Chrastová Lhota

Z Multimediaexpo.cz


Chrastová Lhota (německy Chrostau Öhlhütten)[1] je částí obce Brněnec v okrese Svitavy.

Obsah

Vodstvo

Údolím obce protéká "Lhotecký" potok pramenící v horní části obce pod úpatím vrcholu Na Drahách (547 m n. m.) v nadmořské výšce přibližně 420 m n. m. Ve střední části obce je na potoku vybudována menší nádrž a přítok do požární nádrže, ve spodní části v místech bývalé školní zahrady v minulosti býval menší rybníček. Potok protéká pod hlavní silnicí Svitavy - Brno a železniční tratí Česká Třebová - Brno a vlévá se jako levobřežní přítok do řeky Svitavy.Tok byl v minulosti několikrát upravem a břehy zpevněny kamenem. V horní části obce vyvěrá pramen, uprostřed zastřešený pramen s datem 1930 - 66 a nacházejí se zde bývalé veřejné a soukromé studny.

Příroda


xerofytní louka nad obcí směrem k Moravské Chrastové s výskytem zajímavých rostlin a živočichů např. modrásek vikvicový, okáč třeslicový, okáč bojínkový atd.
v areálu "kulturního domu" bývalého statku se nacházejí mohutné lípy - největší s obvodem 565 cm (r.2002)

Botanika

Výskyt : netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) hojná v okolních lesích, jaterník podléška (Hepatica nobilis) ostrůvkatý výskyt na krajích lesů, křídlatka japonská (Reynoutria japonica) na březích protékajícího potoka, okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) lesy mezi Chrastovou Lhotou a Moravskou Chrastovou r.2008, pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) r.2008

Zoologie

měkkýši: hlemýžď zahradní (Helix pomatia) hmyz: slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata), bzučivka zlatá (Lucilia caesar), pěnodějka červená (Cercopis vulnerata), hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia), perleťovec prostřední (Argynnis adippe), babočka kopřivová (Aglais urticae), ohniváček černoskvrnný (Lycaena tityrus), okáč luční (Maniola jurtina), světlopáska ostřicová (Deltote deceptoria),modrásek jehlicový (Polyommatus icarus), okáč pýrový (Pararge aegeria), okáč rosičkový (Erebia medusa), okáč třeslicový (Coenonympha glycerion), perleťovec nejmenší (Boloria dia), modrásek podobný (Plebejus argyrognomon), modrásek tmavohnědý (Aricia agestis), ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), soumračník rezavý (Ochlodes sylvanus), batolec duhový (Apatura iris),vřetenuška ligrusová (Zygaena carniolica) plazi: užovka hladká (Coronella austriaca), slepýš křehký (Anguis fragilis)

Mykologie

Výskyt (r.2008) : hřib žlučník (Tylopilus felleus) lesy mezi Chrastovou Lhotou a Rozhráním , holubinka namodralá (Russula cyanoxanta), holubinka smrdutá (Russula foetens)(zahrady, lesy v okolí obce),holubinka mandlová (Russula vesca), pestřec bradavčitý ( Scleroderma verrucosum) (zahrady), pečárka vzácná (Agaricus perrarus)(les mezi Chrastovou Lhotou a Moravskou Chrastovou),pečárka šupinkatá (Agaricus squamulifer), rudoušek uťatý (Rhodocybe gemina), hřib dubový (Boletus reticulatus), bedla červenající (Macrolepiota rachodes), kozák habrový (Leccinum carpini), muchomůrka šedivka (Amanita spissa), muchomůrka plavá ( Amanita fulva), muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), suchohřib žlutomasý (Xerocomus chrysenteron), baňka velkokališná (Sarcosphaera coronaria)

Paleontologie

J.Stacke (1981) uvádí, že v roce 1971 našel v lomu u Chrastové Lhoty otisk ryby.

Lidové zvyky


V obci byl udržován lidový zvyk "hrkání a klapání" v období velikonočních svátků.Na Zelený čtvrtek obdržely mladší děti od starších občanů staré dřevěné hrkačky ( hrkačky se zavěšovaly na rameno koženým řemínkem a klikou se pohybovalo uvnitř ozubeným dřevěným kolem narážejícím na dvě dřevěné pásky vydávající nepřeslechnutelný rachot) a klapačky ( dvě volná dřevěná kladívka narážející pohybem ruky do dřevěné desky ) se kterými obcházely v obci dům od domu každý den namísto zvonění zvonu až do Bílé soboty. V sobotu dostávaly od obyvatel obce výslužku (r.2007). Podle vyprávění pamětníků v minulosti chodila obcí také děvčata a výslužka se rozdělovala podle toho jak vydatně kdo hrkal nebo klapal.
Poslední masopustní neděli se konal od "nepaměti" do devadesátých let 20.století masopustní průvod masek obcí(písemný záznam z r. 1969). Organizátorem průvodu, ostatkové "merendy" (písemné záznamy z let 1971 až 1974), "Voračky" (písemné záznamy z let 1954 až 1970) byl Místní sbor dobrovolných hasičů.
Místní znalost pletení velikonočních pomlázek z vrbového proutí.
Pálení "čarodějnic" a házení zapálených "košťat".
Anenská pouť (písemné záznamy od r. 1953).

Lidová slovesnost

Císař Napoleon na císařském trůnu, portrét od Jeana Augusta, 1806


Podle vyprávění ve vesnici přespal v jednom ze statků Napoleon při pobytu na Moravě.
Na okraji obce směrem do Moravské Chrastové stávala dřevěná stodola (zbourána r. 2007)na jejímž rohu byly vidět stopy po kulkách zbraní vojáků kteří je zde zaměřovali.
Obec byla v minulosti svědkem častých průchodů vojsk na silnici Brno - Březová nad Svitavou. Podle vyprávění jednou si vojáci schovali u statkáře truhlu s penězi, pro které až se budou vracet přijedou. Statkář s truhlou utekl a vrátil se až vracející vojska protáhla vesnicí.Za peníze pak nechal postavit statek.

Historie [2]


1471 - 1516 Nález pražského groše vlády Vladislava II. Jagelonského z mincovny v Kutné Hoře na cestě u "kulturního domu".

  • 1513 První písemná zmínka o Chrastové Lhotě v listině olomouckého biskupa Stanislava Thurza, kterou osvobozuje Svitavy a okolní obce od odúmrti.
  • 12.9.1626 Chrastová Lhota spolu s Chrastovou a Rudnou musí složit 10 zlatých v hotovosti jako podíl na požadavcích vojenského tábora vévody Františka Albrechta Sachsen - Lauenburga rozloženého v blízkosti Svitav.
  • 1650 Chrastová Lhota ( Lhotta ) uváděna v německy psaném Urbáři z roku 1650 jako součást březovského panství.
  • 1660 Nejstarší matriky narození farnosti Březová nad Svitavou jsou uložené v Oblastním archívu Zámrsk. První kniha psána do roku 1733 a je vedena pro celou farnost dohromady. Starším dokladem z farnosti jsou zachované knihy oddavků od roku 1651.


23.8.1760 Mírovský kontribuční úřad zveřejňuje rozpis dodávek pro vojenský rok 1760/1761 v němž Moravská Chrastová (Chrostau) a Chrastová Lhota (Ölhütten) odevzdají 3 severní měřice ovsa s 34 centů a 60 pfundů sena.
1793 Franz Joseph Schwoy v knize Topografie Moravy popisuje Chrastovou Lhotu následujícími slovy : Lhota-Chraustowa, náležející k Svitavskému panství, v blízkosti obce Chrastau - 13 domů, 84 obyvatel, 90 jiter orné půdy.
11.3.1846 Komise olomouckého krajského úřadu vedená J.Heinem provedla politickou obchůzku v připravovaném železničním úseku z Rozhrání do Svitav na plánované trati Česká Třebová - Brno.
1848 Novým státoprávním dělením Čech a Moravy - Moravská Chrastová a Chrastová Lhota náležela Olomouckému kraji a Svitavskému panství.
1880 Manželka chrastovského továrníka paní Baderová nechala zhotovit kamenný pomník v místě, kde v roce 1866 zemřel střelec třetího pruského praporu, 9. setniny Alois Karger. Opukový kámen ve tvaru zužujícího se jehlanu vysoký 125 cm (nadzemní část), velikosti 25 x 36 cm v dolní části. Nápis byl v minulosti zničen. Původní znění : „Alois Karger,45.preussisches Infanterieregiment (Hinter-Rommern) 9.Compagnie 1866".
1900 Ottův slovník naučný (Praha,1900) : "Lhota Chrastová, ves hejtmanství Moravská Třebová, okres Svitavy, fara Březová, pošta Brněnec (v Čechách), 27 domů, 109 obyvatel Čechů a 193 obyvatel Němců (1890)."
1909 Řeka Svitava se rozvodnila a způsobila záplavy okolních polí a luk.
1922 Zřízena jendotřídní menšinová obecná národní škola s českým vyučovacím jazykem.Prudká průtrž mračen,která způsobila rozvodnění potoka protékajícího obcí a stržení školního plotu(12.6.).V obci proběhly sbírky u příležitosti XII. dětského dne v Brně. Celkem vybráno 160,50 Kč (27.10. a 2.11.).
1923 V důsledku vojenského cvičení v oblasti Svitavy - Polička, byla škola zapůjčena několik dní za účelem ubytování vojáků. Výskyt tetanusu - Okresní lékař v Moravské Třebové zakázal styk s postiženou rodinou (únor). Školní výlet na Macochu (2.6.). Školní slavnost k oslavám vzniku republiky. Následujícího dne se žáci zúčastnili průvodu a táboru lidu v Moravské Chrastové (27.10.).Volby obecního zastupitelstva Moravská Chrastová a Chrastová Lhota. V kandidátní listině „Sdružení českých stran“ byli za Chrastovou Lhotu uvedeny následující osoby : Jan Janků (rolník), Kopecký Jan (hostinský), Schneeweis František (obchodník)a Purket Emanuel(tovární dělník)(2. 12.).
1924 Dvoudenní školní výlet do Lednice a Valtic (30.5. a 31.5.).
1925 Oslavy 75. výročí narození prezidenta T.G.Masaryka, výzdoba školy a děti odešly v průvodu do Moravské Chrastové (7.3.). Školní výlet na Radhošť (25.5. a 26.5.). Oslavy vzniku Československa s průvodem do Březové nad Svitavou (28.10.).
1926 Školní besídka dětí a rodičů (14.3.).Školní výlet na hrad Pernštejn na zapůjčeném nákladním autě stavitele Karla Biegnera z Letovic (15.5.). V obci se objevilo onemocnění spalniček (prosinec).
1928 Při obecné škole v Chrastové Lhotě zřízena a otevřena mateřská školka. Z počátku vyúžívala místnosti hostinského p. Jana Kopeckého. Od dubna počalo se stavbou přístavby při obecní škole stavitelem Josefem Trtílkem z Moravské Chrastové. Celkové náklady byly odhadnuty na 35 000 Kč. První vychovatelkou – pěstounkou byla Františka Matějková z Věcova u Jimramova (15.5.).Z Chrastové Lhoty do Moravské Chrastové, Březové nad Svitavou, Brněnce a Podlesa vyšel lampionový průvod .Na okolních kopcích hořely zapálené ohně a okna domů byla vyzdobena u příležitosti předvečera oslav vzniku Československé republiky.Škola byla vyzdobena prapory,chvojím, 86 lampiony v nichž byly umístěny elektrické žárovky. 28.října žáci za doprovodu učitele se zúčastnili průvodu v Březové nad Svitavou na tábor lidu (27.10.). Epidemie spály u dětí a mládeže (listopad).

  • 1947 Místní osvětová rada dala svým nákladem natisknout pohlednici Moravská Chrastové Chrastové Lhoty.


1949 V obci z živností provozovali p. Janků a p.Kupsa hostinec a p. Kupsa provozoval obchod se smíšeným zbožím.
1953 Požárnický ples v hostinci u Kupsů (1.3.).Členové hasičského sboru se zúčastnili hasičské konference ve Svitavách, kde byli zakoupeny doplňky na hasičské stejnokroje(13.3.). Anenská pouť (30.7.).
1954 Hasičksý ples u Kupsů (20.2.). "Voračka" (1.3.). Pokrytí hasičské zbrojnice novou střešní krytinou (15.4.).Zakoupení nových divadelních knih (3.6.). Pouťová zábava na hasičském cvičišti (25.7.).Vinobraní u Kupsů (2.10.).Zapůjčeno loutkové divadlo z Brna.
1955 Místní jednotka Československého svazu požární ochrany v Chrastové Lhotě, obdržela druhou cenu v druhém ročníku celostátní soutěže požárních družstev ve Svitavách v kategorii žáků do 14 let.
9.6.1957 Sbor dobrovolných hasičů z Chrastové Lhoty obsadil první místo v I. kole celostátní soutěže o nejlepší požární družstvo ČSR.
1958 Zakoupeno kompletní loutkové divadlo za 1950 Kčs. V následujících letech se v obci hrají divadelní představení.
duben 1993 Mše a vysvětsení nově postavené zvonice.
13.-15.8.2004 Sraz vícemístných kol Projížďka trasou Letovice - Svojanov, návštěva keltské usedlosti v Letovicích, večerní country zábava skupiny Prak.
2005 Oprava kaple - vyčištění, vymalování vnitřních prostor, odvodnění a úpravy okolí s pokácením dvou jírovců při stranách kapličky.Upravem pomník obětem prnví světové války.
11.8.2007 17.sraz vícemístných kol se společnou jízdou do okolí a večerním posezením za doprovodu kapely Prásk

Historický vývoj názvu obce


1650 Lhotta
1720 Chrostawalhota (Müllerova mapa Moravy (vyd. 1790))
1760 Öhlhütten
1764-1768 a 1780-1783 Chrostawa Lhota (I.vojenské Josefské mapování)
1771 Chrostawa Lhotta (SokA Svitavy se sídlem v Litomyšli, AM Březová nad Svitavou, kniha 240)
1793 Lhota - Chraustowa
1805 Dorf Chrostau Oelhütten ( matrika narození)
1836-1852 Chrostau Öhlhütten (II. vojenské Františkovo mapování)
1844 Chrostau Öhlhütten (Special Karte der Margrafschaft Mähren (vyd. 1857))
1869 Oehlhütten (Sčítací operáty z roku 1869)
1881 Lhota Chrastová (Šemberova mapa Moravy)
1919 Chrastová Lhota, Chrostau Ölhütten (SokA Svitavy se sídlem v Litomyšli, AM Březová nad Svitavou, kniha 245)
1939 Chrastová Lhota (místo narození v rodném listě)
1947 Chrastová Lhota (výkazy a jiná dokumentace)

Pamětihodnosti


uprostřed obce při silnici kaplička se sochou světice
železný kříž v blízkosti kaple s kamenným podstavcem - nově opravem
železný kříž při polní cestě směrem na Moravskou Chrastovou na okraji obce
dřevěný kříž v blízkosti fotbalového hřiště při polní cestě směrem na Deštnou s dvěma velkými lipami
pomník obětem první světové války mezi křížkem a kaplí u silnice se jmény : Anderle Anton, Hoffmann Josef, Holec Josef, Janku Konrad, Janku Leopold, Kinter Franz, Kinter Adolf, Machacek Felix, Neugebauer Heinrich, Staud Emil, Schwab František, Seemann Anton, Vait František,Svojanovsky Karl, Koudelka Jan, Vlček Johann, Pischl Franz, Turetschek Josef, Friedl Johann, Albl Josef a Schneider Alois.
zvonice v blízkosti požární zbrojnice
pamětní pomník vojákovi z roku 1866

Reference

  1. ↑ http://www.zwittau.de/orte/chrostau-oelhuetten/chrostau-oelhuetten.htm Chrostau Öhlhütten bei Zwittau
  2. ↑ Kuba Jiří a kol., Soupis východočeských urbářů 2.pol.13.století –1776, Zámrsk, Státní oblastní archív, 1997)

Externí odkazy


Brněnec | Chrastová Lhota | Moravská Chrastová | Podlesí

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Chrastov%C3%A1_Lhota“