Děkanát a vikariát

Z Multimediaexpo.cz


Děkanát a vikariát jsou v Římskokatolické církvi územní jednotky menší než diecéze a větší než farnost, obvykle sestávají z několika farností.

Pojem děkanát se používá např. Moravě, ve Slezsku či na Slovensku. Sídlem děkanátu je děkanství.

V čele děkanátu je děkan, který je do tohoto úřadu jmenován na pět let. Je pomocníkem biskupa v řízení diecéze na území svého děkanátu, svolává kněze na pravidelná setkání, má právo vizitace, a další práva a povinnosti vůči kněžím a farnostem svého děkanátu. Děkanát je totiž tvořen několika farnostmi, v jejichž čele stojí farář. Děkan tyto farnosti vizituje – to znamená zjišťuje jménem místního biskupa stav pastorační, administrativní a ekonomický jednotlivých farností a pomáhá, aby vše bylo v pořádku dle směrnic církve.

Odpovídající jednotkou v Čechách je vikariát, v jehož čele je okrskový vikář. Rozdělení Čech na děkanáty bylo kolem roku 1631 pražským arcibiskupem Arnoštem Vojtěchem z Harrachu nahrazeno dělením na vikariáty na základě krajového rozdělení.[1]

V letech 19931999 existovaly vikariáty rovněž v brněnské diecézi, a to souběžně s děkanáty.


Reference

  1. Dr. Johann Ev. Schlenz: Dějiny litoměřického biskupství a diecéze vydané Svazem německého katolického duchovenstva v Čechách, díl I – Dějiny založení biskupství litoměřického, Varnsdorf 1912 (str. 111)