Bobr evropský

Z Multimediaexpo.cz

Bobr evropský (2012)
Mapka s rozšířením bobra evropského (červeně) a bobra kanadského (zeleně)

Bobr evropský (Castor fiber) je až metr velký[1], zavalitý hlodavec s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem.

Je velmi přizpůsoben vodnímu životu, rád si staví soustavy kanálů a hrází. Jeho potravu tvoří kromě bylin i větvičky a lýko.

Obsah

Obecné informace

Bobr evropský má hmotnost až 30 kg, po jihoamerické kapybaře je druhým největším hlodavcem. Tělo má pokryté velmi hustou černohnědou srstí. Její hustota je 300 chlupů na mm2. Je dokonale přizpůsoben životu ve vodě díky plovacím blanám, které jsou na zadních končetinách, a uzavíratelným nozdrám. Uzavřít může také tlamu ihned za řezáky, které tak může ve vodě plně využívat. Oči jsou před vodou chráněny průhledným víčkem-mžurkou. Vedle toho má i žlázu vyměšující látku, která impregnuje srst. Pod vodou je schopen setrvat až 20 minut. Dovede uchopovat předměty. Má pátý částečně protistojný prst na předních končetinách, čehož využívá při stavbě svého obydlí.

Výskyt

Bobr evropský je rozšířený na severní polokouli na říčních a lužních nivách. Do ČR se po svém přechodném vyhubení na přelomu 18. a 19. století začal vracet, migrací z Rakouska, ve druhé polovině osmdesátých let 20. století. V Česku se vyskytuje v povodí Labe, Moravy, Odry, Dyje a Dunaje. Objevuje se i na Kateřinském potoku v západních Čechách. V posledních letech se objevil i na Úhlavě a Desné. V celé ČR žilo v roce 2008 přes 1000 bobrů, z toho v luzích Litovelského Pomoraví asi 300 ks a v oblasti lužních lesů jižní Moravy, od Lednicko-valtického areálu po oboru Soutok, asi 500 ks. Početnost bobrů kvůli absenci přirozených nepřátel a legislativní ochraně stále narůstá.

Škody působené bobry

Návrat bobrů do české kulturní krajiny není bezproblémový. Bobři svou činností zejména narušují protipovodňové nebo rybniční hráze[2], ucpávají koryta vodních toků [3] a likvidují dřeviny [4] nebo zemědělské plodiny v okolí rybníků a řek. Významné a medializované jsou milionové škody v Lednicko - Valtickém areálu i na Dyji v okolí Břeclavi.[5]. Oplocování nejcennějších ohrožených pozemků se ukazuje jako málo účinné (plotem nelze přehrazovat vodní tok) a individuální ochrana dřevin je esteticky problematická a velmi nákladná. Hráze je nutné obkládat kamenou rovnaninou nebo chránit pevnými stěnami. Roční škody v Jihomoravském kraji mezi léty 2004-2009 stouply ze 600.000 na pět milionů korun [6]. V některých oblastech s citelnými škodami již žádají majitelé a správci ohrožených staveb a porostů, zatím neúspěšně, o povolení odstřelu nebo jiné účinné formy regulace těchto rychle se šířícících zákonem chráněných hlodavců.

Potrava

Bobr evropský se živí především lýkem a větvičkami vrby, topolu případně dalších dřevin (jasan, javor, jilm) [4] a některými bylinami. Bobr většinou kácí dřeviny asi 50 m od břehu, jen výjimečně i dále. Nepohrdne ani úrodou kukuřičného nebo řepného pole. V létě dává přednost bylinnému patru. Toto období také využívá pro nahromadění potravy na zimu. Tvrdé dřevo dubu či jasanu používá spíše jako stavební materiál na hráze a v okolí řek tyto dřeviny aktivně ničí, aby poskytl více prostoru preferovaným vrbám.

Rozmnožování

Po 107denní březosti se samici rodí v květnu nebo v červnu 2 - 5 mláďat, která pak dva roky zůstávají v mateřské kolonii, která je tvořena rodiči, letošními a loňskými mláďaty. Po té zakládají novou kolonii.

Zjištění

Kvůli noční aktivitě můžeme přítomnost bobrů v dané lokalitě zjistit podle ohlodaných stromů, stop, kupovitých staveb z větví (bobřích hradů) a podle hrází. Podle místních podmínek si bobři nemusí postavit hrad.

Chování

Bobři jsou aktivní po celý rok, nemají zimní spánek. Nejvyšší věk je přibližně 35 let. Nejčastěji kácejí kmeny s průměrem 5-8 cm, ale poradí si i s kmenem 70 cm v průměru.

Stavba obydlí

Bobr evropský neužívá stromů jen k potravě. Když si nemůže udělat obydlí v podzemí, může strom pokácet a použít jej jako základ svého hradu (2,5 m vysokého a 3 m širokého), který tvoří hráz na potoce nebo řece, kde se rozhodl usídlit. Ze svého hradu vyrážejí hned po setmění a vracejí se až pozdě k ránu. Jejich práce má i kladný vliv na místní druhovou rozmanitost. V důsledku pokácení některých stromů dojde k prosvětlení území, které se pak stává vhodnějším pro mnohé druhy, zejména ptáky. Obecně jim vyhovují místa s mírně tekoucí vodou a břehy porostlé měkkými dřevinami jako je vrba, olše, osika, bříza nebo topol.

Galerie

Nahlodaný kmen

Pokácená bříza

Dva bobří hlodají do stromu

V nivě Plazského potoka žije Bobr evropský

Pokácené stromy ve Švedsku

Související články

Reference

  1. ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Bobr evropský, s. 150.  
  2. ↑ http://brno.idnes.cz/bobri-nalicili-na-breclavany-past-ti-musi-opravit-naruseny-breh-dyje-1ig-/brno-zpravy.asp?c=A100211_115928_brno_dmk
  3. ↑ http://brno.idnes.cz/rybari-vyzrali-na-bobry-hrazemi-protahli-roury-f53-/brno-zpravy.asp?c=A081104_1078564_brno_dmk
  4. ↑ 4,0 4,1 http://lesprace.silvarium.cz/content/view/2138/174/
  5. ↑ http://brno.idnes.cz/brno-zpravy.asp?c=A080426_962080_brno_atk
  6. ↑ http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/kraj-chce-omezit-populaci-chraneneho-bobra20100429.html


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bobr evropský
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bobr evropský
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Bobr_evropsk%C3%BD“