mnichy řádu sv. Augustina. V době pozvolného budování kláštera hrad dobyli roku 1642 Švédové.[3] Od roku 1662 do roku 1785 zde pak byl klášter řádu montserratských benediktinů, fungující také jako významné mariánské poutní místo. Roku 1666 byla do hradní kaple přenesena jedna ze tří kopií černé Panny Marie Montserratské. V roce 1778 byl hrad dobyt pruským vojskem a konec kláštera jeho zánik způsobil svým nařízením Josef II. Po zrušení kláštera byl hrad opuštěn, mniši vybavení rozdali po okolních kostelích nebo je odvezli na své opatství do Emauz v Praze.

Historie hradu od 19. století až do současnosti

V 19. století se hrad stává inspirací pro mnoho romantických umělců (např. K. H. Mácha, Bedřich Smetana: Tajemství). Do roku 1932 byl hrad v majetku Valdštejnů, následně se dostává za symbolickou částku do Klubu československých turistů. Roku 1953 byl hrad předán státní památkové péči. Od 60. let byl ve správě Okresního úřadu v České Lípě, na jehož náklady byly na hradě prováděny záchranné a konzervační práce. Byla zde mimo jiné provedena oprava hradní kaple, výměna střešní krytiny královského paláce, konzervace a opětovné zpřístupnění velké věže a obnova purkrabského paláce.

Části hradu

Opevnění a přístup

Přístup k  hradu je po cestě vedoucí kolem vrchu, která byla z větší části v dostřelu z hrabeb. Na cestě byly vybudovány dvě brány, do vlastního areálu se vcházelo třetí, a pak i čtvrtou branou. V době vzniku byl hrad tehdejšími zbraněmi nedobytný.

Věže

Opevnění bylo zasíleno několika věžemi a baštami. Zadní obranná věž zvaná Čertova byla vysoká přes 30 metrů, síla zdí 4 metry. Dominující Velká věž je vysoká 40 m, o síle zdí pět metrů.

Hradní kaple

Byla postavena na východní straně jako jedna z prvních staveb hradu v ranně gotickém slohu. Vstupní portál s tympanonem je ozdoben rostlinými motivy. Vnitřní prostor je s řadou zdobených sloupů a krytým ochozem. Tribuna v jihozápadní části sloužila panovníkovi. Stropní část je zaklenuta křížovými klenbami bez žeber. Kapli osvětluje sedm mohutných oken s lomeným obloukem a kružbami umístěných ve výši prvního podlaží. V 17. století byla upravována pro potřeby kláštera.

Cisterna

Hrad neměl svou studnu, a tak se jímala dešťová voda do cisterny, která byla vyhloubena na malém nádvoří dolního hradu. Dobrou vodu (a víno) v mírových dobách si nechávala vrchnost dovážet z podhradí.

Křížová cesta

V 17. století sloužil hrad jako klášter. Řada budov byla pro pobyt mnichů upravena a hraběnka Anna z Valdštejna nechala v roce 1686 postavit podél přístupové cesty 15 kapliček křížové cesty. Byly obnoveny v roce 1741.[3]

Opevnění na Malém Bezdězu

Patrně poč. 14. století byl opevněn i Malý Bezděz a sedlo mezi oběma vrcholy valem a příkopem[4]. První brána na Malém Bezdězu stála za malým příkopem. Dnes zbylo jen torzo kruhové stavby, obdélné budovy a terasy o výšce zdiva dva až tři metry.

Současnost – expozice

Bezděz se řadí mezi nejvýznamnější památky Česka, jedná se o nejlépe dochovaný hrad Přemysla Otakara II. Objekt je ve správě Národního památkového ústavu – územní odborné pracoviště v Liberci. Přístupný je areál původního horního hradu (velmi významná raně gotická kaple s křížovou klenbou, starý královský palác, purkrabství), velká část zachovalých hradebních zdí, Čertova věž. Křížová cesta s barokními kapličkami podél přístupové cesty. Velká věž je zpřístupněná jako rozhledna. Prohlídku lze absolvovat s průvodcem (50 minut), nebo samostatně s textem.

Přírodní rezervace

Oba Bezdězy vč. hradu byly vyhláškou OkÚ Česká Lípa ze dne 22. prosince 1993 zařazeny mezi chráněná území pod názvem PR Velký a Malý Bezděz v kategorii Přírodní rezervace.[5]

K. H. Mácha: Bezděz od SV (1833 nebo 1834)

K. H. Mácha: Bezděz od JV (1834)

K. H. Mácha: Bezděz od JV (1832)

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bezděz (hrad)

Odkazy

Literatura

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 36.  
  2. ↑ 2,0 2,1 Českolipsko a Máchův kraj. Děčín : Česká turistika, s. r. o., 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Máchův kraj, s. 25.  
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec : Krajské nakladatelství Liberec, 1957. S. 82.  
  4. ↑ Petr Randus: Hrad Malý Bezděz, SD magazín.
  5. ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Rejstřík chráněných území, s. 302.  

Externí odkazy

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Bezd%C4%9Bz_(hrad)“