Bodlín bezocasý
Z Multimediaexpo.cz
Bodlín bezocasý, též tenrek, tanrek nebo armatus (Tenrec ecaudatus) je největší druh bodlína. Je to savec připomínající ježka, který ve volné přírodě žije na Madagaskaru a několika okolních ostrovech.
Obsah |
Popis
- hmotnost: 1,6-2,4 kg
- délka těla: 26,5-39,0 cm
- délka ocasu: 1,0-1,6 cm
Bodlín bezocasý je velký zavalitý bodlín se silným a svalnatým tělem a špičatým čenichem. Přední končetiny jsou delší než zadní, ocas téměř chybí. Srst je řídká a skládá se ze štětin a bodlin - mladým zvířatům se po hřbetě táhnou řady bílých tupých bodlin, které jsou u dospělců nahrazeny hřívou dlouhých tuhých chlupů, které se při podráždění naježí. Na zbytku těla je srst červenohnědá nebo šedohnědá, možné jsou i všechny odstíny mezi tím, někteří jedinci jsou i tmavě hnědí. Bodlín bezocasý je stejně jako ostatní bodlíni velmi primitivní savec s nestálou tělesnou teplotou a vyvinutou kloakou; ze všech savců má nejvíc prsních bradavek, obvykle 12.
Rozšíření a stanoviště
Bodlín bezocasý je endemit Madagaskaru a Komorských ostrovů, byl introdukován také na ostrovy Reunion, Mauricius a na Seychellské ostrovy. Běžně se vyskytuje jak na vnitrozemských plošinách, tak v pobřežním deštném lese, ale nevyskytuje se v jihozápadní části ostrova. Vyhledává místa s hustým podrostem v blízkosti vody, proto je nejhojnější v deštných pralesích na východě ostrova a také v okolí rýžových polí.
Biologie
Bodlín bezocasý je samotářské zvíře s noční aktivitou, které přes den spí v norách ve tvaru písmene Y. Teprve v noci se vydávají za potravou - je to všežravec, loví bezobratlé živočichy, ještěrky, žáby nebo i malé savce, a sbírá také ovoce. Jeho hlavním smyslem při hledání potravy je hmat - pomocí dlouhých hmatových vousů nachází hmyz ve škvírách mezi kameny a pod kůrou spadaných kmenů. Budují si dva druhy podzemních nor, obvykle v blízkosti vody. Prvním typem je již zmíněná nora ve tvaru Y, se dvěma únikovými východy, kterou bodlíni používají většinu roku. V období od května do září, během suchých a horkých měsíců, upadají do stavu strnulosti (estivují). Pro tento účel slouží druhý typ, až dva metry hluboká nora s jediným vstupem, který bodlín zahází hlínou. Samec a samice se setkávají jen během období od října do listopadu, kdy se páří. Březost trvá 56-64 dní, mláďata se rodí v období největší hojnosti hmyzu. Bodlíni obvykle mívají jen jediný vrh do roka, jsou ale pozoruhodní množstvím mláďat v jednom vrhu - průměrně jich bývá 12 až 16, ale byl zaznamenán i vrh s 32 mláďaty (!). Mláďata jsou altriciální, holá a slepá. Oči otvírají do 14 dnů věku, ve třech týdnech se vydávají na lov hmyzu spolu s matkou. Ve čtyřech týdnech přestávají pít mléko, brzy poté matku opouštějí. Mláďata mohou zůstat ještě nějakou dobu spolu, ale pak se z nich definitivně stávají dospělí samotářští bodlíni. V zajetí se dožívají až čtyř let. Je-li ohrožen, naježí se a výhružně syčí. Měkké chlupy ho ale nijak neochrání, zachraňuje se tedy spíše útěkem (běhá rychlostí až 50km/h).
Význam pro člověka
Ve své domovině jsou bodlíni bezocasí loveni pro chutné maso.
Kam do ZOO
Externí odkazy
- Zoo Praha - Lexikon zvířat - Bodlín bezocasý
- Gorog, A. 1999. „Tenrec ecaudatus“, Animal Diversity Web (anglicky)
- Comparative Mammalian Brain Collections: Tenrec (Tenrec ecaudatus) (anglicky)
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |