Chór (architektura)

Z Multimediaexpo.cz

Soubor:Choir.png
Vyznačení chóru v půdorysu katedrály
Pohled do chóru pražské katedrály

Chór je ta část kostela, ve které stojí hlavní oltář a v níž se děje bohoslužba a čtení Písma. Striktně vzato je vhodné používat termín chór pouze v případě, kdy jde o klášterní či kapitulní kostel (se sborem mnichů či členů kapituly). Proto je obecně vhodnější používat univerzálnější termín presbytář. U románských kostelů přiléhá k chóru apsida. Od lodi je chór oddělen tzv. vítězným obloukem, (též triumfální oblouk) ve středověku býval v těchto místech umístěn tzv. lettner neboli chórová přepážka. V případně kapitulních či klášterních kostelů (především žebravých řádů) byl chór značně rozlehlý a byly zde umístěny chórové lavice, tzv stally. V žádném případě však není chór místem, kde jsou umístěni zpěváci, nýbrž místem, kde se schází k liturgii mniši či kapitula. U gotických katedrál obíhá chór ještě chórový ochoz s věncem kaplí. V barokním období může být u klášterních kostelů mnišský chór umístěn až za hlavním oltářem, nebo dokonce v samostatné místnosti, která ke kostelu pouze přiléhá, ale není už jeho součástí. Pro pěvecký sbor je v kostele vychrazeno místo na hudebním kůru neboli kruchtě. V antickém divadle šlo o místo pro sbor tanečníků a pěvců.